Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když vznikající vláda pod vedením Andreje Babiše (ANO) zveřejnila návrh programového prohlášení, o podpoře Ukrajině se tam psalo jen velmi okrajově. Budoucí koalice sice slíbila, že bude Ukrajinu „podporovat“, ale jen v obecné rovině – bez jasných závazků nebo konkrétních kroků.
V části o zahraniční politice se hovoří pouze o tom, že Česká republika bude „podporovat úsilí Ukrajiny o přiblížení k Evropské unii“ a že bude „pokračovat v rozvíjení vztahů se zeměmi Východního partnerství“. O vojenské či finanční pomoci se dokument nezmiňuje vůbec.
V kampani byl však Babiš konkrétnější. Opakovaně mluvil například o tom, že po nástupu do úřadu chce zrušit českou muniční iniciativu na podporu Ukrajiny, případně alespoň provést její audit. Z počátku byl ostřejší, pak svá slova mírnil, kde stojí však nyní, není jasné.
Nejistota ohledně postoje vznikající vlády tak přetrvává: redakce Seznam Zpráv se snažila získat upřesnění od samotného Babiše, ten ale na dotazy nereagoval.
V dřívějších výrocích opakovaně trval na tom, že projekt, který Česko iniciovalo s cílem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo Evropu, je netransparentní a že by vláda měla prověřit, jak byly prostředky spravovány.
Česká muniční iniciativa
- Česko iniciativou reagovalo na palčivý nedostatek dělostřelecké munice, se kterým se Ukrajina potýká už několik měsíců. Přispěly k němu i neshody v americkém Kongresu při schvalování další vojenské pomoci Kyjevu, které už se podařilo překonat.
- Do iniciativy se zapojilo už přes 20 zemí a podařilo se díky ní sehnat přes 3,5 milionu kusů dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, jak nedávno řekl prezident Petr Pavel.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj českou iniciativu přivítal a řekl, že je za ni české vládě a jejímu premiérovi vděčný.
Ačkoli je pravda, že české úsilí čelilo kritice kvůli údajné netransparentnosti a zpožďování dodávek munice, iniciativa zůstává jedním z nejvýznamnějších evropských projektů na podporu obrany Ukrajiny. A jak dříve upozornily Seznam Zprávy, nejistota kolem jejího pokračování vyvolává obavy nejen mezi evropskými spojenci, ale i přímo v Kyjevě.
Český projekt, který se podařilo rozběhnout na jaře 2024 a do nějž se zapojily desítky zemí, byl do této doby jedním z mála konkrétních mechanismů, jak rychle dostat na Ukrajinu munici mimo unijní výrobní kapacity.
Pokud by nová vláda iniciativu skutečně ukončila, podle diplomatických zdrojů by to znamenalo komplikace pro ukrajinskou armádu a stejně tak by utrpěla i pověst Česka.
„Pokud Babiš projekt zruší, nebo ho předá jinému státu, Česko ztratí obrovský vliv a relevanci v Koalici ochotných,“ řekl redakci končící ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
Estonsko už má s iniciativou zkušenosti
Na evropské úrovni se proto diskutuje o tom, kdo by mohl českou roli v projektu převzít, pokud by k tomu skutečně došlo.
V diplomatickém prostředí se objevuje možný náhradník: Estonsko. Tamní političtí představitelé naznačili, že by převzetí ochotně zvážili, a podle informací Seznam Zpráv tuto možnost připouštějí i lidé z české státní správy a zahraničněpolitických kruhů.
Redakce hovořila se sedmi zdroji obeznámenými s problematikou napříč ministerstvy, obranou i bezpečnostními strukturami – v Praze, Tallinnu a Velké Británii. Ti popsali, že se o estonské roli v rámci muniční iniciativy diskutuje už delší dobu. Někteří ji zmiňují jen jako příklad možného řešení do budoucna, jiní však hovoří o tom, že zapojení Estonska už běží jako jedna z variant převzetí nebo sdílení koordinace projektu.
