Článek
Česká muniční iniciativa, která dosud dodala Ukrajině přes čtyři miliony kusů dělostřelecké munice, i přes zvolnění po nástupu vlády Andreje Babiše (ANO) pokračuje. Přispěl k tomu i tlak Američanů. Projekt však čelí vážnému nedostatku financí, neboť příspěvky států nestačí pokrýt rostoucí potřeby Ukrajiny. Tamní armáda totiž mimo jiné potřebuje dražší munici s prodlouženým dostřelem. Jako možné řešení se podle zjištění Seznam Zpráv nabízí nově schválená půjčka EU pro Ukrajinu.
„Peníze od bilaterálních donorů letos už nebudou stačit na potřebné počty munice,“ sdělil Seznam Zprávám pod podmínkou anonymity jeden z českých diplomatů.
Ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci Aleš Vytečka, který projekt koordinuje, to nepřímo potvrdil. „Letos je v rámci iniciativy potřeba získat od dárců více peněz než v loňském roce,“ podotkl.
Redakce hovořila s desítkou zdrojů obeznámených s problematikou napříč ministerstvy i bezpečnostními strukturami o problémech iniciativy. Podle nich byl projekt po nástupu vlády Andreje Babiše dočasně zpomalený. Předseda hnutí ANO iniciativu před volbami opakovaně kritizoval a zvažoval její ukončení. Obrat přišel až po sérii jednání s americkými diplomaty a vojenskými představiteli, kteří na pokračování projektu tlačili.
Jak zjistily Seznam Zprávy, zatímco ještě dobíhají dodávky nasmlouvané za předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS), do hry vstupuje možnost čerpání z nově schválené evropské půjčky pro Ukrajinu. O to by ale musela požádat sama vláda v Kyjevě.
Ta rozhodne o konkrétním využití peněz – tedy zda je nasměruje do muniční iniciativy, nebo na jiné priority, jako je protivzdušná obrana, drony nebo obrana infrastruktury.
Už loni v prosinci se shodli prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie na tom, že napadené zemi půjčí 90 miliard eur, v přepočtu přes dva biliony korun. Jenže doposud půjčku blokovalo Maďarsko.
Česká muniční iniciativa
- Česko iniciativou reagovalo na palčivý nedostatek dělostřelecké munice, se kterým se Ukrajina potýká. K němu přispěly i neshody v americkém Kongresu při schvalování další vojenské pomoci Kyjevu, které už se podařilo překonat.
- Do iniciativy se zapojilo více než 20 zemí a podařilo se díky ní sehnat přes 4,4 milionu kusů velkorážní munice, řekl letos v únoru prezident Petr Pavel.
- Podle prezidenta více než polovinu veškeré velkorážní munice pro Ukrajinu zajišťovala v uplynulé době muniční iniciativa.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj českou iniciativu přivítal a řekl, že je za ni české vládě a jejímu premiérovi vděčný.
Jeho dosavadní premiér Viktor Orbán podmiňoval svůj souhlas obnovením dodávek ruské ropy přes Ukrajinu. Mezitím se ale v Maďarsku uskutečnily parlamentní volby, které Orbán prohrál. A Budapešť minulý týden svou blokaci stáhla. EU následně půjčku obratem schválila. Ukrajina tak bude moci využít 60 z 90 miliard eur na investice do obranného průmyslu a nákup vojenského vybavení.
„Bude důležité získat na muniční iniciativu alespoň část peněz,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy diplomatický zdroj obeznámený s jednáními s tím, že Česko už na evropské úrovni avizovalo zájem, aby část těchto peněz směřovala právě na dělostřelecké náboje.
Babiš nechtěl za půjčku pro Ukrajinu ručit
Česko se ale pod vedením premiéra Babiše - a po boku Orbána i šéfa slovenské vlády Roberta Fica - k této půjčce odmítlo připojit. Nepodílí se na něm finančně a ani za ni z rozhodnutí Babiše loni v prosinci na summitu EU neručí.
To teď podle lidí blízkých vyjednávání oslabuje pozici Česka. Kyjevská vláda by si totiž mohla říct, proč dávat vydělat českým firmám - coby dodavatelům nebo zprostředkovatelům munice - když země odmítla garantovat ukrajinskou půjčku.
