ŽIVĚ: „Je to lumpárna.“ Přeplněné Staroměstské náměstí spílá Babišově vládě

„Přijde mi důležité tady být a přijde mi důležité bojovat za média. Protože je to jedna ze svobod a je to jedna z demokratických hodnot, které jako jedna z málo zemí Česká republika má. A přijde mi jako důležité, abychom o to nepřišli,“ vysvětluje svoji dnešní účast na protestu Barbora z Ústí nad Labem.

Vedle ní postává Filip z Karlovarského kraje. Důvody popisuje podobné. „Myslím si, že je důležité bránit média. Nechci skončit jako na Slovensku, kde mám svoji rodinu. Ta sama mi říká, jak je tam špatně a že si máme médií vážit. Proto jsem tady, i přes nepříznivé počasí, protože demokracie je u mě na prvním místě,“ uvádí.

„Jsem tady, protože tohle není normální. A je potřeba o tom mluvit,“ říká bez servítek studentka Sofie z Prahy.

Co podle ní není normální? „Naše vláda,“ odpovídá. „Protože stejně bychom poplatky platili, akorát v daních. A strašně to narušuje naši svobodu,“ myslí si.

V pátek chtěla původně vyrazit před Sněmovnu, nakonec ji ale odradila pozdní hodina, kdy politici hlasovali – návrh přijali v prvním čtení po půl páté ráno. „Demokracii mám ráda, ale spánek taky,“ vysvětluje omluvně. Tentokrát však vyrazila a neodradilo ji ani deštivé počasí.

Když vláda oznámila přednostní projednávání návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, Petr Blažka vyrazil na Malostranské náměstí. „Pak jsem si dělal transparent, protože jsem myslel, že ho použiju ještě v sobotu ráno. Ale oni už to schválili. Byla to lumpárna,“ popisuje.

Na jeho transparentu je slovenský premiér Robert Fico, ruský prezident Vladimir Putin a bývalý předseda vlády v Maďarsku Viktor Orbán. „To jsou velcí učitelé naší vlády. Jdou v jejich stopách. To jsou tři, kteří mají – nebo v případě Orbána měli – média pod palcem, a tam se vysílalo to, co by se vysílalo u nás, kdyby se Český rozhlas a Česká televize, kdyby se zestátnily,“ vysvětluje volbu těchto postav.

A dodává, že má obavy z toho, že Česko dopadne podobně jako jmenované země: „Na Slovensku, které je nám hodně blízké a podobné, to tak dopadlo. A u nás to jde docela rychle, takže samozřejmě ta obava je, myslím, plně na místě. Nezakecávají se, valí to buldozérem, přehlasovávají veta prezidenta senátu a dělají si, co chtějí.“

Policie, kvůli zcela plnému Staroměstskému náměstí, uzavřela přístupové cesty. Podle pořadatelů je zřejmě poslední šancí, jak se do bezprostřední blízkosti náměstí dostat, Dlouhá ulice.

Demonstranti po premiérovi žádají, aby se omluvil za způsob, se kterým byl v sobotní ráno ve 4:36 zásah projednán. A dalším požadavkem je, aby návrh reformy médií vláda stáhla a jejich fungování neměnila.

Skupina studentů začíná rozhovor s tím, že si v sobotu kvůli koncesionářským poplatkům psali s premiérem Andrejem Babišem. Lidé si totiž mezi sebou přeposílali jeho číslo, aby mu mohli napsat, že s převedením financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet nesouhlasí. A premiér některým z nich volal zpět.

„Jeho odpovědi byly neslušné a strohé. A jeho gramatiku by překonal i žák třetí třídy základní školy,“ říká Filip, který se ke stejnému kroku také odhodlal.

A ukazuje sms zprávy, které skutečně přišly z čísla patřícího premiérovi. „Prosím, přestaňte útočit na média. Nechceme konec poplatků a tím pádem i zestátnění. Chceme demokratická, svobodná média. Prosím, popřemýšlejte o vašich činech,“ psal v jedné ze zpráv.

Odpověď Andreje Babiše je plná překlepů a o poznání stručnější – radí mu, aby on přemýšlel nad tím, co píše za nesmysly. Po dalších dvou zprávách přestal odpovídat.

Protestující zaplnili i části ulic vedoucích na Staroměstské náměstí a další stále přichází. Policie proto už přehradila vstup na náměstí z Celetné.

Milion chvilek míří opět na Letnou. „Rozhodli jsme se, že se společně potkáme v neděli 15. listopadu ve 14 hodin na Letenské pláni. My toho malém dost a nenecháme si tuto zemi zničit,“ vzkazuje Minář.

Minář následně předsedu vlády vyzval ke společné debatě. „Pane Babiši, přestaňte se chovat zbaběle, přestaňte nám lhát, vylezte z Průhonic a pojďte s námi do veřejné debaty,“ vyzývá Minář s tím, že moderátora, místo i čas debaty si může premiér vybrat sám.

Zásadní symboliku pro proslov Mináře ztvárňuje čas 4:36 ráno, při kterém si vládní koalice zrušení koncesionářských poplatků odhlasovala v prvním čtení. „Pane Babiši, pane Macinko a pane Okamuro, nikdo v cele zemi vám nyní neuvěří, že váš úmysl byl čistý, protože ve 4:36 bez náležité diskuse se opravdu nehlasují zásadní zákony. Ve 4:36 dělají rozhodnutí mafiánské klany či diktátorské junty. A my nechceme zemi spravovanou jako mafiánský klan,“ sdělil Minář. Stejný příměr potom provedl také s gestapem a složkami StB.