Jak Seznam Zprávám vysvětlila ministryně obrany Jana Černochová (ODS), Estonsko patří mezi partnerské státy, které pořizují munici na světových trzích také, i když v mnohem menší míře. Stejně jako Česko je i Estonsko takzvaným implementačním aktérem pro realizaci nákupů munice z výnosu ze zmrazených ruských aktiv.
„S Estonskem dlouhodobě spolupracujeme a naše společnosti ministerstvu obrany Estonska v některých projektech vypomohly,“ uvedla ministryně.
Kontroverze kolem muniční iniciativy
Česká muniční iniciativa čelila od svého vzniku několika vlnám kritiky. Investigativní novináři i část opozice upozorňovali především na netransparentní výběr pěti českých zbrojařských firem bez veřejného tendru a na možné vazby mezi politiky, poradci a zbrojařským průmyslem. Zpochybňovali, zda stát dostatečně kontroluje, kam přesně směřují zakázky a jak jsou nastaveny provize prostředníků, které měly být v některých případech údajně vyšší, než je obvyklé.
Otázky vyvolala i cenová politika a kvalita dodávek munice. Investigativní projekty upozornily na případy zpoždění a pochybnosti o technickém stavu části materiálu, i když žádné přímé důkazy o vadné munici se nenašly. Objevila se rovněž tvrzení o možných „předčasných explozích“ nebo vadných pojistkách, která ale ukrajinská strana popřela. Ukrajinské ministerstvo obrany ani česká agentura AMOS neevidují žádné oficiální stížnosti na kvalitu dodávek.
Ministerstvo obrany i hlavní tvůrci iniciativy kritiku odmítají a tvrdí, že projekt funguje v souladu s bezpečnostními i mezinárodními pravidly. Podle nich je systém nastaven tak, aby umožnil co nejrychlejší a nejefektivnější nákup munice pro Ukrajinu, a to i v prostředí, kde nelze zveřejňovat všechny detaily kvůli bezpečnostním omezením. Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost po uzavřeném jednání uvedl, že iniciativa je řízena transparentně a s důrazem na kvalitu dodávek.
O možnost převzetí projektu se zajímají i v Tallinnu. Seznam Zprávy se dotázaly předsedy výboru pro obranu estonského parlamentu Kaleva Stoicescua. Podle něj by estonská vláda o formálním převzetí iniciativy byla ochotná uvažovat, pokud by to pomohlo zajistit pokračování dodávek munice pro Kyjev.
„Zatím jsme o tom nerozhodli, ale určitě bychom o tom byli ochotni uvažovat. Není to snadný úkol – už jsme si to sami vyzkoušeli a víme, že to vyžaduje velké úsilí. Vždy je lepší, když vedení takové iniciativy převezme větší země s většími průmyslovými kapacitami. Ale z politického hlediska to zvládneme i my. Něco podobného jsme už dělali,“ řekl Stoicescu.
Jak připomínají sami Estonci, muniční iniciativa byla původně estonským projektem a nápadem, který stál na myšlence shromáždit do jednoho roku milion kusů 155mm munice.
Projekt se ale nepodařilo naplnit v plánovaném časovém rámci, a iniciativu pak převzalo Česko, které ji politicky i organizačně podpořilo. „Tehdy jsme byli prezidentu Pavlovi opravdu vděční,“ dodal šéf obranného výboru.
Estonsko i v průběhu české muniční iniciativy dál aktivně posílá munici. Stát využívá kombinaci vlastních zásob, nákupů munice přes mezinárodní trhy a příspěvků do širších koaličních balíčků.
Nejčastěji jde o 155mm dělostřelecké granáty, které jsou transportovány po silnici a železnici přes sousední země do Ukrajiny. Například v únoru 2025 Estonsko odeslalo 10 000 kusů 155mm munice, část zásob je také posílána skrze koordinované evropské programy, jejichž logistiku zajišťuje Česko.
