Jednoduchá prevence může být klíč, přesto se zanedbává. Sociální distanc

Australská vláda lidem doporučila sociální distanc nejméně metr a půl. Podle britského premiéra Borise Johnsona mají občané dodržovat dvoumetrové rozestupy. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak radí alespoň metrový rozestup.

Fotografie na sociálních sítích ale ukazují, že právě s tímto opatřením mají lidé největší problém. V Británii byly o víkendu parky plné lidí, v Kalifornii zase občané houfně navštěvovali pláže.

Distanc mezi lidmi výrazně sníží riziko, že nakažený přenese nemoc kapénkami (vzduchem při kýchání nebo kašli) na dalšího člověka.

Britský akademický portál The Conversation uvedl, že v případě chřipky, která se s koronavirem často srovnává, je rizikovou vzdáleností zhruba metr a osmdesát centimetrů.

Souhrn dat z celého světa ukazuje, že člověk s koronavirem nakazí během prvních pěti dnů, kdy je nejvíce infekční, v průměru 2 až tři další lidi (tzv. číslo R). To znamená, že během 30 dnů se nákaza řetězovým efektem rozšíří mezi 406 lidí.

„Tohle je důvod, proč je odstup tak důležitý. Prosím, naslouchejte a jednejte tak, abychom mohli zachránit životy a živobytí,“ napsal australský premiér Scott Morrison na Twitter. Svůj apel podložil grafikou, která ukazuje, že je třeba omezit styk s ostatními lidmi o 75 %, aby jedna osoba nakazila v průměru jen dva a půl člověka za měsíc.

Pokrok je ale znát i při 50procentním snížení, kdy člověk za měsíc nakazí asi 15 lidí, bez udržování odstupu od ostatních by se číslo vyšplhalo až přes zmiňovaných 400 dalších nakažených za měsíc.

Pokud se bude dodržovat sociální distanc, k čemuž má napomoci uzavírka škol, obchodů, kadeřnických salonů, omezování hromadné dopravy a podobně, číslo R by se tak mělo snížit.

V konečném důsledku může tak být dodržování rozestupů mezi lidmi mnohem účinnější než samotná karanténa bez dalších opatření, vyplývá z analýzy Washington Post.