Článek
Policie nadále vyšetřuje nález těla mrtvého novorozence, k němuž 13. září došlo v obci Rovensko pod Troskami. Totožnost osoby, která dítě odložila do kontejneru na tříděný odpad v jedné z ulic nedaleko fotbalového hřiště, kriminalisté stále neznají.
Ve snaze pachatele či pachatelku odhalit sáhla policie k plošným odběrům DNA. Podle vrchního komisaře Krajského ředitelství policie Libereckého kraje Martina Müllera se sběry zatím zaměřují na ženy v určitém věkovém rozmezí. „Obecně vzato hledáme ženu v produktivním věku, která ještě může být matkou,“ popisuje Müller v rozhovoru pro Seznam Zprávy. A nevylučuje, že se plošný screening později rozšíří i na muže.
Na rozdíl od vyšetřování proti konkrétní osobě, kde může sběr DNA policie vynutit, je podle Müllera účast na plošném screeningu pro všechny oslovené zcela dobrovolná. Poskytnutý souhlas podle vyšetřovatele lze vzít i zpět. „Není potřeba říkat proč, důvody nikdo chtít nebude.“
Jak ale uvedla starostka města Jiřina Bláhová (ODS), s odporem vůči metodě se zatím v obci nesetkala. „Lidé tady jsou nápomocní, každý chce s vyšetřováním pomoci.“ Ochotu spolupracovat reportérovi potvrdili i někteří lidé na místě. „Osobně s tím problém nemám. Měli by použít všechny možné způsoby k dopadení toho, kdo to udělal,“ sdělila jedna z místních žen, která si přála zůstat v anonymitě.
Jak plošný screening funguje a proč k němu policie v Rovensku sáhla, vysvětluje v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyšetřovatel případu Martin Müller.
Proč kriminalisté v případu Rovenska zvolili postup plošného screeningu DNA?
Obecně lze říci, že se plošný screening používá v případech, kde je potřeba prověřovat větší skupinu osob.
Je použití této metody časté? Nebo k ní kriminalisté sahají zřídka?
Příliš časté to není, ale mluvím pouze za náš kraj. Já sám jsem se s tím potkal opakovaně, musí pro to být důvod, kdy nemůžeme uplatnit úkony dle trestního řádu proti jedné konkrétní osobě.
Mohl byste říct, jaká je úspěšnost této metody? Je v případu Rovenska velká šance, že se díky ní podaří dopadnout pachatele či pachatelku?
To je otázka spíš na statistiky. Může to být od jedné strany extrému až po druhou. Například se nám nepodaří sebrat DNA osob souvisejících s případem, anebo sběr dopadne na hledanou osobu a skončí to jejím trestním stíháním.
Obecně se to ale těžko odhaduje. Když se ale zabýváte větší skupinou lidí, tak už jen statisticky plošný screening navyšuje šanci toho, že se dostanete k těm osobám, k nimž se dostat potřebujete.
A jak velká je skupina zahrnutá do sběru DNA v případu Rovenska?
To je věcí vyšetřování. Když se ale bavíme obecně a bereme v potaz i případy z minulosti, tak se sběr většinou týká desítek, stovek, ale i vyšších stovek osob.
V případu Rovenska je stanoveno nějaké určité věkové rozmezí u kontrolovaných žen?
Ano. Obecně vzato hledáme ženu v produktivním věku, která ještě může být matkou. Podmínky si ale každá skupina vyšetřovatelů nastavuje sama podle toho, jaký případ zpracovává. Vždycky je samozřejmě lepší zabývat se zkoumáním menšího segmentu – je to rychlejší a i jednodušší pro naše znalce. Kritéria si ale vždy stanoví konkrétní zpracovatel či tým.
Je možné, že se v Rovensku časem sběr rozšíří i na muže?
Vyloučené to není. Nejjednodušší je pro nás momentálně hledat matku.
A co plošné screeningy v okolních obcích?
To by bylo vynášení věcí z vyšetřování.
Celá metoda stojí na dobrovolnosti
Jaká je opora tohoto postupu v zákoně?
Zákon plošný screening zná a podmiňuje ho souhlasem konkrétní osoby, která musí souhlasit se zpracováním osobních údajů. Tento souhlas dotyčný či dotyčná také může kdykoliv vzít zpět.
Když se bavíme o rodičkách nebo o ženách, tak může jít například o situaci, kdy ji kolegové navštíví a ona nejprve se sběrem souhlasí. Pak ale přijde domů, pohovoří si o tom s partnerem nebo s partnerkou a dospějí k důvodům, proč by to nemusel být dobrý nápad, a může souhlas vzít zpět. Není potřeba říkat proč, ty důvody nikdo chtít nebude.
Sběr je tedy čistě dobrovolný a nelze jej nijak vynutit?
U plošného screeningu tomu tak je. Jiná situace nastane v okamžiku, kdy orgán činný v trestním řízení bude směřovat vyšetřování proti konkrétní osobě a bude mít snahu získat daný biologický vzorek.
Takové případy už upravuje paragraf 114 trestního řádu, který jasně říká, že každý je povinen odběr tohoto materiálu podstoupit. I u těchto případů má však dotyčný právo sběr odmítnout. V případě odmítnutí pak policejní orgán potřebuje souhlas státního zástupce.
Odmítl sběr DNA již někdo v Rovensku?
To vám říci nemohu. Je to věcí probíhajícího vyšetřování.
Co se stane se vzorky žen, které se ukážou jako nesouvisející? Z databáze se mažou, nebo zůstanou uložené?
Vzorky se neprodleně likvidují. Osoba, která souhlas dá, je vložena do policejních systémů. Ale vzorek, který poskytla, je možné srovnávat pouze se stopami v rámci toho konkrétního spisového materiálu, do něhož dala souhlas. A pokud je negativní, tak se vzorky likvidují a osoby se ze spisů znovu odmazávají.
