Trump po volebním výprasku vyzval Kongres ke stisku „jaderného tlačítka“

Velká noc pro demokraty. Demokraté promáčkli Trumpovu volební koalici. Historická výhra. Demokraté zametli se soupeři. Výběr z titulků amerických médií k volbám v několika státech USA mluví za vše. Demokraté v úterý vyhráli, kde se dalo.

Nejviditelnější vítězství (starosta New Yorku, guvernérky Virginie a New Jersey) mohou konkurenční republikáni zlehčovat tím, že v těchto místech mají přece jenom demokraté vzhledem k demografickému složení tamních voličů výhodu.

Demokraté ale jasně uspěli i v mnoha menších volbách, ve státech, kde tato jejich jasná výhoda odpadá. Důkazem je například hlasování o nejvyšších soudcích v Pensylvánii, referenda v Maine a Kalifornii. Nebo z pohledu Evropy zcela nezajímavý výběr členů Komise pro veřejné služby v donedávna jasně republikánském státě Georgia, kde dlouhá léta žádný demokrat nezasedl, teď tam budou hned dva.

Ve volbách do státního Kongresu ve Virginii demokraté získali poslance i v obvodech, kde v loňských prezidentských volbách naopak uspěl prezident Donald Trump.

„Naznačuje to, že demokraté by měli být považováni za favority pro kontrolu Sněmovny reprezentantů v příštím roce,“ komentoval výsledek analytik volebního projektu Cook Political Report Dave Wasserman.

Přestože se při tomto druhu voleb načasovaném vždy rok po zvolení nového prezidenta hlasuje jen v hrstce amerických států a nevolí se v nich do federálních úřadů, jsou tradičně vnímané jako indikátor toho, jak si strana, která je ve Washingtonu u moci, stojí před volbami do Sněmovny a Senátu, které se vždy konají o rok později.

I proto zřejmě samotný šéf Bílého domu výsledky úterního hlasování - soudě podle jeho aktivity na síti Truth Social - pozorně sledoval.

Ještě než bylo jasné, že republikáni propadnou, snažil se Trump mírnit škody. Zdůraznil, že jeho jméno v těchto volbách na lístcích nebylo. Před čtyřmi lety, když ve stejných volbách demokraté propadli, to byl ale on sám, kdo výsledky interpretoval jako „obrovskou porážku“ pro tehdejšího prezidenta Joea Bidena.

Trump se odvolával také na probíhající shutdown, tedy uzavírku federální vlády způsobenou tím, že Kongres se nedokáže dohodnout na rozpočtu na další období. Podle něj republikánům uškodil. Před časem přitom říkal, že shutdown naopak vítá, protože mu pomůže prosadit škrty.

Je to ale právě zmíněná porážka republikánů ve Virginii, která naznačuje, že se dříve mýlil. Voliče ve Virginii shutdown hodně ovlivňuje. Je to stát hned u hlavního města Washingtonu, a tak tam žije řada federálních zaměstnanců, kteří teď nedostávají plat.

Rostoucí životní náklady byly podle průzkumů mezi voliči vedle zdravotnictví jedním z témat, jež volby rozhodly.

V průběhu volební noci pak Trump zopakoval svůj nápad, jak mají republikáni v Kongresu postupovat dál: „ZRUŠTE FILIBUSTER!!!“.

Filibuster je termín, který označuje obstrukci při jednání amerického Senátu. Umožňuje i jednomu jedinému senátorovi zabránit hlasování o předloženém návrhu zákona. Klíč je v tom, že k ukončení filibusteru jsou potřeba hlasy 60 ze 100 senátorů.

Fakticky tak může strana v opozici zabránit většině prosadit svůj program, protože málokdy se stává, že by demokraté nebo republikáni v horní komoře disponovali tak silnou většinou.

Filibuster je tak mezi americkými politiky i voliči často zdrojem frustrace, protože komplikuje prosazení některých změn. Na druhé straně je ale považovaný za pojistku, co brání přijímání unáhlených opatření bez širší politické shody.

O jeho zrušení se ve Washingtonu mluví opakovaně. Jde o formu nátlaku, jak druhou stranu donutit k ústupkům.

V minulosti už senátoři zrušili filibuster při hlasování o některých personálních nominacích prezidenta.

Zajít dál se ale nikdy neodhodlali, zatím se vždy na obou stranách našli senátoři, kteří byli proti. Zejména kvůli obavám z dalšího prohloubení polarizace a z toho, že by se to obrátilo proti nim, až by byla zase jejich strana v menšině.

I proto se o podobných návrzích v americké politice často mluví jako o „jaderném tlačítku“ nebo „nukleární variantě“. Druhý výraz v této souvislosti použil i sám Trump, když zrušení filibusteru navrhl už minulý týden.

Prakticky okamžitě se ozvalo několik republikánských senátorů a oponovali mu za použití zmíněných argumentů. „Ruce, ve kterých se třímá moc, se mění, principy by se měnit neměly,“ napsal senátor John Curtis.

Trump vyzýval k úplnému zrušení filibusteru už ve svém prvním volebním období a znovu během loňské prezidentské kampaně. Rozdíl je v tom, že tentokrát je v Senátu více jeho oddaných stoupenců, kteří se hlásí k hnutí MAGA.

Návrhy stisknutí „jaderného tlačítka“ zaznívaly i od některých demokratů za vlády Joea Bidena. Chtěli touto cestou zvýšit počet členů Nejvyššího soudu, aby prolomili jasnou konzervativní většinu, která se v něm drží od Trumpova prvního mandátu.

Z Nejvyššího soudu se v posledních letech stalo ve Spojených státech velké politické téma, protože devítičlenný tribunál rozhoduje o klíčových otázkách, jako je omezení moci prezidenta nebo pravidla pro interrupce.

A to je také jeden z důvodů, proč teď republikán po zrušení filibusteru volá - chce počet soudců zastropovat.

Kromě toho Trump ve svém povolebním příspěvku zmínil snahu zabránit přidání dvou států unie, o němž uvažují demokraté.

Republikáni se obávají, že by státnost pro Portoriko (dosud nezačleněné území USA) a hlavní město Washington (území se zvláštním federálním statusem) znamenala čtyři nové demokratické senátory, což by straně mohlo zajistit dlouhodobou většinu v horní komoře.

Prezident zmínil i plán zakázat korespondenční volbu, kterou kritizoval hlavně v kampani při „covidových“ volbách v roce 2020, kdy nakonec prohrál s Bidenem. Navrhl i další reformy voleb.