Loni výrazně přibylo „superdůchodců“

Ještě v roce 2021 platilo, že super vysoké důchody pobíralo jen pár jednotlivců. Nejnovější data České správy sociálního zabezpečení však ukazují, že na konci roku 2022 došlo ke skokovému posunu.

Z jednotek seniorů, kteří pobírají vůbec nejvyšší penze 70 a více tisíc korun, jsou nově desítky. Místo 33 lidí nově pobírá penzi 60 až 70 tisíc korun už 103 lidí.

A počet lidí s penzí od 40 do 50 tisíc korun stoupl z 821 na 4603. Což představuje růst o 560 procent.

Počet penzistů, kterým stát vyplácí 40 a více tisíc korun, pak meziročně vzrostl pětinásobně, z 1010 na 5169 lidí na konci loňského roku.

Důvod? Za skokovým nárůstem „superdůchodců“ můžou být mimořádné valorizace v minulém roce, uvedla tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.

„Valorizace mohly mít u některých důchodů podstatný vliv, protože mimořádné valorizace zvyšují důchody tím víc, čím vyšší je výchozí procentní výměra pobíraného důchodu, takže v absolutních číslech se těm, co už před valorizací pobírají vysoký důchod, zvýší o nejvyšší částky,“ říká Drmolová.

Pozn. k infografice: Meziroční procentuální růst dopočetla redakce.

Podle redakcí oslovených expertů, kteří se zabývají výpočty důchodů, lze obecně říct, že na velmi vysoké důchody dosáhnou logicky lidé pobírající dlouhodobě vysoké příjmy, z kterých se platí také vyšší sociální pojištění. A zároveň jde o lidi, kteří takzvaně přesluhují – tedy pracují dál i ve věku, kdy už mají nárok na přiznání penze.

„Přesluhování zvyšuje důchody poměrně hodně. Zatímco před dosažením důchodového věku se za každý rok takzvaná procentní výměra důchodu zvyšuje o 1,5 procenta z výpočtového základu, tak po dosažení důchodového věku to je za každý rok 6 procent. Je to čtyřikrát tolik. Při přesluhování to skutečně roste rapidně,“ vysvětluje Pavel Trenda, odborník na důchody stojící za portálem Optimální důchod.

Podle důchodového poradce Martina Kohoutka pak loňské mimořádné valorizace zapůsobily na tyto přesluhující pracovníky psychologicky. „Měl jsem klienty, kteří dlouhodobě přesluhovali a vylekali se a důchod si nechali minulý rok přiznat,“ zmiňuje Kohoutek. Lidé se obávali, že jinak přijdou o efekt loňských mimořádných valorizací.

Podle něj to přitom nebylo potřeba, protože o důchod od roku 2022 lze při přesluhování zažádat i zpětně.

Nicméně, brzy se možná tato výhoda práce v důchodovém věku změní. Místo nynějšího trvalého navyšování penze by starší zaměstnanci měli přestat platit sociální odvody, navrhuje změnu ministerstvo práce. Více v článku zde:

Pavel Trenda ještě zmiňuje, že na velmi vysoké důchody dosahovali snadněji lidé v době předtím, než se upravila druhá redukční hranice – jde o limit u výdělku, kdy od určité výše se už do důchodu nezapočítává. Dříve platilo, že se započítávalo deset procent.

„I to lidem zvedalo důchody,“ říká odborník.

Podle expertů se nejvyšší důchody v Česku přiznávají lidem, kteří ovládají specifickou znalost, kterou mohou uplatňovat i ve stáří. Typicky může jít například o lékaře.

„V důchodovém věku patří k těm, řekl bych, zachovalejším povoláním. Ještě mají práci rádi, pokračují dál třeba v nemocnici, zaměstnavatel je využívá nadále, protože jejich erudice je vysoká,“ říká Martin Kohoutek.

Zkušenosti měl ale i se státním úředníkem, který přesluhoval a dosáhl tak na vysoký důchod.

„Ještě se sem řadí lidé, kteří měli vysoké výdělky před revolucí. Protože se počítají výdělky do roku 1986 (začátek tzv. rozhodného období, pozn. red.). Vyměřovací základy se indexují, takže se přepočítávají na současnou hodnotu, a když měl někdo tenkrát vysoké výdělky, tak se to propíše,“ přidává další kategorii Pavel Trenda. Podle něj jde jak o prominenty tehdejšího režimu, tak i vrcholové pracovníky třeba v průmyslu.

Právě na vysoké důchody prominentů bývalého režimu se zaměřil zákon, který začal letos platit – za každý započatý rok výkonu funkce se má těmto penzistům snížit procentní výměra důchodu o 300 korun. Snižování ale ve většině případů začne nabíhat až od března příštího roku.

Podle Pavla Trendy naopak mezi seniory s nejvyššími penzemi nefigurují miliardáři a nejbohatší lidé v zemi. Důvod je prostý – nevyplatí se jim peníze danit a ještě z nich odvádět pojistné.

„Čím méně si dám sám sobě jako výplatu, tím více peněz zůstane ve firmě a tyto peníze zdaním a potom si je vyplatím jako podíl na zisku a už neodvádím sociální ani zdravotní pojištění, a tudíž je to výhodné,“ říká odborník s tím, že jde o zcela legální cestu.