Článek
Ústavní soud po letech dvou velkých sporů řekl, koho žalovat v případech, kdy jde o pomlouvačné výroky pronesené člověkem ve funkci prezidenta.
Právě až k nejvyšší soudní instanci totiž doputoval případ člena Rady České televize Zdeňka Šarapatky. Soudy pravomocně rozhodly, že o svém bývalém poradci na Úřadu vlády Miloš Zeman neříkal pravdu, když v TV Barrandov uvedl, že ho vyhodil pro neschopnost.
Zdeněk Šarapatka pak podal žalobu na ministerstvo financí, protože ho k tomu navedly verdikty Nejvyššího soudu, podle nichž nelze žalovat prezidenta.
Jenže právě Ústavní soud nyní řekl, že v tomto případě nemá za slova Zemana zodpovídat stát. Podle rozhodnutí, pod nímž je podepsán ústavní soudce Pavel Šámal, je třeba za lživé výroky žalovat přímo Miloše Zemana. Nic nebrání tomu, aby Miloš Zeman za výrok nesl odpovědnost jako soukromá osoba.
Ústavní soud v nejnovějším nálezu konkrétně zdůvodnil, jak posuzoval, zda tento případ spadá do výkonu funkce prezidenta, či nikoli. Šámal uvedl, že hodnotil tři konkrétní věci: časová kritéria, fórum, na němž byla tato slova Zemana pronesena a obsah tohoto výroku.
Nakonec ústavní soudce konstatoval, že daný výrok nemá s výkonem funkce prezidenta souvislost.
„V posuzovaném výroku je zmíněno, že k rozvázání pracovního poměru vedlejšího účastníka mělo dojít před dlouhou dobou. Ze samotného výroku tak vyplývá, že se týká okolností z doby, kdy Miloš Zeman ještě nebyl prezidentem,“ uvedl Šámal.
„Absenci obsahové souvislosti výroku s činností prezidenta Ústavní soud považuje za natolik zřetelnou, že převážila nad tím, že výrok byl pronesen v televizním pořadu, kam byl Miloš Zeman pozván, aby jako prezident promluvil k veřejnosti,“ napsal Šámal dále v nálezu.
Podle ústavního právníka Jana Kysely nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu vede ke zkoumání, co prezident říká a kdy to říká.
„Ve chvíli, kdy sedím na Hradě, jmenuji vládu a v rámci té řeči se dopouštím dehonestujících výroků, tak podle názoru Ústavního soudu by bylo možné zkoumat, zda to ještě souvisí s výkonem funkce. A když to není tento případ, tak si myslím, že by měl být vždy žalován přímo prezident republiky,“ prohlásil Kysela.
Zdeněk Šarapatka a jeho advokát už se na novou situaci připravují a dali najevo, že budou pokračovat v úsilí dobrat se za Zemanovy pomluvy satisfakce.
„Budeme to muset nyní žalovat jinak. Nebude to směřovat na ministerstvo financí, ale na prezidenta republiky. V podstatě to začne znovu,“ řekl pro Seznam Zprávy advokát Artur Ostrý, který Šarapatku zastupuje. „Podle mě to bude už jednodušší. Půjde jen o to, ty důkazy přehodnotit,“ doplnil Ostrý.
Podle advokáta je však otázka, zda případ u soudu dospěje k pravomocnému rozsudku dříve, než skončí Zemanův druhý volební mandát. Což bude za dva roky v březnu.
„Tady je vidět, že ta spravedlnost možná funguje, ale co vím naprosto přesně, že nepřichází včas,“ uvedl Ostrý.
Podobně jako Šarapatka žaluje za Zemanův výrok ministerstvo financí také Terezie Kaslová, vnučka po novináři Ferdinandu Peroutkovi. Důvodem jejího sporu je to, že Zeman na konferenci k výročí konce holokaustu v lednu 2015 tvrdil, že Peroutka napsal v časopise Přítomnost článek s titulkem „Hitler je gentleman“. Jenže to nebyla podle soudu pravda, Zeman například nikdy nedoložil, že článek opravdu existuje.
I Terezie Kaslová přitom nejprve za slova prezidenta žalovala někoho jiného. Původně podala žalobu na Kancelář prezidenta republiky. Jenže Nejvyšší soud v době, kdy ho mimochodem vedl právě Pavel Šámal, řekl, že by měla žalovat ministerstvo financí.
Podle pravomocného verdiktu pak soud v této kauze řekl, že se má ministerstvo financí omluvit.
Na rozdíl od kauzy Šarapatka se ale ministerstvo navzdory pravomocnému rozsudku zatím neomluvilo. Čeká, až o jeho dovolání rozhodne Nejvyšší soud.
Advokát František Vyskočil, který Kaslovou zastupuje, si myslí, že aktuální rozhodnutí Ústavního soudu nemusí mít na jejich případ vliv.
„Domnívám se, že to na věci mé klientky nic nemění, protože své výroky pronesl na mezinárodním fóru jako hlava státu v rámci výkonu své funkce. Ale uvidíme, soudy dokážou překvapit,“ uvedl Vyskočil.
Advokát Marek Nespala, který Hrad a prezidenta Miloše Zemana zastupuje, říká, že Ústavní soud přišel se zajímavou právní konstrukcí. S Vyskočilem se shodne také na tom, že kauza Šarapatka a Peroutka jsou v základu odlišné. „Ale musíme nastudovat spis, zatím je jakýkoli závěr předčasný,“ doplnil Nespala.
Právník Kysela je však jiného názoru. A myslí si, že aktuální rozhodnutí Ústavního soudu nakonec dopadne i na případ Peroutka.
