World Press Photo od roku 2021 změnila způsob hodnocení, nyní tak vítěze vyhlašuje i po jednotlivých kontinentech.
Letošního 67. ročníku se zúčastnilo 3851 fotografů ze 130 zemí. Ti se mohli hlásit do čtyř různých kategorií: Single, Příběh, Dlouhodobý projekt a Otevřený formát. Kategorie Sport, Portrét a Příroda byly zrušeny, naopak přibyla kategorie Otevřený formát, kde je povolena manipulace se snímky.
Světoví vítězové budou známi 18. dubna.
Foto: World Press Photo 2024 Cenu za sérii snímků z Evropy získala Němka Johanna Marie Fritzová s reportáží ze zaplavené válečné zóny pod ukrajinskou přehradou Kachovka.
Foto: World Press Photo 2024 Hráz obří Kachovské přehrady se protrhla loni 6. června ráno a způsobila rozsáhlé záplavy v Chersonské oblasti.
Foto: World Press Photo 2024 Pod vodou se ocitlo přes 17 500 domů, a to jak na západním břehu Dněpru kontrolovaném Ukrajinou, tak na východním břehu řeky ovládaném ruskými agresory. Podle zpráv zahynuly stovky lidí.
Foto: World Press Photo 2024 Zničení přehrady podle Kyjeva představuje největší ekologickou katastrofu za dobu plošné ruské invaze. Zatímco Kyjev tvrdí, že okupanti způsobili na přehradě výbuch, Moskva uvádí, že Ukrajinci přehradu ostřelovali.
Foto: World Press Photo 2024 Cenu za Severní a Centrální Ameriky získal Jaime Rojo (National Geographic), a to za sérii snímků o záchraně motýlů monarchů.
Foto: World Press Photo 2024 Lidé z Kanady, USA i Mexika se od poloviny 90. let snaží zvrátit větší než 80procentní pokles populace monarchů stěhovavých.
Foto: World Press Photo 2024 Mezi důvody mizení motýlů patří ztráta hnízdního prostředí, vymizení mléčnice (jediná potrava housenek) kvůli rozšiřujícímu se průmyslovému zemědělství podél jejich migrační trasy a v poslední době i změna klimatu.
Foto: World Press Photo 2024 Sabino Marín Reyes na snímku zdobí hroby příbuzných během oslavy Dne mrtvých. Členové domorodé komunity Mazahua věří, že motýli jsou dušemi zesnulých.
Foto: World Press Photo 2024 Série snímků o demenci vynesly Lee-Ann Olwageové cenu za africký region.
Foto: World Press Photo 2024 Na Madagaskaru nedostatečná informovanost veřejnosti znamená, že jsou lidé, kteří vykazují příznaky ztráty paměti, často stigmatizováni.
Foto: World Press Photo 2024 O 91letého Paula Rakotozandrinyho, který demencí trpí, se léta stará jeho dcera Fara. Jejich příběh ilustruje madagaskarský princip valim-babena – povinnost dospělých dětí pomáhat rodičům.
Foto: World Press Photo 2024 Porotci napsali, že projekt svým důstojným, intimním přístupem představuje jiný pohled na řešení nemoci, rezonuje s rodinami po celém světě a zároveň zpochybňuje africké stereotypy.
Foto: World Press Photo 2024 Cenu za jihoamerický kontinent získala Adriana Loureiro Fernandezová (The New York Times) za sérii snímků Red Skies, Green Waters. Tento příběh výmluvně zobrazuje škodlivé dopady průmyslu na životní prostředí i sociální strukturu Venezuely.
Foto: World Press Photo 2024 Ještě na přelomu tisíciletí na ropu bohatá země prosperovala. Její bohatství začalo upadat po propadu cen ropy, špatném ekonomickém řízení, sankcích a politické nestabilitě.
Foto: World Press Photo 2024 Podle Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva žije téměř 82 % Venezuelanů v chudobě.
Foto: World Press Photo 2024 Místní životní prostředí navíc pustoší ropné havárie, zastaralá infrastruktura i metan, který vzniká procesem rafinace.
Foto: World Press Photo 2024 Cenu za asijský kontinent získal Ebrahim Noroozi (Associated Press) za sérii snímků o situaci v Afghánistánu.
Foto: World Press Photo 2024 Země se po ovládnutí ze ekonomická situace ocitla na hraně kolapsu.
Foto: World Press Photo 2024 Čtyřleté sucho a dvě velká zemětřesení krizi ještě zhoršily. OSN odhaduje, že 97 % Afghánců žije pod hranicí chudoby.
Foto: World Press Photo 2024 Sociální služby zde téměř neexistují a počet vysídlených – v důsledku konfliktů nebo deportovaných z okolních zemí – přesáhl šest milionů.
Foto: World Press Photo 2024 Cenu z oblasti Jihovýchodní Asie a Oceánie získal za sérii snímků s názvem Bitva o suverenitu Michael Varcas, který fotografie pořídil pro The Philippine Star.
Foto: World Press Photo 2024 Čína rozšiřuje své aktivity v Jihočínském moři - budováním ostrovů a námořními hlídkami, což vyvolává obavy, že se region může stát válečným ohniskem s potenciálně vážnými globálními důsledky.
Foto: World Press Photo 2024 Těmito vodami prochází více než třetina světové lodní dopravy a operuje zde polovina světových rybářských plavidel. Čínské námořní síly fakticky okupují Scarborough Shoal, část výlučné ekonomické zóny Filipín (EEZ), čímž blokují přístup do tradičních lovišť filipínských rybářů.
Foto: World Press Photo 2024 Filipínská vláda dodává jídlo a olej rybářským lodím na moři, čímž prodlužuje dobu jejich rybolovu a prosazuje svá práva.