Článek
Včelám ubývá obživa. Do budoucna to může znamenat velký problém pro jejich chov v Česku. Vědci z Mendelovy univerzity zjistili, že za to může výsadba nevhodných rostlin na polích i v zahradách. Zastoupení včel v tuzemsku do budoucna mohou ovlivnit i vlivy extrémních teplot.
Včely přichází o potravu například kvůli často sekaným trávníkům nebo vysazováním nevhodných okrasných stromů. „Jako například sakura, která vůbec nemá nektar,“ uvedl vědec brněnské Mendelovy univerzity Antonín Přidal. Doporučuje včelařům, aby vysazovali medonosné dřeviny, jako jsou například vrby, ovocné stromy nebo lípy.
Podle Miroslavy Novotné ze Středního odborného učiliště včelařského v Nasavrkách na Chrudimsku se může každý zapojit do sázení plodin vhodných pro včely. „Pokud nemáte prostor na výsadbu dřevin, tak můžete aspoň oset na zahrádce pár záhonů horčicí nebo svazenkou. Když nemáte ani zahrádku, tak se můžete zapojit do prací při zakládání remízků,“ řekla.
I čeští zemědělci častěji vysazují plodiny, které produkují méně nektaru, než tomu bylo dříve. „Výjimkou není ani řepka. V současné době jsou pěstované druhy na mnoha místech z hlediska poskytování nektaru a pylu úplně bezvýznamné,“ dodal Přidal. S řepkou souvisí i její nadměrná chemizace. Včely kvůli tomu slábnou a nejsou tak odolné proti virům.
Nedostatečnou výsadbu vhodných plodin pro včely potvrzuje i místopředseda Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. „Není to jen u nás, v celém mírném pásu trpí včely podvýživou. Chybí jim pestrost pylu, každý pyl je jinak výživný,“ sdělil.
Dalším včelím nepřítelem jsou roztoči, kteří se na ně přisají a vpouštějí do jejich těla viry. „Včel nakažených viry v posledních době přibývá. Škody jsou stále větší. Situaci nemusí vyřešit ani tlumení přírodními látkami, jak tomu bylo doposud,“ uvedl Přidal. K nemocem jsou náchylnější právě kvůli nedostatečné pestrosti druhů pylu. „Pokud trpí podvýživou, nemají dostatek živin, tak jsou náchylnější na onemocnění,“ sdělil Peroutka.
Včelám nevyhovují ani extrémně teplé dny. „V posledních nejméně deseti letech se překročení horních teplotních rekordů vyskytuje čím dál tím častěji. Epizody veder se rok od roku prodlužují,“ řekl Přidal. Sucho ovlivnilo i míru vykvetlých rostlin. „Mnoho druhů kvetlo jen chvíli, některé dokonce vůbec, tím pádem to včelám neposkytovalo dostatek nektaru,“ dodal Peroutka.
Menší úrodu medu bude mít kvůli teplému jaru i včelař z České lípy Václav Dobrovolný. „Po poměrně teplé zimě ta včelstva nevyzimovala tak silná na jaře. Duben byl velmi teplý. I při nástupu jara se v některých dnech už teploty pohybovaly kolem pětadvaceti stupňů. Proto letos bude o dost méně medu,“ řekl.
Letošní červen byl deštivý a tím pádem blahodárný pro přírodu. Pro včelaře to ale znamená pokles celkové produkce medu. „Červen je obvykle měsícem letní snůšky a ta letos kvůli dešťům vůbec nebyla. Navíc včelaři přijdou o tmavý med, který vzniká díky pylu ze stromů. Ten všechen smyl déšť,“ uvedl Peroutka.
Češi jsou přesto pořád na světové špičce, co se týče počtu včelařů a včelstev. V České republice bylo zazimováno téměř osm set tisíc včelstev a je u nás asi šedesát tisíc včelařů. Kvůli ale již zmíněným problémům obě čísla v posledních letech klesají.