Záchranářům nefungoval defibrilátor, jeho závady hlásili roky. Pacient zemřel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byl to přesně ten druh výjezdu, kdy záchranářky a záchranáři vědí, že se bojuje o čas. Muž středního věku, kolaps, podezření na vážné srdeční problémy. Od okamžiku, kdy srdce přestane pumpovat a místo pravidelného rytmu se jen chaoticky třepotá, rozhoduje bez nadsázky každá sekunda.

Bible záchranářů, postupy Evropské resuscitační rady, to shrnuje jednoduše: spěchejte. Každá minuta zpoždění a čekání na defibrilaci, obnovení srdečního rytmu elektrickým výbojem, snižuje šanci na přežití pacienta v průměru o deset procent.

Po pěti minutách je naděje méně než poloviční, po 11 až 12 minutách se šance, že se podaří srdce znovu nastartovat, blíží zázraku. Podle dlouhodobých statistik je naděje na záchranu života po takové době téměř nulová.

Defibrilátor je v takové chvíli jediným pomocným zařízením záchranáře a reálnou šancí, jak člověka oživit.

V Humpolci se to při výjezdu v pátek 1. srpna nepodařilo. Došlo k mimořádné tragédii: přístroj, který měl vydat život zachraňující výboj, sám zkolaboval.

Lékařka ze základny Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina v Humpolci se snažila muže s vynechávajícím srdcem ze všech sil resuscitovat. Podle svědectví ale defibrilátor Tempus LS místo elektrického výboje jen opakovaně hlásil chybu „kabel nepřipojen“.

Každá sekunda byla v tu chvíli drahá. Záchranáři se snažili kabel odpojit, znovu zapojit, restartovat přístroj. Nic nepomáhalo. Defibrilátor znovu a znovu odmítal spolupracovat a jen hlásil, že žádný kabel není připojen.

Podle několika lidí obeznámených s případem bylo možné pokračovat v resuscitaci jen díky přítomnosti hasičů, kteří s sebou vozí jednodušší typ automatického defibrilátoru. Zatímco lékařka se záchranářem zkoušeli rozchodit selhávající Tempus, hasiči mohli připojit svůj přístroj, který okamžitě doporučil podat výboj. Ani ten však nakonec život devětapadesátiletého muže nezachránil.

Zasahující lékařka po návratu na základnu sepsala interní hlášení o závažné poruše. Uvedla v něm, že prodleva kvůli nefunkčnímu defibrilátoru záchranky trvala minimálně čtyři minuty. A že pozdní podání výboje mohlo výrazně ovlivnit přežití pacienta.

Tragickou událost nyní prošetřuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který ze zákona dohlíží na bezpečnost používaných zdravotnických přístrojů. Konkrétní případ odmítl úřad jakkoliv komentovat s tím, že jde o neveřejnou informaci.

Výrobcem systému Tempus je nadnárodní společnost Philips. Její mluvčí potvrdil, že o případu ví, záchranka ho nahlásila a nyní se šetří. „Společnost Philips vyjadřuje upřímnou soustrast rodině pacienta,“ uvedl Martin Chládek, mluvčí společnosti Philips pro střední a východní Evropu.

Distributorem a servisním místem pro přístroje Tempus v Česku je společnost SNT Plus. I ta potvrdila, že obdržela hlášení o závadě defibrilátoru. Podle ředitele a spolumajitele firmy Ludvíka Tóta následně udělali všechny kroky, které jim ukládá zákon a pravidla výrobce.

Lékařka, která byla na místě, později sama zkolabovala. Podle kolegyň a kolegů se ocitla pod obrovským tlakem: Jednak proto, že byla osobně u takové události, a zároveň, že ji management záchranky opakovaně konfrontoval s otázkou, zda si je skutečně jistá, že selhání defibrilátoru mohlo snížit šance pacienta na přežití.

Případ je o to tragičtější, že záchranáři na Vysočině pracují s přístroji Tempus už pátým rokem a na potíže si stěžují prakticky od začátku.

