Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Stavba nových jaderných elektráren je nákladná. Státy je staví zejména kvůli zajištění stabilních dodávek a nízkým emisím při výrobě elektřiny. Miliardové investice se však vrací, a to dříve než ve třetině životnosti zdroje, ukazují dosavadní zkušenosti.
Stávající Dukovany stály v cenách z 80. let minulého století kolem 25 miliard Kčs a investice se vrátila po 10 letech. Původní rozpočet na Temelín z roku 1994 činil 71 miliard Kč, ale nakonec se navýšil na 98 miliard Kč a při dokončení vycházela jeho návratnost na 30 let. Nakonec se investice vrátila za polovinu tohoto času. Návratnost se zkrátila především díky zavedení emisních povolenek.
To poukazuje na nemožnost odhadovat, za jak dlouho se vrátí investice do nových jaderných zdrojů, jelikož jde o stavbu, která má Česku dělat službu na více než 80 let. Za tu dobu se trh mnohokrát promění. Podle ČEZ, který obě elektrárny provozuje, tak nejde o standardní investici.
„U elektráren nejde pouze o původní investici, ale také o následné nezbytné modernizační investice, jak do obnovy zařízení, tak do zvyšování bezpečnosti a efektivity provozu. Investice do obou našich jaderných elektráren se však vrátily do 15 let, a to i navzdory tomu, že se, stejně jako u každé investice do jaderné elektrárny, při stavbě a dokončování Temelína objevovaly desítky názorů i ‚odborných‘ studií, které tvrdily, že se investice nikdy nevrátí. Podobné názory slýcháme občas i dnes,“ říká ředitel útvaru jaderné komunikace ČEZ Petr Šuleř.
Podle ČEZ se zatím investice do všech spuštěných jaderných elektráren kdekoli na světě vyplatily a ty nedávno spuštěné elektrárny k tomu směřují. Výjimkou jsou jen nespuštěné a předčasně odstavené zdroje.
„Investice do jádra je absolutně nejvýhodnější dekarbonizace, pokud si uvědomíme jeho životnost. Za 60 let se cenová úroveň všeho navýší více než šestinásobně, investice do zdroje je ale dána na začátku. Jaderné zdroje navíc disponují přirozenou mechanickou, a tím i elektrickou, setrvačností a velmi levně poskytují síti stabilizaci výkonové bilance, a tím i frekvence,“ popisuje ředitel strategie poradenské firmy v energetice EGU Michal Macenauer.
Chystané jaderné zdroje mají cenovku daleko vyšší než ty, které jsou nyní v provozu. Dva bloky v Dukovanech vyjdou podle hodnoty smlouvy mezi společnostmi EDU II a KHNP na 407 miliard Kč bez DPH v cenách roku 2024.
I díky velmi dlouhé době předpokládaného provozu se jaderné zdroje podle ČEZ bez problému splatí. „Tlak na co nejrychlejší návratnost by na druhé straně vedl k vyšší výkupní ceně, což by bylo proti smyslu zabezpečení cenově dostupné energie. A to je prvotní cíl této investice,“ popisuje mluvčí EDU II Alice Horáková.
Nové Dukovany mají zajistit stabilní dodávky elektřiny i poté, co budou odstaveny stávající uhelné i jaderné bloky. „Jedná se tedy pro stát o strategicky významnou stavbu. I z toho důvodu byl zvolen investorský model pomocí půjčky od státu (Návratná finanční výpomoc), která má mnohem nižší úroky než půjčky od komerčních subjektů. Následně i s úroky bude tato půjčka splácena,“ říká Horáková.
Nové jádro zaplatí daňoví poplatníci. A jelikož si na něj bude muset stát, který je 80procentím akcionářem EDU II, finance půjčit, musí počítat i s úroky. Česko navíc zatím model financování pro dvojblok nemá schválený Evropskou komisí.
Nové Dukovanské bloky by měly vyrábět elektřinu za méně než 90 eur za MWh (2200 Kč za MWh), což byla podle vlády nejvýhodnější cena nabídnutá ve výběrovém řízení na dodavatele jaderné elektrárny.
Dokáže jádro konkurovat zeleným zdrojům?
Podle německého experta na jádro Mycleho Schneidera je v současné době jaderná energie vůči jiným zdrojům nekonkurenceschopná a její přibývající výkon je pro cenotvorbu elektřiny irelevantní. Myslí si, že je nemožné, aby jaderné elektrárny konkurovaly výrobě energie ze slunce, větru či vody. „Každý jaderný projekt bude muset konkurovat tomu, co dělají obnovitelné zdroje a ukládání elektřiny. To je klíčový problém,“ uvedl pro SZ Byznys.
Doba výstavby obnovitelných zdrojů a bateriových úložišť je v porovnání s jadernými elektrárnami kratší a cena je nižší. Výroba z obnovitelných zdrojů je však v porovnání s jádrem nestabilní.
„Jaderné elektrárny mají negativum, a to nákladnou a dlouhou výstavbu. Jejich plusem pak je stabilní výroba s nízkými provozními náklady. Podíl proměnných nákladů je nižší, proto je cena elektřiny z jaderných elektráren v čase velmi stabilní, nepodléhající inflaci,“ popisuje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Návratnost investic do jaderných zdrojů se odvíjí od ceny elektřiny a také od nákladů na provoz elektrárny, které jsou však u jaderných elektráren nižší než třeba u těch uhelných či plynových. Zahrnuje nejen investice, ale i provozní náklady, jako palivo, údržbu, i vyřazení z provozu po skončení životnosti a likvidaci vyhořelého paliva.
Tyto faktory se propisují do nákladů na výrobu jedné MWh elektřiny (LCOE). „Pro nové jaderné elektrárny je obvykle uváděno LCOE 90 až 160 dolarů (1686 až 3373 Kč) za MWh, pro provozované jaderné elektrárny je uváděno LCOE 25 až 45 dolarů (527 až 948 Kč) za MWh. Pro OZE je uváděno LCOE 40 až 120 dolarů (843 až 2530 Kč) za MWh,“ říká odborník na jadernou energetiku Jan Zdebor ze Západočeské univerzity v Plzni.
Cena elektřiny se bude nadále tvořit na velkoobchodním trhu, kde do ní bude promlouvat nabídka, poptávka, cena emisní povolenky a zdroje, z nichž energie pochází.
„Pokud vezmeme náklady na pořízení například fotovoltaiky a vydělíme je vyrobenou elektřinou, pak nám vyjdou velmi přijatelné náklady. Problém nastane, když budeme požadovat, aby fotovoltaika v soustavě neuzpůsobovala problémy anebo ty problémy byly kompenzovány,“ říká Macenauer.
Obnovitelné zdroje lze postavit i za půl roku, jaderné minimálně za šest, ale spíš více let – záleží na zemi a společnosti, která je staví.
„To je ale vyváženo dlouhou životností jaderných elektráren 60 až 80 let a vysokým kapacitním faktorem (na kolik je během roku využíván jejich výkon, pozn. red.) přes 90 procent, zatímco u OZE je uváděna životnost 20 až 35 let podle technologie a kapacitní faktor 10 až 40 procent,“ říká Zdebor. Plánovaný provoz jaderných elektráren vychází alespoň na 60 let, běžně se ale řeší prodlužování životnosti elektráren na 80 i více let.
Česko také potřebuje zdroje, které spolehlivě pokryjí výrazně vyšší spotřebu elektřiny v zimě, protože třeba fotovoltaika vyrobí v zimě asi jen 15 až 20 procent toho, co v létě.
