Článek
Už víc než rok je česká muniční iniciativa klíčovou zásobovací linkou pro ukrajinské síly, které zoufale potřebují dělostřeleckou munici. Přišla ve chvíli největší nouze – a bez ní by podle ministra zahraničí Jana Lipavského Ukrajina už možná přišla o Donbas.
„Muniční iniciativa bez nadsázky v rozhodující chvíli zachránila obranyschopnost Ukrajiny,“ řekl Seznam Zprávám Lipavský, čerstvě zvolený poslanec za ODS.
Dosluhující vláda shromažďuje finanční příspěvky od evropských zemí a Kanady a využívá je k tomu, aby české firmy mohly nakupovat munici po celém světě. Díky tomu dokáže rychle doplňovat zásoby bránící se Ukrajiny a zároveň posiluje roli Prahy jako jednoho z hlavních koordinátorů evropské obranné pomoci.
S nově se formující koalicí pod vedením předsedy hnutí ANO Andreje Babiše však nad budoucností muniční iniciativy visí otazník. Nejistota okolo projektu, který si získal pozornost evropských partnerů i zahraničních médií, se přenáší i na Ukrajinu.
„Zrušení muniční iniciativy mě upřímně děsí – a to z velmi osobních důvodů. Můj otec už dlouhé měsíce sedí v zákopech, takže vím, jak vypadá realita na frontě. Každé zpoždění dodávek munice znamená konkrétní životy, které mohou být ztraceny,“ říká pro Seznam Zprávy šéfka iniciativy Hlas Ukrajiny v Česku Anastasia Sihnajevská.
Ukrajinská vláda se k tématu zatím nevyjádřila, protože prezident Volodymyr Zelenskyj si doposud netelefonoval s vítězem voleb Andrejem Babišem. „Řešil nějaké drony,“ řekl Babiš, když se ho novináři ptali, jestli už se s lídrem válkou zmítané země spojil.
Babiš během kampaně projekt několikrát napadl s tím, že podle něj jde o zbytečně nákladné a netransparentní řešení. Po jeho vítězství se proto mezi členy současného kabinetu částečně začalo počítat s tím, že – jak dříve sliboval – iniciativu skutečně zruší, přestože před tím varují jak čeští diplomaté, tak zahraniční partneři.
„Rozbíjet něco, co má úspěch, nedává žádný význam a škody pro naši reputaci by byly ohromné,“ řekla Seznam Zprávám končící ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Od Babišových vyjádření se okamžitě objevily spekulace, jak by mohl stát přinejmenším zásadně přehodnotit fungování projektu. Šéf ANO původně naznačil, že by iniciativu mělo převzít NATO, jenže podle diplomatů by takové řešení nefungovalo. NATO se totiž na začátku války dohodlo, že nebude dodávat smrtící materiál – žádnou munici ani zbraně.
Role Česka je zásadní, zní z Ukrajiny
Úspěch muniční iniciativy navíc spočívá právě v roli Česka jako zprostředkovatele, jak vysvětluje ředitelka bezpečnostního centra na Ukrajině Lesja Ogryzková.
„Výhodou Prahy jsou její důvěryhodné vztahy se zeměmi mimo EU a NATO, včetně některých neevropských trhů, které by jinak nebyly ochotné dodávat munici na Ukrajinu. Díky tomu dokáže Česko rychle zprostředkovat dodávky, na které by velké mezinárodní organizace nebo samostatné státy neměly dostatek pružnosti,“ napsala analytička pro think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy.
Česká muniční iniciativa
- Česko iniciativou reagovalo na palčivý nedostatek dělostřelecké munice, se kterým se Ukrajina potýká už několik měsíců. Přispěly k němu i neshody v americkém Kongresu při schvalování další vojenské pomoci Kyjevu, které už se podařilo překonat.
- Do iniciativy se zapojilo už přes 20 zemí a podařilo se díky ní sehnat přes 3,5 milionu kusů dělostřeleckých granátů ráže 155 mm, jak nedávno řekl prezident Petr Pavel.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj českou iniciativu přivítal a řekl, že je za ni české vládě a jejímu premiérovi vděčný.
Projekt sice při svém vzniku vyvolával v zahraničí obavy, že si Česko chce jen připsat politické body, brzy se však podle diplomatů ukázalo, že bez těchto kontaktů by celý plán vůbec nemohl vzniknout – a už vůbec ne fungovat.
Právě proto oslovení politici ze současné koalice tvrdí, že je nepřenosný. Jeden ze zdrojů blízko vlády redakci řekl, že na otázku, zda by si muniční iniciativu mohla převzít jiná země, neexistuje jednoduchá odpověď. „Něco by se předat dalo, něco velmi složitě a něco asi vůbec,“ vysvětlil.
