Hlavní obsah

Finančník Dienstl se k vínu dostal náhodou. Dnes sbírá s vlastní rulandou z Mostecka mezinárodní ceny

Rozhovor s Janem Dienstlem. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam.cz)

14. 6. 2019 7:00

K vínu se Jan Dienstl dostal jako investor. V roce 1996 dal milion korun za kolekci 20 tisíc lahví, jichž se chtěl zbavit tehdejší pražský hotel Forum. Víno chtěl Dienstl se ziskem prodat, jenomže mu nečekaně zachutnalo. Jak mu to změnilo život, popisuje v rozhovoru pro pořad Špičky byznysu.

Článek

„V té sbírce byla úžasná vína, která by se dnes prodávala za stovky tisíc korun a já je měl za stokoruny. Nejdřív jsme je pili trochu na pankáče, pak jsme si ale vytvořili vztahy se someliéry a naučili se, jak se s vínem zachází,“ líčí miliardář, který byl léta klíčovým podílníkem mosteckých uhelných dolů Czech Coal (dnes Seven Energy) a společníkem svého kamaráda Pavla Tykače.

Dravec na víně

Oba muži si v 90. letech vysloužili pověst bezskrupulózních investičních dravců. Zakládali skupinu Motoinvest, která proslula agresivními útoky na akciové fondy a státní banky. Někdejší žraloci se ale dávno usadili. Tykač se dál věnuje uhlí, Dienstl většinu času věnuje svému Zámeckému vinařství Třebívlice, z něhož se díky jeho cílevědomosti i penězům stává výrazný hráč v branži.

Třebívlice leží nedaleko Mostu, odkud Dienstl pochází. Jedno z nejseverněji položených vinařství v Evropě zpracovává hrozny z téměř 38 hektarů vinic. Ty Dienstl před 17 lety nechal vysázet na místě zaniklých vinohradů, jež v roce 1902 zničil révokaz. Tehdy choroba zdecimovala vinice v celé střední Evropě a vinařství na Mostecku zničila úplně.

Dienstl v Třebívlicích začal starou tradici po sto letech oživovat úplně od nuly. „Nejdřív jsem byl jenom zahrádkář,“ směje se. V obci se usadil, když tu pro rodinu koupil a zrekonstruoval starý mlýn. Vinařství se učil za pochodu, na vlastních chybách, v pronajatém objektu někdejší vesnické Jednoty. Málokdo tehdy věřil, že jde o něco víc než drahý koníček pošetilého miliardáře.

Vrchní sklepmistr od Železného

Dienstl vzal ale obrodu mosteckého vinařství vážně. Do třebívlického projektu investoval, jak sám říká, „hodně přes 300 milionů korun“. Nečeká, že se mu investice vrátí na finančních výnosech.

„Vinařství mě nestálo víc, než by mne stála šedesátistopá jachta v Chorvatsku. Ale tohle je úplně jiná hodnota než jachta. V hodnotě vinohradů se mi ty peníze vlastně už vrátily. Dostal jsem za ně vztah k zemi, kde něco roste, co nemáte úplně pod kontrolou, kde si s vámi příroda dělá, co chce,“ vysvětluje.

Roku 2012 přetáhl do svých služeb jednoho z nejlepších domácích enologů Martina Nesvadbu. Jeho vrchní sklepmistr vyrostl na jihomoravských vinicích, před příchodem k Dienstlovi postavil vinařství Tanzberg pro někdejšího šéfa TV Nova Vladimíra Železného nebo vinařství Kolby (za šéfování Aleše Hušáka patřilo Sazce, dnes ho drží skupina J&T).

Dienstl přiznává, že i Nesvadba byl zprvu skeptický k tomu, že by se na Mostecku dalo dělat dobré víno. „Taky měl předsudky vůči vinařství – jak říkal – za polárním kruhem. Ale s ním přišel pro naši firmu zlom,“ říká miliardář, který Nesvadbu získal pro svou filozofii „dělat nejlepší víno, jaké se dá vyrobit v daném místě. Bez chemie, bez umělých přípravků, ručně. Podle francouzského přísloví, že nejlepší víno se udělá na vinici a vinař ho jenom nesmí zkazit“.

Zdá se, že Dienstlovo úsilí a peníze nesou výsledky. Letos v květnu získala stříbrné medaile na Great American International Wine Competition v New Yorku tři jeho vína: Gewürztraminer 2016, cuvée Johann W white 2014 a Pinot Gris 2015. Jen o pár týdnů dříve bodovala firma na další americké soutěži v Rochesteru ve státě New York, v lednu v Jihoafrické republice.

Dienstlovou chloubou je oceněný pozdní sběr Pinot Gris: „Tohle je přesně víno, jaké jsem si vysnil, když jsem vinařství zakládal, říká miliardář, který s vínem začínal jako naprostý laik, „na pankáče“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené