Hlavní obsah

Bez cizinců zkrachujeme, cupují firmy nápad Maláčové

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Z polí okolo Hostína u Vojkovic zní bulharština a ukrajinština. Bez cizinců by neměl chřest kdo sklidit.

„Je to magořina. Zlikvidovalo by nás to,“ říká bez skrupulí Jiří Šafář, největší český pěstitel chřestu, o plánu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) na omezení počtu agenturních pracovníků ve firmách.

Článek

Agenturní zaměstnanci by mohli tvořit maximálně 10 procent všech pracovníků ve firmách. Radikální návrh na změnu novely zákona o zaměstnanosti, o které minulý týden mluvila ministryně práce Jana Maláčová a ministr vnitra Jan Hamáček, tvrdě kritizují zemědělci, zástupci obchodu i průmyslu.

Politici ČSSD argumentovali ochranou českého pracovního trhu před cizinci a nekalými praktikami agentur práce. Cizinci však podle firem v Česku dělají práci, kterou Češi vykonávat odmítají a trh práce je v bodě, kdy mají české podniky problémy sehnat lidi.

Znamenalo by to likvidaci, a to určitě nejen pro nás. Už by vůbec nemělo smysl podnikat v zemědělství.
Jiří Šafář

„Je to absolutní krávovina,“ kritizuje plán bez servítek spolumajitel firmy Český chřest, která je největším domácím pěstitelem „bílého zlata“. Na polích v okolí Hostína u Vojkovic v Polabí zaznívá bulharština a ukrajinština. V top sezóně při sklizni využívá farma až 150 nádeníků z těchto zemí. Bez nich by se v žádném případě neobešla.

Firma má šest kmenových zaměstnanců, zvažovaná kvóta by zřejmě znamenala, že firma nemůže využít žádného agenturního pracovníka. „Znamenalo by to likvidaci, a to určitě nejen pro nás. Už by vůbec nemělo smysl podnikat v zemědělství. Kdo sklidí jahody, meruňky, zeleninu?“ ptá se.

Na výpomoci agenturních pracovníků, zejména z Ukrajiny, stojí celé české zemědělství, ale i další sektory ekonomiky.

Nápad odmítla i Agrární komora. „Musíme se ohradit proti tvrzení, že by se tito pracovníci potýkali s horšími pracovními podmínkami než ostatní. Po realizaci podobného plánu by došlo k situaci, že by chyběli lidé, kteří by se starali o zvířata a zajišťovali jejich pohodu a potřeby na každodenní bázi, a také pracovníci na sklizeň,“ reagoval prezident Jan Doležal.

Podle něj by při sklizni kvůli nedostatku lidí došlo k obrovským ztrátám a dalšímu snížení soběstačnosti Česka u některých potravin. Pracovníků v zemědělství je momentálně nedostatek.

Co nesklidíme, dovezeme z ciziny

Pokud by podobné kvóty byly zavedeny, tak by bylo v pěstování možné pokračovat jen za cenu výrazného zvýšení cen zeleniny o desítky procent, myslí si Šafář z firmy Český chřest. Brigádníky při sklizni odměňuje podle výkonu, v průměru si za den přijdou na 1500 korun. Jedná se však o práci jen na několik týdnů.

„Šli bychom absolutně proti proudu. Firmy v zahraničí brigádníky mohou běžně a bez omezení využívat a někde jsou navíc daňově zvýhodněni,“ dodal Šafář.

Záměr by tak ještě zvýšil importy zahraničních potravin do Česka. „Stanovením kvót na zaměstnávání agenturních pracovníků by mohlo dojít ke kolapsu ve výrobách a nevykrytí objednávek, což by způsobilo nedostatek potravin na pultech a případně by se tím otevřela cesta k dalším levným a méně kvalitním dovozům ze zahraničí,“ domnívá se prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Stejný postoj má Sdružení drůbežářských podniků a také Český svaz zpracovatelů masa. Ostrý direkt poslanci ČSSD schytali také od prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy.

„Návrh paní ministryně mi připomíná nebezpečný experiment, jak dlouho přežije dusící se pacient v případě, že mu kyslík přiškrtíme ještě více. Opravdu bych moc přivítal, kdyby každý člen vlády jednal v souladu s reálným zájmem českých občanů, a ne na základě toho, co může znít dobře v předvolebním období,“ glosoval záměr.

Připomněl, že teď, kdy se ekonomika velmi rychle zotavuje, je největší brzdou dalšího růstu nedostatek zejména personálních zdrojů a je potřeba využít šanci, aby firmy prosperovaly, zaměstnávaly lidi a platily daně. „A právě k tomu potřebují dostatek pracovníků,“ míní Prouza.

Doporučované