Článek
Na velkých lánech na Hodonínsku jsou teď na jaře patrné velké světlé ohraničené plochy, které na první pohled mohou připomínat dopady slunečního svitu. Ve skutečnosti jsou to však jasné známky toho, že se rozšiřují místa, kdy zdejší úrodná půda „zmrtvěla".
Půdní eroze, kdy zejména voda a vítr odnášejí z polí nejkvalitnější vrstvu půdy, je na postupu a právě jih Moravy a Hodonínsko patří k územím, která jsou v Česku zasažena větrnou erozí nejcitelněji.
„Eroze v České republice postihuje zhruba 70 procent orné půdy," říká odborník na zemědělství František Havlát, který provedl reportéry Seznamu po postižených územích hodonínského venkova.
I když je eroze nevyhnutelný důsledek povětrnostních podmínek na krajinu, v Česku jí pomohlo k rozšíření špatné zacházení s půdou.
„Příčiny eroze musíme hledat v 90. letech, kdy byla špatně nastavena zemědělská politika a utlumila se živočišná výroba," uvedl František Havlát.
V Česku se totiž v 90. letech nepodařilo vrátit půdu zemědělcům tak, aby se rozdělily obří lány z éry komunistické kolektivizace a aby na menších plochách hospodařili jednotlivci, a tak je nyní Česko zemí s největšími půdními bloky v Evropě.
Eroze půdy na svažitém pozemku osetém slunečnicí.
Jak uvidíte ze záběrů v začátku tohoto článku, zemědělci se nyní snaží erozi přibrzdit například tím, že pole rozdělují travními pásy mezi dvěma svahy, ale to podle Františka Havláta není dobré řešení.
„Zelený je pás údolnice - místo mezi dvěma kopci na poli, kam nám stekla ornice díky vodní erozi. Zatravňuje se v domnění, že zabrání erozi, ale opak je pravdou," dodává Havlát.
Podle něho by místo zeleného pásu trávy bylo daleko účinnější pozemek rozdělit na menší celky, aby tam vznikly například meze.
Značná eroze půdy uvnitř porostu řepky.
Splavená ornice po přívalovém dešti.
