Pavel v Estonsku kritizoval Babiše kvůli munici pro Kyjev: Nevysílá dobrý signál

/Od zvláštního zpravodaje v Estonsku/

„S Ruskem nesousedíme jen my, ale celá Evropa,“ popsal estonský prezident Alar Karis současnou bezpečnostní situaci během návštěvy českého prezidenta Petra Pavla v Tallinnu.

Společné tiskové konferenci v prezidentském paláci Kadriorg dominovala bezpečnost, válka na Ukrajině a obavy z dalšího vývoje v Rusku.

Karis varoval, že Evropa musí pokračovat v tlaku na Moskvu a dále posilovat sankce. „Tlak na Rusko musí pokračovat, dokonce zesílit,“ řekl estonský prezident. Zmínil také potřebu zasáhnout proti ruské „stínové flotile“ a omezit příjmy Moskvy z energetiky.

Karis zároveň připustil, že v baltských státech panuje nejistota kolem budoucí americké vojenské přítomnosti v Evropě. „V poslední době jsme od Spojených států dostávali smíšené signály,“ uvedl estonský prezident v reakci na otázku ohledně možné změny americké politiky vůči Evropě a Ukrajině.

Český prezident Petr Pavel v Tallinnu označil Rusko za „nejbezprostřednější hrozbu“ pro Česko i Estonsko. „Současný ruský režim rozumí jazyku síly a sebevědomí,“ prohlásil Pavel.

Podle něj je nutné jasně ukázat, že NATO nedovolí narušování svého území ani vzdušného prostoru. „Nedovolíme Rusku obsadit jediný centimetr našeho území,“ řekl prezident.

Pavel zároveň spojil současné bezpečnostní hrozby s každodenní realitou baltských států. Mluvil o dronech, kybernetických útocích nebo hybridních incidentech, kterým Estonsko čelí prakticky denně.

Silná slova zazněla také na adresu české muniční iniciativy pro Ukrajinu. Pavel varoval, že slábnoucí podpora projektu vysílá špatný signál.

„Nová česká vláda přestala iniciativu finančně podporovat. Nevysílá to dobrý signál,“ řekl prezident na adresu kabinetu Andreje Babiše.

Dodal, že česká iniciativa zatím zůstává jediným mechanismem schopným dodávat Ukrajině ve větším objemu potřebnou velkorážní munici. Estonsko je jednou ze zemí, které se na iniciativě podílí, zejména tím, že shání munici na světových trzích.

Podle Pavla iniciativa letos zajistí přibližně milion kusů munice pro Ukrajinu. Současně ale upozornil, že ochota některých spojenců projekt financovat postupně slábne.

„Když země vidí neochotu ostatních přispívat, jejich vlastní ochota postupně slábne,“ prohlásil český prezident. Den před návštěvou Estonska Pavel řekl listu Financial Times, že na iniciativě se letos podílí jen devět států, loni jich bylo 18.

Babiš pro britský deník zopakoval to, co říká doma: Jeho vláda upřednostňuje utrácení peněz pro české občany, kteří mají potíže s rostoucími účty za elektřinu. „Nemáme peníze, a tak přijímáme peníze z dalších zemí a pak doručujeme (munici),“ řekl.

Podle Pavla iniciativa není snadno nahraditelná, protože stojí na dlouhodobě budovaném know-how, kontaktech a logistických vazbách. Prezident zároveň uvedl, že chce s novou vládou dál jednat o pokračování české finanční podpory projektu.

Oba prezidenti během jednání mluvili také o užší spolupráci v oblasti obranných technologií, dronů, kyberbezpečnosti nebo umělé inteligence. Pavel ocenil estonskou digitalizaci a označil zemi za inspiraci i pro mnohem větší evropské státy.

Bezpečnost a válka na Ukrajině jsou hlavním motivem celé Pavlovy návštěvy země, která patří k nejtvrdším evropským kritikům Kremlu.

Prezident ve čtvrtek navštíví baltskou obrannou linii, což je systém obranných opatření u hranic baltských států s Ruskem a Běloruskem: bunkry, protitankové překážky, zákopy, sklady materiálu, logistické body nebo připravené pozice pro armádu.

Tallinn přivítal českého prezidenta Petra Pavla kulisou, která vystihuje dnešní náladu v baltských státech. Dominantou uvítacího ceremoniálu na náměstí Svobody byly obří estonská a ukrajinská vlajka.

České vlaječky v Tallinnu mezitím vlají také na městských autobusech a tramvajích.

Petra Pavla s manželkou Evou Pavlovou přivítal estonský prezident Alar Karis s první dámou Sirje Karisovou. Prezidenti si prohlédli nastoupenou čestnou jednotku a po ceremoniálu se krátce zastavili také u českých krajanů žijících v Estonsku. Mluvili mimo jiné se studenty brněnského VUT. S krajany hovořil i prezident Karis.

V paláci Kadriorg si pak prezidenti vyměnili státní vyznamenání. Karis obdržel Řád bílého lva, Pavel estonský Řád kříže země Panny Marie.

Pavel se během návštěvy účastní také konference CyCon zaměřené na kybernetickou bezpečnost. Pořádá ji alianční Kooperativní centrum excelence pro kybernetickou obranu (CCDCOE), kam svého odborníka vysílá i Česká republika.

Prezidenta na cestě doprovází ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr i početná podnikatelská delegace.

Estonsko dnes patří mezi evropské státy, které bezpečnostní hrozbu ze strany Ruska vnímají nejintenzivněji. Země výrazně navyšuje výdaje na obranu, buduje obrannou infrastrukturu u hranic s Ruskem a v posledních měsících řeší i sérii incidentů spojených s drony, rušením GPS signálu a hybridními hrozbami v oblasti Baltského moře.