Článek
Stav epidemie je v bodě zlomu. Myslí si to ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. S novými čísly k pandemii covid-19 v Česku dnes seznámil poslance zdravotního výboru Sněmovny. Nebylo to hezké představení.
„Když dostanu SMS od pana profesora, kterého tady nebudu jmenovat, ve znění: ‚Náš kraj obsazuje poslední JIP lůžko, žádáme koordinátory o pomoc,‘ tak mi není dobře. Toto není Portugalsko, to se nám nezdá, to nevidíme v televizi. Nikoho není možné obviňovat, že se nám tady rozšířila mutace, ale není možné jí jít vstříc,“ řekl poslancům. Dodal, že se naplňuje rizikový scénář.
Největším problémem je podle šéfa zdravotnických statistiků šíření takzvané britské mutace viru, které by v dalších týdnech mohlo výrazně zahýbat reprodukčním číslem až k hodnotě 1,4.
„Počty pacientů na jednotkách intenzivní péče šplhají k 1200, což je maximum, které bylo loni na podzim. Pokud by reprodukční číslo nabralo dynamiku, má potenciál se ve třech týdnech dostat k 1500 a více pacientům na JIP,“ vypočítal Dušek.
Pokud by reprodukční číslo nabralo, jak řekl, „drajv“, mohlo by podle šéfa statistiků dojít i k situaci, kdy už nebude potřeba národního dispečinku. Neměl by pacienty kam převážet.
Ke krajům Karlovarskému a Královéhradeckému, které jsou v současnosti nejzasaženějšími regiony, se podle něj mohou postupně přidat další regiony, Plzeňský a Pardubický. Kapacita lůžek intenzivní péče je pak podle něj na hraně vyčerpání celkem v osmi krajích v Česku.
V nejvíce zasažených regionech je podle statistik epidemická situace podle počtu nových případů 2,5krát horší než jinde. Za dva týdny mají na 100 000 obyvatel až 2600 nových případů.
„Nyní jsou nově více zasažené kraje Plzeňský a Pardubický. Koordinátoři péče z těchto regionů začínají hlásit naplněnost nemocnic,“ podotkl. Problematický je vzhledem k obsazenosti nemocnic i další nárůst nákazy u lidí nad 65 let, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že budou potřebovat nemocniční péči. Za posledních 14 dnů jich podle Duškovy prezentace přibylo 16 325.
Takzvaná britská mutace má podle dostupných informací nakažlivost vyšší 1,6 až 1,7krát. „Pokud jí vyběhneme vstříc nějakým neuváženým experimentem, tak může navýšit nálož v populaci až dvakrát,“ citovala Duška agentura ČTK. Za dvacet až třicet dní podle něj dokáže nová mutace přerůst z desetiprocentního podílu na nových případech na padesátiprocentní, za dalších 20 až 30 dní pak převáží. „Na takto rizikový vývoj nemá Česká republika dostatečné kapacity v nemocnicích,“ dodal.
V nejpostiženějších regionech se podle Duška vyskytuje takzvaná britská mutace ve zhruba 80 procentech pozitivních vzorků, v celém Česku je zatím její podíl na 40 procentech.
„Omlouvám se za pesimistický tón. Mám někdy pocit, že je tendence nebrat to tak vážně, možná jsem k tomu i já v minulosti přispěl. Ale psychické naladění máte jiné, když na JIP leží 50 pacientů, a jiné, když jich tam leží 1500, což je nyní. Jsme zase na hraně něčeho, kde není prostor pro zbytečné debaty,“ zakončil své vystoupení před poslanci.