Na Vysočinu přišly v roce 2020 jako velká novinka. Přístroje nabité funkcemi měly posunout péči na vyšší úroveň. Záchranná služba si je pořídila v rámci evropské dotace. Zakázku na téměř 36 milionů korun bez DPH vyhrála v soutěži firma SNT Plus, a to i díky příslibu nových funkcí.

Do provozu se pak postupně dostalo několik desítek těchto přístrojů. Na rozdíl od konkurenčních systémů jde fakticky o dvě samostatná zařízení. Monitor Tempus Pro na sledování životních funkcí a defibrilátor Tempus LS. V terénu se párují podobně jako mobily se sluchátky. Ze záchranek v Česku je dosud používají jen na Vysočině.

Problémy se objevily nedlouho po jejich nasazení. Stížnosti na přístroje se záhy dostaly i na jednání zdravotní komise kraje. Někteří její členové upozornili, že přístroje prý nefungují správně a špatně se s nimi pracuje. V dubnu 2022 kvůli tomu záchranka spustila vnitřní systém hlášení poruch zaměřený na tyto přístroje.

Před rokem popsal potíže s přístroji Tempus magazín Reportér. Citovaní záchranáři a záchranářky v něm popisovali problémy s klíčovou technikou. Nejčastější stížnosti padaly na chybné měření a sledování krevního tlaku monitorem, samovolné „zamrzání“ a nutnost opakovaných restartů monitoru Tempus. Jeden záchranář tehdy popsal i případ selhání defibrilátoru. Během resuscitace mu zobrazil chybovou hlášku a nešlo ho spustit.

Kvůli častějším stížnostem se loni bezpečností přístrojů začalo zabývat Ministerstvo zdravotnictví a především SÚKL. Zatímco vedení záchranky úřadu loni oznámilo, že „neeviduje žádné podezření na závažnou nežádoucí příhodu“, distributor uvedl, že od uvedení na český trh vyhodnotil 40 zpráv jako závažný incident u monitoru a 34 případů u defibrilátoru.

Šlo o různé nahlášené závady. Některé se prý projevily při testování přístrojů, jiné v servisu, část během ostrého nasazení. Když byla příčina zřejmá, výrobce ji vyřešil výměnou součástky, aktualizací softwaru nebo úpravou návodu k použití. Přímo u záchranky na Vysočině se měly upravit dobíjecí stanice a znovu proškolit zaměstnanci.

Od roku 2021 vydal výrobce deset bezpečnostních upozornění týkajících se přístrojů Tempus. Jde o veřejně přístupné dokumenty, kterými výrobci zdravotnických prostředků upozorňují na odhalené problémy a doporučují nápravná opatření.

Poslední dvě upozornění z letošního dubna se týkají monitoru životních funkcí Tempus Pro. Zatímco to první se vztahuje na možné zatuhnutí přístroje při připojení speciální kamery pro snazší zavádění dýchací trubice, která se na Vysočině ani nezačala používat, to druhé zmiňuje poruchy, na něž dlouhodobě tamní záchranáři upozorňovali.

Jde o potíže se softwarem monitoru, kvůli nimž může dojít k jeho zamrznutí, neočekávaným restartům a také nepřesnému zobrazování EKG. Výrobce v oznámení uvádí, že tyto problémy mohou vést k chybné nebo opožděné diagnóze pacienta. Také upozornil, že restart zařízení trvá přibližně dvě minuty, během nichž je přístroj nefunkční. Výrobce v dubnu uvedl, že pracuje na úpravě softwaru. K dispozici měla být ve třetím čtvrtletí letošního roku.

Distributor SNT Plus nyní uvedl, že se nový software testuje a měl by být pro zákazníky dostupný do 30. září. Na dotaz, zda dál považuje přístroje za spolehlivé pro nasazení u záchranné služby, odpověděl ředitel a spolumajitel společnosti Ludvík Tót jednoznačně: „Ano“.

Podle mluvčího Philipsu Martina Chládka je „systém Tempus spolehlivé zařízení, kterému důvěřují poskytovatelé zdravotní péče po celém světě“ a že „splňuje požadavky na účinnost při používání v souladu s návodem k obsluze“.