Estonsko zároveň investuje do vlastní výroby munice, aby v budoucnu mohlo dodávat větší objemy rychleji a snížit závislost na externích dodavatelích. Malé, ale cílené dodávky z Estonska tak zůstávají významnou součástí celkové podpory Ukrajině.
Jen částečná náhrada
Podle dosluhující vlády by nicméně Estonsko dokázalo převzít pouze část projektu, a českou iniciativu by tak nahradilo jen ve velmi omezené míře, jak redakci řekla ministryně Černochová. „Systém pořizování munice v Estonsku je řádově menší a méně robustní než český,“ uvedla.
Podle zdrojů blízko vyjednáváním nemá Estonsko tak rozsáhlé kontakty ani sítě pro nákup munice. Česká republika byla naopak schopná rychle dodat velké množství zásob díky kombinaci státních a soukromých kontaktů, což výrazně urychlilo dodávky Ukrajině.
Že úspěch české iniciativy spočívá v roli Prahy jako zprostředkovatele, popsala ve své analýze také ředitelka bezpečnostního centra na Ukrajině Lesja Ogryzková.
„Výhodou Prahy jsou její důvěryhodné vztahy se zeměmi mimo EU a NATO, včetně některých neevropských trhů, které by jinak nebyly ochotné dodávat munici na Ukrajinu. Díky tomu dokáže Česko rychle zprostředkovat dodávky, na které by velké mezinárodní organizace nebo samostatné státy neměly dostatek pružnosti,“ upozornila Ogryzková.
Estonský systém funguje primárně přes ministerskou akviziční agenturu, která zajišťuje všechny nákupy, zatímco v Česku se o to starají převážně soukromé firmy.
„Od toho se vlastně trošku odvíjí i flexibilita a možnosti nákupu, k čemu se prostě dostanou,“ uvedl pro Seznam Zprávy jeden z vysokých státních úředníků, který je blízce obeznámen s mechanismy projektu. Estonsko podle něj nemůže český systém plně replikovat kvůli legislativním a technickým omezením.
Nicméně Estonsko má podle zdrojů Seznam Zpráv podporu zemí jako Velká Británie, Finsko nebo Švédsko, které by v případě, že by Tallinn převzal iniciativu, mohly nabídnout pomocnou ruku.
Velká Británie byla přitom v minulých týdnech zmiňována i jako jeden z možných kandidátů na převzetí koordinace, stejně jako Finsko, které by mohlo být vhodným adeptem – splňuje klíčová kritéria a po svém odstoupení od Ottawské úmluvy a nepodepsání Úmluvy o kazetové munici již není vázáno těmito specifickými omezeními.
Největší podporu mezi evropskými státy však podle diplomatických zdrojů získává právě Estonsko. „Britové od začátku chtěli, aby to dělalo Estonsko. Tehdy na to možná neměli kapacity, ale teď už je situace jiná,“ řekl Seznam Zprávám zdroj z Londýna, který sleduje záležitosti spojené s podporou Ukrajiny a ověřoval, zda by Britové takový krok podpořili.
V jaké podobě bude iniciativa v éře nové vlády fungovat, zatím není jasné. O estonské variantě je však podle zjištění Seznam Zpráv informován i Babiš, který si v úterý telefonoval s estonským premiérem. Předmět jednání není veřejně znám, nicméně podle zdrojů je možné, že se hovořilo právě o případném zapojení Estonska do projektu.
Šéf ANO původně naznačil, že by iniciativu měla převzít Severoatlantická aliance (NATO), jenže podle diplomatů by takové řešení nefungovalo. Organizace k tomu totiž nemá příslušný aparát. Zároveň neexistuje shoda mezi spojenci na tom, jestli má NATO řešit dodávky smrtících zbraní.
„Coby mezinárodní obranná organizace se úzkostlivě vyhýbá jakémukoli zapojení, aby nebyla nařčena z přímé účasti ve válce,“ vysvětlil již dříve v rozhovoru Seznam Zprávám spoluautor iniciativy Aleš Vytečka, ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci.
