Hlavní obsah

Z Čechů se rodí bohatí důchodci. Stačí zopakovat letošní čísla

Šéf Asociace penzijních společností Aleš Poklop v rozhovoru pro Seznam. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam.cz)

Penzijní fondy, v nichž si spoří na důchod skoro 4,5 milionu Čechů, letos konečně otočily své hospodaření k lepšímu. V prvním pololetí všechny bez výjimky zhodnotily peníze svých klientů. A vytvořily v souhrnu zisk 1,9 miliardy korun. To je výrazný obrat.

Článek

Ještě loni fondy prodělaly klientům dohromady 900 milionů korun. A peníze v nich uložené na hodnotě vesměs ztrácely, místo aby se zhodnocovaly. Teď čekají penzijní spoření lepší časy, věří šéf Asociace penzijních společností Aleš Poklop.

„Loňský rok byl naprosto specifický z pohledu úrokových sazeb, z pohledu akciových trhů. Navíc několik let nazpátek držely centrální banky sazby velmi nízko, takže penzijní společnosti nevydělávaly na úrokových výnosech, nemohly si udělat žádný polštář. Letošní rok vypadá úplně jinak. Fondy začínají vydělávat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Poklop, který je zároveň šéfem Penzijní společnosti České spořitelny.

Výsledky za letošní druhé čtvrtletí jsou podle něj dobré i v tom, že potvrdily zastavení odlivu klientů z třetího pilíře penzijního spoření. „Počet klientů, kteří vstupují do systému, je konečně vyšší než počet klientů, kteří přirozeně ze systému odcházejí,“ říká šéf fondové asociace.

Většina zůstává v nevýnosném systému

„Ve třetím důchodovém pilíři je skoro třetina lidí v důchodovém věku,“ podotýká Poklop. Mnoho klientů spořící cyklus přirozeně končí, vybere své peníze a ze systému odchází. Letos je ale poprvé od poslední reformy penzijního spoření, tedy od roku 2013, víc příchozích nových střadatelů než odcházejících penzistů.

Mění se konečně i přístup lidí ke spoření, i když jen velmi pozvolna. Naprostá většina – zhruba 3,5 milionu střadatelů – má své peníze v původních fondech, dnes označovaných jako transformované. Ty podléhají přísné regulaci, nesmějí vykázat ztrátu a nesmějí rizikově investovat. Daní za menší riziko je velmi nízký výnos.

I v dlouhodobém horizontu dávají „staré“ fondy penzijního spoření jen minimální výnos. Od roku 1995 do loňska zhodnotily transformované fondy úspory klientů o 3,47 procenta, inflace ve stejném období však činila 3,34 procenta.

Nové fondy mohou být výnosnější

V nových fondech tzv. doplňkového penzijního spoření, které fungují od roku 2013 a přilákaly zatím něco přes milion klientů, může být zhodnocení lepší. Lidé si tu ovšem musí sami zvolit investiční strategii – od konzervativní s menším rizikem, ale i menší šancí na zhodnocení, až po rizikovější „dynamickou“, která dává šanci na vyšší výnos.

Konzervativní fondy za pět let od svého vzniku v řadě případů nedosahovaly výnosu ani na úrovni inflace. Některé se od roku 2013 dostaly dokonce do minusu. Dynamické fondy hlásí za pětiletku od svého vzniku zhodnocení obvykle kolem 10 procent. A šampion trhu, Globální akciový Penzijní společnosti Conseq, zhodnotil za uvedenou pětiletku úspory svých střadatelů do konce loňského roku o 48,12 procenta.

HLASUJTE: Bojíte se stárnutí?
ANO
73.1 %
NE
26.9 %
Celkem hlasovalo 10140 čtenářů.

A noví střadatelé začínají dynamičtější investiční strategii zřejmě věřit. „Lidé do 50 let investují v 89 až 90 procentech do vyvážených nebo dynamických fondů, v nichž se dají úspory lépe zhodnotit,“ řekl Poklop.

Otázka je, jak dlouho letošní příjemné výnosy penzijních fondů přetrvají. Na evropském hospodářském nebi přibývá mraků. Objevují se signály hrozící krize a Evropská centrální banka – ve snaze stimulovat ekonomiku – udržuje úrokové sazby při zemi. To se v dohledné době nezmění.

Mají se střadatelé bát návratu extrémně levných peněz a nevýnosných investic, které se negativně podepíší na jejich penzijních úsporách?

„Nemyslím si, že vyšší letošní výnosy jsou výkyv nebo výjimka,“ říká Poklop. „Každé spoření investičního charakteru je běh na dlouhou trať a promítne se do něj každá ekonomická perioda. Ale dlouhodobé zhodnocení jednotlivé výkyvy smaže,“ vysvětluje šéf fondové asociace.

Doporučujeme