„Nepodpoření té unijní půjčky bylo opravdu velkou strategickou chybou Andreje Babiše,“ míní diplomatický zdroj Seznam Zpráv. Premiér svůj krok hájil tím, že Česko pomáhá Ukrajině jinými způsoby a nechce se vystavovat dalším finančním rizikům. Na dotaz redakce do vydání textu neodpověděl.
Šéf iniciativy Vytečka nechtěl jednání o využití půjčky blíže komentovat. Její prostředky lze ale podle něj využít pro muniční iniciativu i bez české garance. „Jsou to ukrajinské peníze, takže Kyjev si rozhodne, co za ně potřebuje na základě svých urgentních potřeb,“ uvedl.
Podle diplomatických zdrojů se konkrétní využití půjčky průběžně řeší mezi Evropskou komisí a Ukrajinou. „Nedovedu si představit, že by o munici nebyl zájem. Zároveň ale Ukrajina potřebuje i jiné věci, takže bude záležet na ní, jak si prostředky rozdělí,“ vysvětlil redakci zdroj.
Problémů s financováním si mezitím začínají všímat i v Kyjevě. Ukrajinská média upozornila, že tempo i objem dodávek závisí na pokračujícím financování ze strany partnerů a bez něj může iniciativa zpomalit. Ukrajinské vládní zdroje pro Seznam Zprávy nicméně uvádějí, že iniciativa má na frontě stále reálný dopad.
Na dotaz, zda se na fungování muniční iniciativy po nástupu nové české vlády něco změnilo, Kyjev možnou kritiku odmítá. Podle něj je klíčové především to, že podpora pokračuje.
„Jsme vděční za každou pomoc a spolupráce s českou stranou zatím zůstává pevná. Vládní podpora, stejně jako zapojení českého průmyslu, umožňuje udržet kontinuitu a efektivitu programu,“ prohlásil pro Seznam Zprávy poradce ukrajinského prezidenta pro strategické otázky Oleksandr Kamyšin.
V únoru se například objevily informace, že iniciativa má za cíl zajistit pro Ukrajinu munici v hodnotě zhruba pěti miliard eur (přes 121 miliard Kč), dosud však měla přislíbeno jen přibližně 1,4 miliardy eur. Uvedl to i vysoký vojenský představitel NATO, podle kterého jsou dosavadní přísliby výrazně nižší než celkový cíl programu, a je proto nutné, aby spojenci v jeho financování pokračovali.
Aleš Vytečka také uvedl, že se počet přispívajících států či jejich finanční příspěvky nesnížily. Problém je podle něj jinde. Vysvětlil, že aby mohli Ukrajinci dál zasahovat ruské cíle, potřebují dělostřelecké granáty s prodlouženým doletem 30 a více kilometrů – a ty jsou násobně dražší oproti základní, doposud využívané variantě s maximálním doletem 18 kilometrů.
„Mezi oběma stranami je široká smrtící zóna asi 20 kilometrů. Jenže základní ráže má dolet jen 18 kilometrů, takže je v této situaci k ničemu. Ukrajinci teď proto potřebují munici s prodlouženým doletem, která je ale více než dvakrát dražší, proto je potřeba dvakrát víc peněz,“ upřesnil šéf Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci.
I bohaté státy „dřou do červených čísel“
Ukrajinská armáda má podle něj tři hlavní priority, které se mezi sebou „perou“ o peníze: systémy protivzdušné obrany, drony i dělostřeleckou munici s prodlouženým doletem. „Po čtyřech letech pomoci už i bohaté státy dřou do červených čísel,“ řekl k tomu Vytečka. Především protivzdušná obrana, mezi niž patří třeba účinný raketový systém Patriot, je extrémně drahá.
Z ukrajinské perspektivy se hodnocení české muniční iniciativy neomezuje jen na jednotlivé technické či logistické problémy. Podle lidí sledujících její fungování je klíčové rozlišení mezi politickou a operační rovinou projektu. Zatímco na úrovni států se důraz klade na objemy a kontinuitu financování, přímo na frontě rozhoduje rychlost, spolehlivost a okamžitý dopad dodávek.
Ukrajinští pozorovatelé oslovení Seznam Zprávami se shodli, že bez muniční iniciativy by se situace na frontě výrazně zhoršila. Zároveň ale upozorňují, že rozdíly v rychlosti dodávek i stabilitě financování mají přímý dopad na fungování jednotek.
