„Pracující lid si vzal moc.“ New York si zvolil starostou socialistu a muslima

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V brooklynských čtvrtích jako Bedford-Stuyvesant, Crown Heights či Bushwick vládnou bažiny. Nejedná se o přírodní úkaz, ale o nadměrný počet fastfoodových restaurací, které převyšují obchody se zeleninou a ovocem.

Právě zde by přitom mohly vznikat podniky se zdravými potravinami a navíc za příhodnou (městem regulovanou) cenu. Lidé by přitom mohli do těchto obchodů dojíždět městskou hromadnou dopravou, která by byla zadarmo. Další garance města.

Takový systém si představuje Zohran Mamdani, vítěz úterních voleb starosty města New York. Podle průběžných výsledků získal přes 50 procent hlasů.

„Tak dlouho, jak jen si pamatujeme, říkali bohatí a ti s dobrými kontakty pracujícímu lidu New Yorku, že moc nepatří do jejich rukou,“ prohlásil Mamdani ve vítězném projevu. „Teď jsme si ji navzdory všem očekáváním vzali,“ dodal. Voliči mu podle něj udělili mandát ke změně.

Mamdani líčil svou vizi pro největší americké město, ale v projevu se obrátil také přímo na prezidenta Donalda Trumpa, který ho v kampani kritizoval a podpořil jeho soupeře.

„Donalde Trumpe, protože vím, že se díváte, mám pro vás pár slov. Zvyšte hlasitost,“ pronesl, načež dav jeho příznivců přešel v ohlušující řev. „Abyste se dostal k někomu z nás, musíte projít přes nás všechny,“ pokračoval zvolený starosta, podle kterého Trump nenaslouchá požadavkům voličů.

Trump během jeho projevu psal na své sociální sítě. „…A tak to začíná,“ uvedl v krátkém příspěvku na Truth Social.

Mamdani tak vstupuje do historie jako první muslim a rovněž politik asijského původu, který tuto funkci získal. Narodil se totiž indickým rodičům vyznávajícím islámskou víru.

Amerika nicméně sleduje ještě jeden historický zářez. Do čela největšího města USA se postaví politik, jenž sám sebe označuje za demokratického socialistu. Osobnost Mamdaniho tak u republikánů vyvolává vášnivý odpor, někteří o něm během kampaně šířili nenávistné komentáře.

Republikánka Elise Stefaniková, která v Kongresu zastupuje právě stát New York, Mamdaniho například označila za „džihádistu“.

Jiní konzervativci – včetně Donalda Trumpa – za komunistu. Prezident dokonce v jedné chvíli pohrozil, že by musel město „převzít“ pod svou správu, aby New York od vlády komunisty uchránil. A ve volbách podpořil bývalého demokratického guvernéra New Yorku Andrewa Cuoma, který kandidoval jako nezávislý.

Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson pak už po Mamdaniho zvolení prohlásil, že „následky“ toho, že si New York zvolil „skutečného extremistu a marxistu“, pocítí celá země.

Znepokojení vyjádřila i část centristických demokratů, a to s ohledem na sentiment voličů na předměstích států New York či New Jersey, kde se očekávají vyrovnané bitvy o poslanecká křesla v pololetních volbách (tzv. midterms) naplánovaných na příští rok.

Ještě před volbami tento tábor demokratů varoval, že Mamdaniho triumf může některé voliče „vylekat“ a posílit v nich jejich podezření, že se Demokratická strana posunula k radikální levici.

Liberální křídlo Demokratické strany, jemuž dominují nezávislý senátor za Vermont Bernie Sanders a demokratická kongresmanka za New York Alexandria Ocasio-Cortezová, je na druhé straně z Mamdaniho nadšené. Tento teprve 34letý politik údajně zažehl především mezi mladými voliči úplnou mánii. Podle dua Sanders a Ocasio-Cortezová dokázal Mamdani definovat stěžejní téma, které trápí celou řadu Američanů – vysoké životní náklady.

Volební tým Zohrana Mamdaniho ostatně v kampani opakovaně přehrával virální moment, který se udál přesně před rokem. Na jedné ulici v Bronxu a na jiné v Queensu se tehdy zcela neznámý řadový poslanec lokálního Kongresu pustil do debaty s voliči.

Video zachytilo syrové emoce: frustraci ze stávajícího politického systému, hněv ohledně izraelské invaze do Pásma Gazy a ono zoufalství z drahoty.

„Tato témata se stala nepostradatelnými prvky rodící se kampaně Mamdaniho, která se nakonec rozrostla ve velké politické hnutí v New Yorku,“ napsal k tomu list The New York Times.

Jeho popularita vyletěla vzhůru i díky schopnosti využívat sociální sítě, jako například TikTok. Mamdani se bez přehánění stal slavným ze dne na den.

O této nenadále nabyté proslulosti se pro deník Financial Times rozhovořila jeho matka Mira Nairová, známá filmová režisérka.

Umělkyně natočila filmy jako Mississippi Masala s Denzelem Washingtonem nebo Salaam Bombay!, který byl v roce 1989 nominován na Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

Sláva jí tak není cizí, jak ale sama říká, to, co se strhlo kolem jejího syna, je něco zcela jiného. „Být s ním je jako být s Beatles. Je to mimořádné,“ citoval ji už před volbami deník Financial Times.

Podle ní její syn přitáhl davy voličů, protože jim dal naději a protože v politice uplatňuje skromnost.

Zohran Mamdani své rodiče často zmiňuje jako jednu z prvních velkých inspirací. Jeho otec Mahmúd učí na Kolumbijské univerzitě politologii a antropologii. Od útlého věku, píše deník Financial Times, byl tak Mamdani vystaven knihám svého otce s tematikou lidských práv či o historii kolonialismu.

Dopad na něj měly i filmy natočené jeho matkou. Ty se rovněž často věnují palčivým sociálním otázkám. Například ve výše uvedeném Salaam Bombay! Mira Nairová mapuje životy dětí ve slumech v indické Bombaji.

Ještě jednoho příbuzného Zohran během své kampaně jmenoval, a to sestřenici svého otce, kterou nazval svou tetou. Tato epizoda vzbudila u jeho politických rivalů ostré útoky. Opřel se do něj nakonec i viceprezident USA J. D. Vance.

Mamdani totiž pochází z rodiny, která vyznává islám. Podle něj tak jeho rodina po 11. září zažila těžké chvíle. Jak je známo, teroristé, kteří unesli letadla a vrazili s nimi do mrakodrapů Světového obchodního centra, byli muslimové.

Jeho „teta“ nosící tradiční hidžáb prý po útoku raději přestala jezdit newyorským metrem z obav o svou bezpečnost. Tuto vzpomínku Mamdani zařadil do svého nedávného projevu o islamofobii.

Vance a celá řada republikánů se na jeho výroky vrhli s argumentem, že by se měl zaměřit na oběti teroristických útoků. „Podle Zohrana byla skutečnou obětí 11. září jeho teta, na kterou se (údajně) ošklivě dívali,“ napsal viceprezident na platformě X.

Mamdani se svěřil, že svou víru nechtěl během volební kampaně příliš zdůrazňovat, nakonec ale změnil názor. „Nezměním víru, na kterou jsem hrdý, ale jednu věc změním: Už se nebudu hledat ve stínu. Najdu se ve světle,“ prohlásil.

Článek jsme aktualizovali o výsledky voleb.