Hlavní obsah

Třetině druhů hmyzu hrozí vyhynutí, zmizet můžou do sta let. Bez drobných živočichů ale nepřežije ani lidstvo

Výsledky nové analýzy stavu hmyzí populace ukázaly znepokojivý úbytek těchto drobných živočichů. (Video: Marek Martinovský, AP, Reuters)

Špatné obhospodařování půdy, znečištění životního prostředí či změna klimatu. To jsou hlavní důvody, proč třetině hmyzích druhů hrozí vyhynutí. Hmyz přitom představuje základ potravního řetezce většiny zvířat a dlouho bez něj nepřežijí ani lidé.

Článek

Světová populace hmyzu je v ohrožení a s ní i celý světový ekosystém. Více než 40 procent hmyzích druhů čelí úbytku jedinců a třetina druhů je dokonce ohrožená. To představuje velké ohrožení i pro lidstvo. Vyplývá to z nové analýzy srovnávající výsledky studií hmyzích druhů za poslední zhruba dvě desetiletí.

Planeta se podle studie časopisu Biological Conservation, který vychází už od roku 1968, nachází na prahu šestého hromadného vymírání druhů. Ze všech živočichů se to zatím nejvíce podepisuje právě na hmyzu. Ten podle studie vymírá až osmkrát rychleji než savci, ptáci nebo plazi či další obratlovci.

„Mělo by nám to dělat velkou starost. Hmyz totiž leží v srdci každého potravního řetězce, opyluje velkou většinu rostlinných druhů, udržuje půdu zdravou, recykluje živiny, stará se o škůdce a mnoho dalšího. Ať už jím opovrhujete, nebo ho milujete, my lidé bez hmyzu nemůžeme přežít,” uvedl pro britský The Guardian profesor Dave Goulson z Univerzity v Sussexu.

Podle jednoho z autorů analýzy Francisca Sáncheze-Baya není cílem studie vyvolat paniku. „Chtěli jsme lidi probudit (…) Když zvážíte, že za posledních 25–30 let zmizelo 80 procent hmyzí biomasy, je to velký problém,” upozorňuje Sánchez-Bayo v deníku Guardian.

A jaké jsou podle vědců přičiny tak drastického úbytku těchto drobných živočichů?

Je potřeba omezit pesticidy v zemědělství

Nejzásadnějším důvodem rapidního úbytku hmyzích druhů je podle analýzy rozsáhlé užívání pesticidů a dalších přípravků proti škůdcům, a to především v zemědělství, stejně jako všeobecné znečištění životního prostředí. S tím pak souvisí také úbytek přirozených obydlí hmyzu.

„Závěr je jasný: Pokud nezměníme způsob produkce jídla, hmyz jako celek sejde na cestu vyhynutí, a to za pár desítek let,” zní závěr studie časopisu Biological Conservation. Výzkum se týká především Evropy a Severní Ameriky, kde jsou k dispozici nepřesnější data a existuje nejvíce výzkumů. Problém se však nejspíše týká celé planety.

Svou roli v úbytku hmyzí populace, jehož míra dosahuje za posledních 25–30 let meziročně zhruba 2,5 procenta, stojí jednoznačně také změna klimatu a příchod invazivních druhů do ekosystémů, kde právě původní druhy rychle ubývají.

Mezi nejohroženější hmyzí druhy patří především motýli, blanokřídlí (tedy například mravenci či včely), ale také vrubounovití, známější pod lidovým označením „hovniválové”. Všechny tyto druhy přitom mají v přírodě nenahraditelnou funkci, ať už se jedná o opylování rostlin, včetně těch zemědělských, nebo o navracení živin do půdy.

Bez hmyzu čeká hlad zvířata i lidi

Úbytkem hmyzu jsou přirozeně nejvíce postiženi větší živočichové jako ptáci, plazi a obojživelníci. Guardian upozornil na příklad Portorika, kde nedávná studie odhalila 98% úbytek hmyzí populace. „Pokud o tento zdroj potravy zvířata přijdou, zemřou hlady,” píše Guardian. Úbytek hmyzu o 75 % pak hlásí také Německo.

Doporučujeme