Hlavní obsah

Brněnští umělci přivítali ve svých ateliérech širokou veřejnost i odborníky

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

Zákulisí tvorby více než padesáti brněnských umělců či uměleckých skupin letos již podeváté poodhalil festival Open Studios Brno, který trval od pátku do sobotního večera.

Článek

Zájemci mohli navštívit 11 kreativních klastrů, tedy komunit složených ze současných umělců, a zároveň nahlédnout do zajímavých a jinak těžko přístupných budov. Festival je přístupný široké veřejnosti, zároveň zve i odborníky, kteří umělcům poskytnou zpětnou vazbu.

Festival se zaměřuje na mapování fenoménu sdružování umělců v kreativních komunitách, které v Brně na různých místech vznikají. V ateliéru na Kraví hoře se koncentrují většinou malíři, často s abstraktním přístupem k malbě. V předchozích letech jej za páteční odpoledne navštívilo kolem 500 lidí. „Včera (v pátek) to bylo asi zhruba jen 120. Může to být tím, že byl po dlouhé době hezký pátek, ale i opatřeními spojenými s koronavirovou pandemií. Jsme rádi i za návštěvníky, kteří nemají zkušenost s uměním a jdou spíš kolem, jelikož se tím kultivuje veřejný prostor, ale potřebujeme i odborníky, kteří se spojí s umělci a dál posunu jejich práci či kariéru,“ řekl výtvarník a organizátor akce Václav Kočí.

V areálu na Kraví hoře, který vlastní brněnské Vysoké učení technické (VUT) a Kočí tam rovněž tvoří, počítal návrh nového územního plánu s výstavbou městské nemocnice. Vedení města nakonec i s ohledem na nesouhlasné stanovisko univerzity přistoupilo k hledání jiného místa. Kočí se po ujištění z VUT o budoucnost ateliéru neobává.

Lidé se díky festivalu podívali také do někdejší motorárny Zetoru v Husovicích nebo do pavlačového domu na Starém Brně. K tradičním místům přibyly pro letošek nové lokace, a to bývalá věznice mezi Cejlem a Bratislavskou ulicí nebo někdejší trafostanice u maloměřické cementárny, proměněná ve studio zaměřené na sound art a nová média. Letos byly také rozšířené komentované prohlídky tak, aby se lidé podívali do všech ateliérů. „Nově jsme připravili i workshop pro rodiny s dětmi v Rybářské ulici, kde si mohou vyzkoušet sochařské postupy využívané Martinem Skalickým,“ dodal Kočí.

V bývalé budově fakulty výtvarného umění v Rybářské ulici bylo možné kromě sochařů potkat také malíře, hudební umělce nebo výtvarníky, kteří používají nové metody. Jedním z nich je Jakub Tajovský, jenž se zaměřuje na průnik digitální technologie a řemeslné tvorby. Pracuje s hmotou připomínající akryl, avšak její recepturu sám vyvinul. Ondřej Bělica naopak využívá dráty, plech či rez. Malíře Ondřeje Homolu láká propojování současného dění s historií a hledání nových kontextů. „Brno je studentské město, pro umění přátelské. Myslím, že se nám umělcům tady daří dobře,“ poznamenal Homola.

Problémem brněnské scény je přesto podle Kočího trend, kdy umělci často odcházejí do Prahy či jiných metropolí. „Tento festival chceme přetavit v dlouhodobý projekt, který mladým umělcům pomůže sehnat kontakty a nabídne jim šanci, jak se prosadit. Jednou z cest je také naše výzva v programu Inkubátor, ve kterém letos dvě umělkyně získaly ateliér a kurátorskou podporu na rok zdarma,“ doplnil Kočí. Ve výzvě uspěla například Marina Valchářová, jež se zabývá kromě jiného drogovou problematikou.

Reklama

Související témata:

Doporučované