Článek
Most přes řeku Narvu denně překročí asi tisícovka lidí. Na jedné straně leží Estonsko, na druhé Rusko. Zatímco pro místní jde o důležité spojení, pro bezpečnostní experty jedno z potenciálních ohnisek případného konfliktu mezi Ruskem a NATO.
Na takzvaném Mostě přátelství bývá obzvláště rušno v létě a na Nový rok. Jde o jeden z mála pozemních přechodů mezi Ruskem a Evropskou unií, které zůstávají otevřené i poté, co Moskva v únoru 2022 zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
To se ale nyní změní. „Rusko musí pochopit, že nepřátelské akce proti Estonsku s sebou nesou následky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci nebo podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy,“ uvedl na sociálních sítích estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.
„Uzavření hraničních přechodů sníží schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí o zabránění obcházení sankcí,“ dodal.
Dva týdny jsou
Obyvatelé Estonska i řidiči kamionů, kteří cestují do Ruska, se budou moci vrátit domů ještě během následujících dvou týdnů. Oficiálně přechody zavřou až s 1. prosincem. Není jasné, na jak dlouho.
Ministr vnitra Igor Taro v pondělí podotkl, že možnost zavření hranic země deklarovala už několikrát dopředu. „Nyní nastal ten okamžik a nikoho nemůže úplně překvapit, že se něco takového děje. Tyto incidenty jsou dostatečně závažné - nemůžeme mluvit jen o nějakých provokacích nebo hybridních útocích, ale o skutečných fyzických sabotážích,“ řekl.
„Toto varování jsme dali předem a myslím si, že dva týdny by měly být dostatečně dlouhé na to, abyste se vrátili domů nebo se rozhodli, na které straně chcete být - na téhle nebo na tamté - a vypořádali se se všemi důsledky,“ dodal.
Šéf estonské služby vnitřní bezpečnosti v rozhovoru pro EER poznamenal, že by zavření hranic situaci určitě pomohlo. Přesto podle něj bude otázka i to, jak se k bezpečnosti na hranicích postaví i sousední Lotyšsko.
Estonsko má s Ruskem také železniční přechody v Narvě a Koidule. Ty podle estonské veřejnoprávní stanice ERR zůstanou otevřené.
Reportáže z Estonska
Za poslední tři roky vzniklo v estonském pohraničí mohutné opevnění. Nově pozornost směřuje také na podprahové útoky, které Rusko vůči zemím na východní hranici NATO podniká. Další reportáž ze série Seznam Zpráv Východní stráž.
Důvodem k uzavření byl víkendový incident, při kterém úřady obvinily ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU ze snahy zapálit továrnu na drony v obci Viimsi. Policie v souvislosti s případem zadržela osm lidí. Nebyla hlášena žádná zranění ani škody.
Událost zapadá do širších snah Moskvy, kdy podniká sabotáže a další provokativní akce zejména v pobaltských státech. Podle expertů se tím snaží země odradit od další podpory Ukrajiny.
Estonsko, Litva a Lotyšsko totiž patří mezi její největší podporovatele. Kvůli tomu i své geografické blízkosti k Rusku se tak stávají častým terčem podobných akcí.
Uzavření hranic jako odpověď?
Estonsko úplné uzavření hranic dlouho odkládalo. Místo toho postupně zpřísňovalo kontroly a omezovalo provoz na jednotlivých přechodech.
Ještě letos v létě ministr vnitra Igor Taro vysvětloval, že vláda nemá dostatečné důvody pro jejich úplné uzavření. Bezpečnostní situace v sousedních zemích je podle něj navíc odlišná. Nynější rozhodnutí tak představuje výrazný posun v dosavadním přístupu Tallinnu.
Estonsko má s Ruskem tři silniční hraniční přechody: Narvu, Luhamaa a Koidulu. Rusko už před dvěma lety zastavilo automobilovou dopravu přes Narvu, pěší přechod přes most ale zůstal zachován.
Seznam Zprávy během loňské návštěvy pohraničního města mluvily s několika lidmi, kteří této možnosti využívali.
„Jedu za rodinou, nedělám to každý den. Ale víte co, jsou tu lidé, kteří jsou opravdu naštvaní. Strávíte na tom tolik hodin, přitom je to pár stovek metrů,“ vysvětloval muž, který se představil jako Pavel. Několikahodinové čekání na překonání několika stovek metrů bylo podle oslovených běžnou součástí cesty.
Jak již bylo zmíněno, estonské hraniční přechody patří k několika málo zbývajícím pozemním spojením mezi Ruskem a EU. Některé další evropské země je kvůli obavám z ruských hybridních operací už uzavřely.
Příkladem je Finsko, které k tomu přistoupilo na konci roku 2023 poté, co Rusko začalo na společnou hranici posílat uprchlíky z Blízkého východu a Afriky. Podle finské vlády šlo o cílenou operaci Moskvy. Z původně dočasného uzavření se nakonec stalo trvalé opatření.
Podobně jako v Estonsku, mělo i ve Finsku rozhodnutí silnou podporu veřejnosti, jak tehdy popsal finský novinář Simo Ortamo z veřejnoprávní stanice Yle.
„Většina Finů tento druh opatření podporuje, protože je opravdu zřejmé, že se jedná o plánovanou ruskou operaci. Moskva tak nyní dováží na hranici lidi, které ruská pohraniční stráž přes přechod volně pouští, zatímco dříve tomu tak nebylo,“ podotkl pro Seznam Zprávy.
Lotyšsko, Litva ani Polsko své hranice s Ruskem úplně neuzavřely. V Lotyšsku zůstávají hlavní silniční přechody v provozu. Stejně je tomu v Litvě, která ale některé z nich uzavřela.
Polsko zase zachovalo dva silniční přechody s ruskou Kaliningradskou oblastí, ostatní jsou uzavřené. Otevřený zůstává také jediný silniční přechod mezi Norskem a Ruskem, Storskog-Borisoglebsk, kde ale platí přísné kontroly.
Reakce Ruska
Moskva uvedla, že ověří, zda Estonsko skutečně plánuje uzavřít všechny hraniční přechody.
„Pokud se jedná o skutečné plány Estonska, budou vnímány jako další záchvat agresivní a nespoutané rusofobie,“ řekla tiskové agentuře TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Podobná slova Moskva vůči pobaltským státům používá často. „Pobaltí je kompletně nakaženo bacilem rusofobie. To je naprosto zřejmé,“ nechal se slyšet mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v září. Reagoval tím na zpřísňující opatření, která zavedlo Lotyšsko vůči Rusku a Bělorusku.
Kritická reakce Moskvy nepřišla ani v případě uzavření hranic s Finskem. Peskov tehdy varoval, že jakékoli zvýšení „koncentrace vojenských jednotek na našich hranicích“ je neoprávněné. „Finové by měli mít na paměti, že to pro nás bude představovat hrozbu,“ dodal.



