Podle Černochové to zase nedává smysl. „Role České republiky v muniční iniciativě je nezastupitelná. Úspěch vychází ze znalostí, kontaktů i schopností našich lidí a firem, což je nepřenositelné,“ řekla končící šéfka resortu obrany.
A souhlasí s ní i ministr Lipavský. „Tvrdě jsme bojovali o to, aby mělo Česko respekt a silný hlas v Evropě i ve světě. Pokud by vedení iniciativy převzala jiná země, přišli bychom o reputaci, kterou jsme si po letech konečně vydobyli,“ řekl šéf diplomacie.
Seznam Zprávy se spojily také s diplomatem, který byl u jednání o muniční iniciativě. „Když to převezme jiný stát, bude to škoda. V diplomacii musí stát být něčím zajímavý, mít něco, co je opravdu jeho poznávacím znakem. To teď ztratíme,“ řekl pod podmínkou anonymity.
Také prezident Petr Pavel Babiše podle dostupných informací varoval, že by zrušení šlo proti českým zájmům i mezinárodní pověsti. Iniciativa je podle něj natolik účinná, že její dopad s nelibostí přiznává i Rusko.
Co třeba Finsko?
Někteří experti ale přesun vedení muniční iniciativy nepovažují za nereálný. Ideální kandidát by podle nich měl splňovat tři klíčové podmínky: získat důvěru evropských partnerů, mít silné renomé a postavení na globálním trhu se zbraněmi a nebýt omezen mezinárodními dohodami zakazujícími některé druhy munice, například kazetovou munici či dálkově doručované miny.
Jako vhodný kandidát se podle těchto kritérií jeví Finsko, které splňuje první dvě podmínky. „Navíc s odchodem z Ottawské úmluvy a tím, že není signatářem Úmluvy o kazetové munici, již není vázáno některými mezinárodními omezeními, což mu umožňuje vést iniciativu bez právních překážek,“ komentuje analytička Ogryzková třetí podmínku.
Vyloučit teď ale nelze ani variantu, že by řízení programu zůstalo v Česku. V úterý Babiš své původní vyjádření zmírnil a uvedl, že muniční iniciativu nakonec možná zrušit nechce, ale trvá na její revizi a přehodnocení.
Podle předsedy hnutí šlo o dobrý nápad, což vedle něj potvrdil i poslanec Lubomír Metnar (ANO), jeden z potenciálních budoucích ministrů obrany. Nově se ale podle informací Seznam Zpráv začalo uvažovat také o tom, že by se resortu ujala SPD, jejíž předseda Tomio Okamura pokračování muniční iniciativy odmítá.
ANO navíc nadále zdůrazňuje, že projekt musí být více transparentní. Právě utajení ale bylo jedním z faktorů, díky kterému iniciativa rychle a efektivně zprostředkovávala dodávky munice.
Přesný původ munice totiž zůstává veřejně neznámý; velká část byla nakoupena v Africe, Asii a Jižní Americe, jak pro americký deník The New York Times uvedl Jan Jireš, bývalý vysoký úředník českého Ministerstva obrany, který se na projektu podílel.
Řada zemí zkrátka nechce být s projektem spojována, aby se tak ochránila před odvetou ze strany Ruska. Bez utajení by s podílem na iniciativě vůbec nemusely souhlasit. „S tímto ujištěním se zdroje chovaly jako vosy u bonbónů, prostě se vrhaly na sladké,“ popsal ředitel agentury pro mezinárodní spolupráci Ministerstva obrany Aleš Vytečka.
Aby Ukrajina nemusela čelit nedostatku munice, je podle oslovených expertů důležité, aby zúčastněné země dokončily nové smlouvy ještě před vznikem nové vlády, která by je mohla zrušit. Některé kontrakty platí až do roku 2026 či 2027 a jejich předčasné zrušení by bylo komplikované.
Význam české muniční iniciativy se navíc s postupem času může zmenšovat. Ukrajina totiž značně zvýšila vlastní produkci munice. Jen v posledním roce vyrobila přes 2,4 milionu granátů a vyrábí 40 samohybných dělostřeleckých systémů Bohdana měsíčně.
„V moderní fázi konfliktu navíc rozhodují drony, rakety a systémy protivzdušné obrany, zatímco tradiční dělostřelectvo hraje menší roli,“ řekl redakci přední bezpečnostní expert s kontakty v západní i ukrajinské diplomacii, který si však přál zůstat v anonymitě.