Státní úřad SÚKL již loni oslovil sesterské evropské instituce, aby zmapoval zkušenosti s přístroji Tempus v rámci Evropské unie. Nejvážnější incidenty ohlásilo Španělsko. Předloni jich tam napočítali pět, z toho jeden případ skončil úmrtím. Loni se údajně podařilo poruchy vyřešit, problém byl v rušení jiným přístrojem v sanitkách.

Úřad během šetření v první polovině roku konstatoval, že se nenaplnily podmínky pro stažení přístrojů z českého trhu nebo zastavení jejich používání. Tragický případ z 1. srpna odmítl komentovat. Zdůraznil ale, že poskytovatelé zdravotní péče musí přístroje používat „výhradně v souladu s jejich zamýšleným účelem použití“ a brát v potaz „veškerá rizika a upozornění popsaná v návodu k použití“ včetně oficiálních varování od výrobce.

Seznam Zprávy mluvily s více než desítkou záchranářů a lékařů z Vysočiny. Dohromady mají více než sto let zkušeností s prací v terénu, a to s různými přístroji. Jejich jména redakce zná, ale ponechala je anonymní. Otevřená výpověď by jim podle jejich slov mohla přinést postih v zaměstnání.

Situace s přístroji se podle nich v průběhu posledního roku nezlepšila. Naopak. Hlášení poruch v interním systému postupně ubylo, protože – jak často zmiňují – „stejně se nic nezmění, jen si tím člověk přidělá problémy“. Přístrojům už nevěří, mnozí si proto klíčové hodnoty, třeba krevní tlak, přeměřují raději ručně. Monitor životních funkcí v hodnotě automobilu střední třídy pak používají jen v nezbytných případech.

„Člověk jde do práce s pocitem, že místo pacienta musí hlídat papíry. Přístroje nám práci komplikují, a když na to upozorníme, čelíme nátlaku a šikaně,“ líčí záchranář s desetiletou praxí. A dodává, že se dostal do fáze, kdy mu je kvůli permanentnímu tlaku prý téměř všechno jedno: „Podvědomě si říkám, jestli zítra skončím, jestli mě vyhodí, tak si řeknu: ‚Díky, zachránili jste mi život.‘“

Ředitelka záchranky Vladislava Filová odmítá, že by zaměstnanci po té, co upozorní na problémy s přístrojem, byli jakkoliv trestáni nebo zastrašováni. „Odmítám, že by kvůli tomu byl někdo perzekvovaný. Tohle jsme slyšeli mnohokrát. Jsou to obecné proklamace na očernění vedení,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Podle ní záchranka vždy přijímá opatření, když se objeví technické potíže, a ve spolupráci s výrobcem či distributorem provádí potřebné úpravy. „Děláme všechny kroky, abychom zajistili bezpečnost a provoz těch zařízení… Nikdy nepozbyl platnost certifikát pro používání v České republice. Nevidím důvod, proč bych neměla považovat přístroj za bezpečný,“ uvedla ředitelka záchranky.

Některé bezpečnostní pokyny výrobce a jejich interní výklady na záchrance vedou podle lékařů ze záchranky až k velmi problematickým situacím. Jedno z loňských bezpečnostních upozornění například vedlo k zákazu současného připojení monitoru a defibrilátoru na jednoho pacienta, tedy dvou přístrojů, které mají tvořit jeden propojený systém.

Výrobce totiž loni varoval, že při současném připojení může docházet k vzájemnému rušení. „Takový postup je naprostý nesmysl. V kritické situaci potřebuji pacienta zároveň monitorovat i mít připravený defibrilátor, aby mohl dodat okamžitě výboj,“ popisuje jedna z oslovených lékařek s tím, že opakované připojování a odpojování kabelů zdržuje a vyvolává další stres. Sama má více než dvacetiletou praxi v urgentní medicíně.

Někteří ze zdravotníků podle svých slov již kvůli frustraci z problematických přístrojů a tlakům odešli. „Urgentní medicína v Česku je špičková. Pokud máte dostat infarkt, tak spíš doma než v cizině,“ říká jeden z lékařů. „Ale raději ať ho nedostanete na Vysočině,“ dodává sarkasticky. Před časem ze služby na záchrance kvůli pocitu bezvýchodnosti odešel.