Článek
Deset tisíc korun museli od roku 2017 až doposud platit lidé, kteří chtěli u antimonopolního úřadu upozornit na podezřelou veřejnou zakázku. Aktivisté zavedení poplatku dlouhodobě kritizovali, podle nich byla částka přehnaná a bránila běžným lidem ohlídat veřejné dění na úřadech či jiných institucích.
Ústavní soud ve středu vyhověl stížnosti od nevládní organizace Transparency International a problematický paragraf zákona o zadávání veřejných zakázek zrušil.
Z ústavy vyplývá nutnost předvídatelnosti a bezrozpornosti práva, podle Ústavního soudu příslušný zákon této podmínce nevyhovoval. „Zákon na jedné straně předpokládá, že bude Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zkoumat všechny rozhodné okolnosti, které by mohly odůvodňovat přezkoumání zakázek, na druhé straně vylučuje, aby se zabýval těmi podněty, u nichž nedošlo k zaplacení poplatku. Mezi oběma povinnostmi je značný rozpor,“ konstatoval v odůvodnění Ústavní soud.
Středeční verdikt uvítali stěžovatelé v čele se šéfem české pobočky Transparency International Davidem Ondráčkou. „Slavíme vítězství. Ale je to hlavně výhra pro občany a veřejnou kontrolu, která znovu dostala zelenou. Poplatek deset tisíc korun byl od samého začátku nesmyslný,“ uvedl.
Dodal, že člověk, který nyní narazil na pochybnou zakázku ve své obci a chtěl na ni upozornit, musel zaplatit deset tisíc korun. Teprve poté se úřad, který je pro kontrolu zakázek zřízený, podnětem zabýval. „Pokud žadatel nezaplatil, tak to spadlo do koše,“ dodal Ondráčka.
Podle zákonodárců i antimonopolního úřadu měl poplatek zabránit zneužívání podnětů, s tím se však nález Ústavního soudu neztotožnil.
Zdůraznil, že v roce 2016, ještě před zavedením poplatku, úřad obdržel 1 305 podnětů k veřejným zakázkám, o rok později už to bylo jen 93, které žadatelé museli zaplatit. „Ukázalo se, že podněty od subjektů zvenčí jsou nenahraditelným podnětem pro činnost úřadu,“ uvedl mimo jiné soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
Podle Ondráčky vysoká částka znemožnila veřejnou kontrolu. „Podněty přestaly chodit. Lidé nechtěli platit. I pro nás jako nevládní organizaci byl problém platit deset tisíc za to, aby ÚOHS zahájil přezkum,“ řekl Ondráčka.
Ústavní soud označil poplatek za absurdní. „Nebyl vnitřně konzistentní z hlediska samotného zákona a zpoplatňoval povinnost, kterou ze zákona úřad má. Absurdita se projevila také tím, že od poplatku nebyly osvobozeny ani státní orgány a územně samosprávné celky,“ řekl Šimíček.
Poplatek už dříve kritizovala také ombudsmanka Anna Šabatová. Podle ní omezuje právo petiční – tedy právo obrátit se na státní orgán.
Ombudsmanka se připojila jako vedlejší účastník řízení k podnětu Transparency International, která napadla zmíněný poplatek coby neústavní. „Rozhodnutí Ústavního soudu vítám. Již v březnu letošního roku jsem bezvýsledně žádala vládu, aby tento poplatek zrušila a zajistila tak efektivní dohled nad veřejnými zakázkami. Z mého šetření vyplynulo, že z rozhodnutí předsedy ÚOHS se s písemnostmi nezaplaceného podnětu nesměl seznámit žádný z odpovědných právníků ani místopředseda úřadu zodpovědný za sekci veřejných zakázek,“ vysvětlila ombudsmanka Anna Šabatová.