Písničkář Pavel Helan dorazil z Brna s předělaným hitem, který rámoval senátorskou kandidaturu jihomoravského hejtmana Jana Grolicha.

Příchozí demonstrující sledují záběry Československé televize. Náměstím se line vážná hudba a při ní se přehrávají snímky ze zásadních událostí pro českou zem. Rok 68, rok 89, Nagano… Vzápětí přichází na pódium Mikuláš Minář, kterého dav doprovází skandováním hesla „už jsme tady“. „Je nás tady tak moc, že se na náměstí ani nevejdeme. To je jasný vzkaz toho, že jste to opravdu přehnali,“ pronáší Minář.

„Oni panikaří, oni chybují, oni se zaplétají do vlastních lži každý den. My tu vládu neporazíme hrubou silou, ale našim odhodmalnim a klidem,“ prohlašuje Minář.

„I Brno má právo pražský občas něco dobrého Prazaky naučit,“ uvádí Minář.

A na podium přichází písničkář Pavel Helan známý svou skladbou pro kampaň Jana Vrolicha. „Ty Andreju, k Vánocům něco si přej, ale rozhlas a televize, ti nejsu na prodej,“ zpívá Helan přitom, co hraje na kytaru. Staromák do rytmu tleská, někteří gestikulují vztyčeným ukazováčkem.

Hraje se o to, jaký bude charakter Česka v dalších desetiletích. Vláda zkouší, kam až může zajít. Pokud neuslyší hlasitý odpor teď, zítra si přijde pro nezávislé soudy a další pilíře demokratické společnosti," uvedli v pozvánce na akci pořadatelé.

Lidé si na jejich pokyn přinesli večerníčkovské čepice z novin, které se mají stát symbolem podpory nezávislých médií. Nad hlavami demonstrujících jsou vidět vlajky a transparenty zejména s nápisy „Média nedáme“, objevily se ale i nápisy „Severní Morava je tady, ruce pryč od médií“ nebo požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše (ANO). V úvodu zazněla i známá Modlitba pro Martu a úryvky z různých televizních relací.

V zástupu protestujících postává seniorka Marie, která v ruce svírá hned dva transparenty. Jejich vyznění je ale kritické vůči minulé vládě a prezidentovi Pavlovi.

„Já jsem tady, abych vyjádřila svůj názor. Ne všichni souhlasí s tím, co tady nám chtějí předvádět. Nemám potřebu platit televizi, ani rádio,“ říká.

„Provokuje!“ přeruší ji procházející muž.

Seniorku to však nevyvádí z míry. „Ano, to víte, že provokuju. Proto jsem tady,“ zdůrazňuje.

Dodává, že samotné poplatky pro ni nejsou nijak výrazná částka. Důchod má prý slušný. „Když to ale nemusím platit, tak to platit nebudu,“ opakuje.

Staroměstské náměstí je chvíli před zahájením protestu zcela plné.

Tramvaje jedoucí do centra Prahy jsou čtvrt hodiny před začátkem demonstrace mimořádně plné. Na zastávkách blíže středu města už do nich není možné nastoupit.

S hodinovým předstihem na náměstí dorazila i dvojice studentek z Břeclavska. Na batohy si uvazují žluté pásky s heslem dnešní protestní akce: „Ruce pryč od médií“. Také ony kvůli demonstraci vyrazily brzo ráno – cesta jim zabrala zhruba čtyři hodiny.

„Přijely jsme sem, protože je to velmi nutné. Situace je vážná a vůbec se mi to nelíbí. Přijde mi to hrozně nefér, i takové dětinské,“ říká Jana Kovaříková.

„Jak se říká, v jednotě je síla. Proto je podle mě důležité se sejít i takto ve větším množství. Aby bylo pořádně vidět, že nám jako veřejnosti není jedno, co se děje,“ dodává.

Její kamarádka Tereza Bílková přikyvuje. „I na komunálních volbách jde vidět, že podpora koaličních stran upadá. Ale oni na to reagují tak, že si řekly, že to budou dělat ještě hůř. A proto si myslím, že bych tady prostě měla být,“ doplňuje.

Na velké televizi vedle podia organizátoři začali promítat jeden ze slavných projevů prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka o demokracii. „Byla by to vůbec divná demokracie, kdyby nebylo místa pro mravní iniciativy individuální,“ znělo z reproduktorů.

Radana Parmová pochází z Ostravy, na demonstraci ale vyrazila z Otrokovic. S úsměvem říká, že na několikahodinovou cestu vyrazila po desáté ráno. Jedním dechem ale dodává, že to nebylo tak zlé.

„Můj otec pamatoval únor 1948 a říkal, že tehdy byli všichni zalezlí v teple, protože bylo odporné počasí. A do ulic šli jenom komunisti a ti, kteří je podporovali. A vždycky říkal, že jsou momenty, kdy člověk musí jako jedinec všeho nechat a jet,“ vysvětluje, proč náhle odjela od rodiny a zamířila do Prahy.

Dodává, že podobné akce podle ní mají obrovský smysl. Rázně odmítá, že by byla z aktuální situace unavená. „Jsou čáry, přes které to už občanská společnost nemůže pustit,“ myslí si.