Časovaná bomba? „Koalice“ lákají voliče na jednotu, uvnitř jede tvrdý boj

Letošní volby do Poslanecké sněmovny spojují - hlavně tedy politické strany. Řada z nich se rozhodla kandidovat v koalicích nebo jejich kvazipodobách. Rušno je hlavně u menších vlasteneckých hnutí, která na poslední chvíli loví místa na kandidátkách. Otřesy jsou i u sociálních demokratů, v SPD Tomia Okamury nebo v hnutí Stačilo! Mají takové aliance šanci udržet se na politické mapě i po volbách?

Politické strany v letošních volbách sází na recept, který se některým vyplatil i minule: spojenectví. Nejenže do klání vstupuje již prověřená koalice SPOLU (spojení ODS, TOP 09 a lidovců), ale i řada aliancí, které sice vystupují pod jednou značkou, pravidla pro skutečné volební koalice nicméně plnit nemusí (pročež je možné o nich mluvit jako o kvazikoalicích nebo kryptokoalicích) - ke vstupu do Sněmovny jim stačí překonat práh pěti procent, zatímco pro plnohodnotné volební spojenectví dvou politických stran to je osm procent a pro tří- a vícečlenné koalice dokonce 11 %.

Tím nejúspěšnějším novým projektem je uskupení Jo!, alespoň tedy podle několika posledních předvolebních průzkumů, kde získává mezi dvanácti a čtrnácti procenty hlasů. V něm se SPD a její šéf Tomio Okamura obklopil menšími vlasteneckými subjekty jako PRO, Trikolóra nebo Svobodní s cílem pochytat co nejvíce hlasů, které by jinak mohly ve volbách propadnout (jako ve volbách v roce 2021, kde se v parlamentní mandáty neproměnil celý milion odevzdaných hlasů), a - jak v neděli zmiňoval třeba místopředseda SPD Radim Fiala - „vymést“ současnou vládu ze Strakovy akademie.

Nicméně se zdá, že už nyní jsou jednání spolupracujících uskupení velmi napjatá. Během víkendu se například řešilo, zda vůbec PRO v alianci Jo! zůstane. Rozbroje přitom vyvolaly chystané kandidátky, na nichž prý hnutí nemělo dost míst.

„Trikolóra, Svobodní i PRO měli mít stejný počet lídrů, ale Svobodní nakonec mají dva krajské lídry - Markétu Šichtařovou v Praze a Libora Vondráčka, předsedu Svobodných, v Jihočeském kraji. A lidem z PRO se to nelíbilo, protože měli pocit, že Jindřich Rajchl opustil zájmy svých straníků a prosadil spíše sebe,“ popisuje v podcastu 5:59 redaktorka Seznam Zpráv Barbora Kučerová.

Část straníků z hnutí PRO tak vyhrožovala, že přejde k dalšímu novému subjektu - hnutí Stačilo!, které zastřešuje komunisty, SD-SN a ČSNS. To deklaruje, že je ochotné jednat prakticky s kýmkoli, kdo chce bojovat proti současné vládě Petra Fialy (ODS). A že jakési „neformální jednání“ probíhalo, připustil pro Seznam Zprávy i předseda hnutí Stačilo! Daniel Sterzik.

O to dostat se na jejich kandidátku ale mají zájem i další strany, třeba SOCDEM. Jejich společné jednání sice už jednou (letos na jaře) zkrachovalo, šéfka sociálních demokratů Jana Maláčová se ale za vyjednávací stůl vrátila. Jak to dopadlo, oficiálně oznámí v úterý. Už v pátek ale místopředseda strany Lubomír Zaorálek zmiňoval, že dohoda je hotová.

„Svou roli v tom měl sehrát i bývalý prezident Miloš Zeman, který měl obě předsedkyně (Janu Maláčovou ze SOCDEM a Kateřinu Konečnou z KSČM) tak trochu přesvědčovat o tom, že by měly dát stranou svá ega a dohodnout se v zájmu toho, aby opět nepropadly hlasy,“ vysvětluje Kučerová.

Pro další směřování Stačilo! nicméně podle ní nebudou sociální demokraté zásadní. „Budou hrát spíše druhé housle. Doopravdy to pro ně je jen nějaká možnost dostat se do Sněmovny,“ říká novinářka. Stranu navíc právě kvůli tomuto potenciálnímu spojení už opustilo několik výrazných tváří jako šéf pražské sociální demokracie Jiří Dienstbier. A spojení se navíc nelíbí ani mladým sociálním demokratům.

Z dění kolem kandidátek kvazikoalic se tak dá podle Kučerové vyvozovat, že i další předvolební dění kolem těchto stran by mohlo být „poměrně výbušné“. „Zatímco u koalice Spolu se to už úplně neočekává, víme, že jim to funguje, tak okolo SPD přece jenom může dojít prostě k souboji velkých eg,“ zmiňuje redaktorka Seznam Zpráv.

Poukazuje přitom na animozitu, kterou ještě před několika lety neskrývali šéf SPD Tomio Okamura a předseda PRO Jindřich Rajchl, který ji dokonce neváhal ventilovat i na sociálních sítích.

Je tak zřejmé, že jejich spojení před volbami není tolik o průsečíku v názorech či předvolebních programech nebo o vzájemných sympatiích, ale jde o čistě pragmatické rozhodnutí. Jak se k sobě tedy budou tyto strany chovat ve chvíli, kdy by se dostaly až do Sněmovny a měly by společně kooperovat? To se dá jen těžko odhadovat. Problém by nicméně podle Kučerové mohl nastat ve chvíli, kdy půjde o každý jednotlivý hlas.

„Jindřich Rajchl potom může mít poměrně velký vydírací potenciál směrem k předsedovi hnutí SPD Tomio Okamurovi nebo i dalším,“ upozorňuje redaktorka. Rozbuškou potenciálních sporů by pak mohlo být i přerozdělování financí a příspěvků od státu v rámci těchto vícečetných uskupení.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, o čem se Přísaha Roberta Šlachty v těchto dnech domlouvá s hnutím PES (dříve Chcípl pes) nebo co všechno může být za klesajícími preferencemi Motoristů. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.