Hlavní obsah

Brexit v Mapě Jiřího Hoška - o podobě odchodu Británie z EU toho pořád víme dost málo

Mapa: Brexit.Video: Hošek, Seznam Zprávy

 

Reklama

Britská premiérka Theresa Mayová si dlouho vystačila se stereotypní definicí: „Brexit means brexit”, tedy „brexit znamená brexit“. Vzhledem k chaosu uvnitř vlády i britského vyjednávacího týmu a s přihlédnutím ke klíčovému faktoru emocí v rozhodnutí ostrovních voličů se hlavně v prounijním táboře rozšířil neoficiální popis neznámého kreativce. Podle něj je „brexit něčím nedefinovaným, co vyjednávají nepřipravení, aby zajistili nespecifikované pro skupinu neinformovaných”.

Článek

„Theresa Mayová při několika příležitostech prohlásila, že se země sjednocuje. V jistém omezeném smyslu slova to je pravdivé tvrzení. Lidé jako já, které fascinuje politika, společenské dění a ekonomika, se událostí kolem brexitu nemůžou nabažit. Obyčejní lidé na ulici už se ale spíš nudí. Jinak je ale britská veřejnost rozštěpená v podstatě stejně jako v době unijního referenda,“ řekl pro TV Seznam profesor Daniel Wincott z Cardiff University. A skutečně. Veřejné mínění se od referenda v červnu 2016 tím či oním směrem výrazněji nepohnulo. „Je pravdou, že tu máme dvě velké skupiny lidí, již se identifikují coby podporovatelé nebo naopak odpůrci členství v EU a kteří mají dost odlišné představy ohledně budoucnosti Británie, ohledně svých obav a nadějí. Nevypadá to, že by se tyhle tábory sbližovaly,” dodává Wincott.

„Máme zatím jen velmi hrubou představu o tom, jakou obchodní dohodu vlastně Theresa Mayová od Evropské unie chce. Pořád je strašně moc o co hrát, panuje tu spousta nejistoty. Paní premiérka loni vsadila na velmi riskantní kartu a prohrála. Na mysli mám parlamentní volby, ve kterých paní Mayová ztratila parlamentní většinu. A musí se teď spolehnout na hlasy radikálních ulsterských unionistů,“ říká politický zpravodaj deníku The Times Sam Coates. Podle něj bude ministerská předsedkyně ve složité pozici „protlačit” takovou podobu brexitu, která se veřejnosti bude jevit coby nepopulární.

Počet nespokojených poslanců je přitom už teď poměrně vysoký. Nejde jen o zatvrzelé zastánce setrvání v EU, ale také o zákonodárce, kteří mají pocit, že se poselství historického hlasování z června 2016 příliš rozmělnilo a že jejich představy byly radikálnější. Jenže pro konzervativní poslance nastává nepříjemné dilema. Pokus ohrozit postavení Theresy Mayové by totiž sice mohl zajistit z jejich pohledu „výhodnější” variantu brexitu, ale současně katapultovat k moci opoziční labouristy a jejich démonizovaného předsedu Jeremyho Corbyna.

„Takovým postupem byste coby poslanec pomohl vlastní zemi, ale ublížil své mateřské straně. Nebo můžete mlčet a dělat to, co od vás očekává stranické vedení, stranická hierarchie. Takže se tak nějak zachumláte do sebe, skousnete, co premiérka dělá, i když z toho máte velké obavy. Tohle dilema se honí hlavou mnoha konzervativním poslancům. Je třeba dodat, tihle zákonodárci nemají ve zvyku vést vzpouru. Není to tak, že by se nemohli dočkat, až zpochybní autoritu vlastní premiérky a jejího týmu,“ poznamenává Sam Coates z Timesů.

Mapa Jiřího Hoška: Fotbal.Video: Hošek, Seznam Zprávy

V pořadu Mapa se snažíme ukázat, že se brexit dotkne i takových oblastí lidské činnosti, jako je školství, obchod s uměním nebo fotbal. Jestliže omezení imigrace bylo a stále je jednou z hlavních pohnutek odchodu z Evropské unie, najdou se tací, kteří by omezení počtu cizinců rádi vztáhli i na ostrovní fotbal. Třeba spolumajitel Crystal Palace Steve Parish si myslí, že brexit představuje unikátní příležitost, jak překopat systém přijímání cizinců nejen do Premier League, ale i do špičkových mládežnických akademií anglických klubů. I tam mají nadějní unijní fotbalisté stejný status, jako Britové. Čeští fotbalisté hrající v Anglii v čele s brankářem Petrem Čechem jsou ale přesvědčení o tom, že něco takového nebude fungovat.

Reklama

Doporučované