Článek
Zájem stát se prezidentem České lékařské komory mají tři lékaři. Obhajobu ohlásil současný prezident Milan Kubek, kandidují i viceprezident Jan Přáda a jeho předchůdce Zdeněk Mrozek. Další zájemci se případně mohou přihlásit přímo v sobotu na sjezdu komory, řekl její mluvčí Michal Sojka. Členství v lékařské komoře je pro lékaře ze zákona povinné, má přes 60 tisíc členů.
Sedmapadesátiletý Kubek je prezidentem komory 19 let, poprvé byl zvolen v roce 2006. Původně stanovy umožňovaly prezidentovi a jeho zástupci jen dvě volební období, v roce 2014 byly ale změněny. V časopise, který komora vydává, Kubek uvedl, že letos kandiduje naposledy.
„Komora v zájmu společnosti dbá o to, aby lékaři pracovali odborně a v souladu s etickými standardy. Pokud by zároveň komora nebojovala o to, aby její členové měli podmínky pro plnění těchto náročných požadavků, a to včetně podmínek finančních, působilo by to falešně a komora by rychle ztratila u lékařů autoritu,“ uvedl Kubek.
Za své cíle si stanovil vyšší cenu práce a slušné profesní podmínky pro všechny lékaře, kvalitní a pro lékaře dostupné vzdělávání a zachování profesní autonomie a důstojnosti lékařského stavu. Bude také chtít proměnit fungování vědecké rady České lékařské komory nebo prosazovat změny ve specializačním vzdělávání lékařů, například jeho zkrácení na minimum požadované EU, zkrácení stáží nebo slučování oborů. S novou vládou chce vyjednat novelizaci zákona o lékařské komoře, která by jí dala víc kompetencí, například při disciplinárních řízeních.
Pětatřicetiletý Přáda byl zvolen viceprezidentem komory před dvěma lety poté, co byl hlavní tváří protestů mladých lékařů proti nadměrné přesčasové práci. „Komora má za sebou mnoho práce, ale zároveň cítím, že přichází čas na změnu. Více otevřenosti veřejnosti a transparentnosti vůči členům, modernější komunikaci a zapojení širšího spektra kolegyň a kolegů včetně mladších ročníků,“ uvedl Přáda.
Také on mezi svými cíli uvádí změnu pravomocí komory, chce také aktivnější roli její etické komise. Slibuje také omezit délku a kumulaci funkcí v komoře, posílit její regionální samosprávu a zaměřit se na podporu duševního zdraví lékařů. Potřeba je podle něj také jasně vymezit aktivity jednotlivých lékařských organizací, jako jsou odbory nebo sdružení ambulantních či praktických lékařů.
Jednašedesátiletý Mrozek vede od roku 2011 vědeckou radu České lékařské komory, od roku 2008 byl 15 let viceprezidentem komory. „Lékařská komora musí chránit odbornou svobodu lékařů a jejich schopnost rozhodovat podle nejlepšího vědomí a svědomí, nikoliv podle politických či ekonomických tlaků,“ uvedl. Měla by podle něj mít stejně respektované postavení jako v Rakousku či Německu nebo v Československu za první republiky.
Lékaře podle něj komora musí chránit před nerovným postavením vůči zdravotním pojišťovnám a zaměstnavatelům, neodůvodněnými útoky, šikanou, právní nejistotou a byrokracií. Zároveň podle něj lékařská komora musí vstupovat do tvorby zákonů a předpisů, které ovlivňují zdravotnictví. Zaměřit se chce také na změny ve vzdělávání. „Cílem musí být decentralizace vzdělávání, více školicích kapacit v regionech i v jednotlivých ambulancích,“ uvedl.
Sjezdu v Praze se účastní zhruba 350 delegátů nominovaných regionálními sdruženími komory. Volba prezidenta a předsednictva je podle návrhu programu naplánována na sobotní odpoledne. Předcházet jí bude představení kandidátů a jejich debata. V neděli je na programu diskuze politiků, pozván byl současný i možný budoucí ministr zdravotnictví.
Členství lékařů v komoře, která je samosprávnou profesní organizací, je ze zákona povinné. Na konci loňského roku bylo jejích členů 60 456, žen je mezi nimi 60 procent. Mezi členy je asi 35 tisíc lékařů zaměstnanců, téměř 12 tisíc soukromých lékařů, přes 8600 nepracujících lékařů v penzi a asi 3700 lékařek na mateřské dovolené.
