Článek
„Opravy kostela ještě pokračují, ale prohlídce památky spojená s hudebním skladatelem již nebrání,“ řekla Alena Zavoralová z Centra Bohuslava Martinů a Městského muzea a galerie v Poličce.
„Přístup do světničky je již opravený, předtím nebylo schodiště do zvonice. Lze si ji prohlédnout nezávisle na dalších opravách kostela,“ uvedla Zavoralová. Vlastní světnička Bohuslava Martinů se nyní neopravovala. Dílčí rekonstrukci podstoupila před pěti lety, kdy dostala například novou výmalbu.
Hudební skladatel se ve věži kostela narodil 8. prosince 1890. Jeho otec Ferdinand kromě svého ševcovského povolání vykonával také práci pověžného. Jeho úkolem bylo držet stráž proti ohni ve dne i v noci, natahovat věžní hodiny a zvonit klekání. Pětičlenná rodina Martinů žila v malém prostoru až do Bohuslavových 11 let. S ní tu žil i ševcovský pomocník, kterému přezdívali děda. Pomáhal v domácnosti, a protože světnička byla malá, měl svoji postel pod hodinami ve věži. Celá rodina se musela dělit o prostor o velikosti 25 metrů čtverečních. Bohuslav jako miminko spával ve spodní přihrádce prádelníku. Malý byt sestává z kuchyně a obytné místnosti a je přístupný z ochozu.
Atmosféra života ve výšce 36 metrů nad zemí zanechala výraznou stopu v mysli budoucího skladatele. Ve své vzpomínce z roku 1934 v Paříži píše: „Myslím, že tento prostor je z mých největších dojmů z dětství, který si nejvíce uvědomuji a který asi hraje velkou úlohu v celém mém názoru na kompozici. Nejsou to malé zájmy lidí, starosti, bolesti nebo i radosti, které jsem viděl z velké dálky, lépe řečeno z výšky. Je to tento prostor, který mám stále před očima a který, zdá se mi, hledám stále ve svých pracích. Prostor a příroda, ne lidi,“.
Světnička je otevřená od úterý do neděle, přes letní prázdniny výjimečně i v pondělí. Prohlídky skončí 31. října.
