Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lidé budou po návratu z Itálie kvůli vyššímu výskytu západonilské horečky na 28 dní vyřazení z darování krve. Aktualizované doporučení platí do konce října. ČTK to zjistila z informací publikovaných na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), doporučení platí od středy. Dosud se omezení týkalo jen vnitrozemských provincií Itálie severně od Toskánska a San Marina, ale také Maďarska, Srbska, většiny Rumunska a pevninského Řecka.
„S ohledem na aktuální informaci o výskytu případů infekce virem západonilské horečky v Itálii doporučuje předsednictvo Národní transfuzní komise Ministerstva zdravotnictví a Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP rozšíření seznamu evropských zemí nebo oblastí (…) o všechny regiony Itálie včetně ostrovů,“ uvedl SÚKL.
Loni v dubnu odborná společnost doporučila odmítat dárce jen z vybraných italských regionů, Emilia Romana, Piemont, Lombardie, Veneto, Friuli-Venezia Giulia. Podobně nemocnice odmítaly dárce po návratu z Itálie v únoru 2020. Tehdy byla země po Číně a Jižní Koreji třetí s nejvyšším počtem nakažených novým typem koronaviru SARS-CoV-2.
Podle týdenní zprávy italského nejvyššího zdravotního úřadu ISS ze čtvrtka 14. srpna se v Itálii potvrdilo 275 případů nákazy západonilskou horečkou. Přes 200 případů nákazy připadá na oblast regionu Lazio na jih od Tibery a na region Kampánie na sever od Vesuvu.
Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve středu uvedlo, že v celé Evropě bylo zaznamenáno 335 případů západonilské horečky. Po Itálii je nejvíce případů v Řecku a Srbsku. Podle zprávy ISS v Itálii na nemoc zemřelo 19 lidí, o nejméně dalších čtyřech úmrtích média informovala po zveřejnění zprávy.
Nemoc se do lidského těla dostane bodnutím komára, z člověka na člověka se virus nepřenáší. Kolem 80 procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, kolem 20 procent má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy, méně než jedno procento nakažených se však potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem.
Transfuzní stanice dárce vyřazují dočasně či trvale z různých důvodů, kromě cestování do rizikových zemí je to například užívání některých léků nebo prodělání nemocí. Krev nesmí darovat uživatelé drog, lidé s cukrovkou, rakovinou, nemocemi srdce či cév nebo ti, kteří pobývali v letech 1980 až 1996 ve Velké Británii nebo Francii kvůli riziku nákazou nemocí šílených krav.
V létě mají nemocnice dárců nedostatek, kromě cestování je častější také přisátí klíštěte. Například pražský ústav hematologie a krevní transfuze dočasně vyřazuje z darování lidi týden po zhojení oparu, dva týdny po užívání antibiotik, měsíc po průjmovitém onemocnění nebo čtyři měsíce po piercingu či tetování.
Dárce krve před odběrem vyplňuje dotazník, uvádí v něm mimo jiné, zda v poslední době někde cestoval. Běžně jsou na měsíc vyloučeni z darování lidé, kteří cestovali mimo Evropu. Šestiměsíční omezení nemocnice zavádějí po návratu z oblastí, kde je výskyt malárie. Po užívání léků antimalarik trvá vyřazení až jeden rok. Žádnou možnost, jak ověřit, jestli dárce v dotazníku uvádí pravdivé informace, transfuzní stanice nemají.
