Hlavní obsah

Budějovice mají nárok na stamilionové pozemky. Klidně je nechávají jiným

Záhady Josefa Klímy ze 14. 5. 2020: Restituent při hledání dokumentů o svém majetku objevil historické listiny k atraktivním pozemkům na okraji města. Dokládají, že je stát vydal církvi neoprávněně. Proč se České Budějovice nesnaží o jejich vrácení? (Video: Seznam Zprávy)

Reklama

19. 5. 15:25

Restituent při hledání dokumentů o svém majetku objevil historické listiny k atraktivním pozemkům na okraji města. Dokládají, že je stát vydal církvi neoprávněně. Proč se České Budějovice nesnaží o jejich vrácení?

Článek

František Hakl je realitní makléř. Patří k těm, kteří doplatili na restituce. Při řešení svého případu objevil na kraji Českých Budějovic 38 hektarů pozemků v hodnotě stovek milionů korun, které restituovala katolická církev, přestože podle nalezených listin mají patřit městu České Budějovice. Jenže to o ně, zdá se, nemá zájem.

František Hakl teď jako laik dává úředníkům magistrátu, pracovníkům pozemkového úřadu, ale i soudcům lekce z historie práva. Marně.

Celý případ začal už v roce 1547, když České Budějovice koupily statek od soukromé osoby. Jen o pár měsíců později nechalo město na pozemcích hospodařit místního faráře za to, že mu po dobu hospodaření nebude muset platit plat. Ovšem vyhradilo si právo od této smlouvy odstoupit. První chyba nastala o 300 let později: úředník ve druhé polovině 19. století vzal nájemní smlouvu, které moc nerozuměl, a do pozemkové knihy zapsal vlastnictví.

Zápis v pozemkové knize je navíc jen takzvanou prenotací, což je něco jako poznámka. Zapsat vlastníka ale může zápis jiný, takzvaná intabulace. Ta ale vůbec neproběhla.

V roce 1948 provedl komunistický režim pozemkovou reformu a pozemky bez náhrady zestátnil. Před pár lety pak o ně požádala církev a dostala je. Na pozemkovém fondu tehdy vznesli pouze námitku, že pozemky se nemají vydávat, protože přes ně má jednou vést silnice.

Katolická církev nemohla pozemky vydržet v dobré víře, protože ještě v roce 1948 se proti zestátnění bránila paragrafem, podle kterého se proti zestátnění mohli bránit nájemci. Musela si tedy být vědoma, že pozemky nevlastní.

Ani pozemkový fond, ani pozdější pozemkový úřad, ani soudy však neudělaly to, co udělal František Hakl - neověřily si skutečného vlastníka ve starých zápisech. A vydaly je.

František Hakl se po svém objevu pokoušel listiny uplatnit u soudu ve vlastním sporu. Soudil se o hektar, o který církevním nárokem přišel.

Marně vyzněla i snaha přimět k aktivitě město České Budějovice. Majetkový odbor poslal krátké vyjádření, kde tvrdí, že šance na úspěch jsou malé, protože listiny jsou příliš staré.

Při natáčení reportáže jsme oslovili právníka, který se na restituce specializuje, ale i historika práva, jenž posoudil veškeré dokumenty, které při svém pátrání objevil František Hakl. Jejich názor je dost jednoznačný.

Podrobnosti v úvodním videu. Reportáž je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který v premiéře vysílá Televize Seznam každý čtvrtek od 21:00. Archiv pořadu najdete zde.

A můžete nás sledovat také na Facebooku.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené