Článek
Ve Varšavě v pondělí večer zneškodnila ochrana ústavních činitelů dron nad vládními budovami a sídlem premiéra a prezidenta, informoval předseda vlády Donald Tusk.
Zpráva prosvištěla polskými médii a záhy i agenturami a dostala se na zahraniční servery. Zrcadlí to nervozitu po dronovém náletu na Polsko z minulé středy.
Podrobnosti o pondělním incidentu se objevily až druhý den. Šlo o běžný malý dron, který vypustila mladá dvojice z blízkého parku – ukrajinský mladík s běloruskou dívkou. Ignorovali bezletovou zónu nad vládní čtvrtí, pravděpodobně ale nešlo o sabotáž ani špionáž.
Případ dobře ilustruje i události, ke kterým došlo o týden dřív, kdy nad Polsko v noci z úterý na středu přiletěla zhruba dvacítka ruských dronů. Tři až čtyři drony polské a alianční stíhačky sestřelily.
Mezitím se rozšířila řada dezinformací. Velký dosah měl polský fitness influencer „Divoký trenér“, který zpochybnil původ dronů a naznačoval vinu Ukrajiny. Podobně se chovali někteří politici krajní pravice.
Podle polských analytiků tak proruský narativ převládnul nad oficiální verzí. I v Česku se šíří na sítích a recyklují ho i někteří politici.
Polské Centrum pro východní studia (OSW) upozornilo, že ruská propaganda byla na interpretaci událostí připravená předem. „Z jejich narativu je patrné, že ruská média nebyla zaskočená a že od začátku předkládala velmi ucelený výklad, ke kterému dodávala další nástavbu,“ vysvětluje analytička Katarzyna Chawryło.
Ruská propaganda zesměšňovala polskou obranu a svalovala vinu na Ukrajinu. Polský server Demagog dodává, že cílem je rozdělit Polsko a Ukrajinu, podrývat jednotu NATO a EU a destabilizovat veřejné mínění.
Premiér, ministr obrany i zahraniční mluví o dronových útocích jako o ruských a jednoznačně popřeli jakýkoli ukrajinský podíl na incidentu.
Jak mohly drony doletět tak daleko?
S výbušnou náloží je dolet dronů Gerbera zhruba 300 kilometrů, bez ní je ale dron lehčí a jeho dosah se zvětšuje. Pro drony nad Polskem ale platí ještě jedno jednoduché „vylepšení“.
„Měly namontované zásobníky paliva, které prakticky zdvojnásobily jejich dosah. To se potvrdilo po prozkoumání dronů, které dopadly do polských polí,“ vysvětluje expert polského Centra pro východní studia Jacek Tarociński.
To je i důvod, proč doletěly z Ruska či Běloruska i hluboko do polského vnitrozemí, kde jim palivo došlo.
Mapa ukazuje, jak může být náročná plošná ochrana území. Dvě desítky ruských dronů se rozprostřely nad velmi rozsáhlým územím Polska.
Proč byly drony polepené páskou?
Drony Gerbera se polepují stříbrnou páskou standardně po natankování a po přípravě k letu. Je to patrné z dřívějších záběrů dronů z Ruska nebo Ukrajiny. Jde o nejlevnější způsob zajišťování jednotlivých součástí dronu.
A o to právě jde: srazit náklady, poslat na cíl levný útočný prostředek a donutit oběť útoku reagovat mnohem dražšími obrannými prostředky nebo si ověřit obrannou reakci.
Dron Gerbera.
Proč nesestřelili všechny?
Protože šlo z velké části o takzvané návnady nebo vábničky. Normálně Rusové využívají drony Gerbera k zahlcení radarů a vytváření falešných cílů, které mají zaměstnat ukrajinskou protivzdušnou obranu.
Polské velitelství sledovalo drony za letu a vědělo o nich už zhruba hodinu před tím, než narušily polský vzdušný prostor. Mohlo tedy předpokládat, jaký je jejich cíl, kam letí a jak daleko doletí podle zásob paliva.
Odtud pramení i jistota, že šlo o ruské, nikoliv o ukrajinské drony. Poláci je prostě od začátku viděli na radarech. Systémy NATO, například radary letounů F-35, ale i letouny AWACS, navíc umožňují rozlišovat drony Šáhid a Gerbera.
Pokud je Poláci nevyhodnotili jako hrozbu, nechali drony letět do vnitrozemí. Od likvidace ustoupili nejspíš i vzhledem k vysokým nákladům. Zásadní je i riziko palby nad polským územím, o čemž svědčí i případ domu ve vesnici Wyryki. Poučka je jasná: chrání se zejména místa, kterých se ochrana týká.
K sestřelu došlo ve třech či čtyřech případech. Zatím není jasné, jaký typ dronů stíhačky sestřelily.
Kde jsou krátery?
Gerbery jsou ultralehké bezpilotní letouny, které bez paliva a nálože váží jen asi 10 až 15 kilogramů.
„V místech, kam Rusové obvykle montují výbušnou nálož, byly umístěné extra zásobníky paliva,“ vysvětluje analytik Tarociński. Když jim palivo došlo, doklouzaly nebo spadly na zem, kde relativně měkce přistály – hlavně v polích, ale také na dřevěné králíkárně.
Tyhle drony jsou pak bez paliva a nálože tak lehké, že je může při klouzavém pádu zbrzdit nebo zachytit strom či keř. Samotný náraz do země většinou jen vyrve motor dronu.
Dron Gerbera.
Králíkárna vydržela, dům ne?
Právě „bytelnost“ králíkárny kontrastuje se zničeným domem v obci Wyryki.
Už ráno 10. září se ve vysílání státní Polské televize (TVP) a televize Polsat News objevily informace o tom, že tam došlo ke škodám na majetku.
TVP brzy nabídla záběry domu se zničenou střechou, poškozeného automobilu a roztroušených trosek. Na kontě místního poslance se pak objevily i záběry zdemolované ložnice a díry ve stropě.
V té chvíli vrcholil zájem veřejnosti o celý noční incident a v médiích se skládaly střípky informací. Každou chvíli přicházely zprávy o dalším místě – obvykle poli –, kde se našel další dron. I poškození se proto připisovalo zásahu dronu.
V té době ještě nebylo veřejnosti zřejmé, o jaký typ dronu jde. Obyvatelé domu říkali, že ani nestihli zaznamenat, co se vlastně stalo. Do domu se už pak manželé nedostali.
Poničený dům ve Wyrykách.
Lublinská regionální prokuratura o den později naznačila, že o dron nešlo. „Událost se týká nezjištěného létajícího objektu, který byl zaznamenán ve Wyrykách, a který způsobil mimo jiné škody na obytném domě. Tento objekt dosud nebyl identifikován ani jako dron, ani jako jeho části,“ psal vyšetřovatel.
Informace prošla relativně bez povšimnutí. Pozdvižení vyvolala až úterní publikace deníku Rzeczpospolita. Ten s odkazem na své zdroje uvedl, že dům nezasáhl dron, ale vadná raketa polského letounu F-16 původně vypálená proti dronu.
Zpráva spustila poprask. Opozice viní Tuskovu vládu z tutlání neúspěchu a zatajování informací. Obořil se i prezident Karol Nawrocki, který si na síti X postěžoval, že o věci nebyl spraven.
Premiér Donald Tusk pak uvedl, že odpovědnost za poškození domu padá na „autory dronové operace“ čili Rusko. „O všech okolnostech incidentu příslušné složky informují veřejnost, vládu a prezidenta po ukončení vyšetřování. Ruce pryč od polských vojáků,“ dodal.
Poničila dům ve Wyrykách už dřív bouřka?
Ne. Taková informace se sice šířila na polských sociálních sítích a objevila se i v diskuzích pod články na Seznam Zprávách. Pramení ale z technické chyby vyhledávače Google, který mylně připsal fotografii poničeného domu ve Wyrykách k článku o bouři v italském regionu Emilia-Romagna.
Dotyční uživatelé internetu buď chybu sami neodhalili nebo pak věc dál vědomě šířili jako hoax s cílem zpochybnit, že k věci došlo při náletu dronů.
Chyba se týkala zobrazování článků serveru Interia a Eska. „Nesprávné přiřazení obrázku obvykle vzniká z toho, že algoritmus vyhledávače vychází ze složitého souboru signálů pro interpretaci a výběr nejreprezentativnější grafiky, které nejsou vždy jednoznačné,“ uvedla k věci mediální skupina ZPR Media.
„Patří sem mimo jiné kontext, název souboru, alternativní text obrázku či jeho kvalita a velikost. Výsledkem je někdy přiřazení grafiky ze zcela jiného článku, který se aktuálně nachází na stránce,“ stojí dál v prohlášení.
Více o dezinformacích:
Proč vlastně Rusové drony poslali?
Experti se shodují, že tak velká skupina dronů nenarušila polský vzdušný prostor náhodně například kvůli technické chybě, ale úmyslně.
Polský analytik Jarosław Wolski uvedl, že Rusové vypustili skupinu asi 21 dronů s cílem donutit polské a alianční systémy reagovat a přejít do bojového režimu. To mělo pojistit i běloruské „avízo“ o útoku dronů bez upřesnění jejich typu.
Vyvolalo to reakci polské a alianční protivzdušné obrany zahrnující AWACS, tanker, letouny F-16 i F-35. „To bylo pro Rusy důležité, protože během právě probíhajícího cvičení Západ měli u polských hranic rozvinuté jednotky radioelektronického boje, které ‚naslouchají‘ (tedy klasifikují a sbírají signály) z polských a aliančních systémů. Totéž dělá vždy i Bělorusko,“ napsal Wolski.
Proč je nesestřelili Ukrajinci?
Část dronů přiletěla nad Polsko z Běloruska, část z území Ukrajiny, kam je poslali Rusové. Ukrajina samotná v té době čelila náletům. Drony mířící na západ podél běloruské hranice nesestřelila kvůli tomu, že na jejich trase neměla prostředky protivzdušné obrany.
Zbraně proti dronům a raketám Ukrajinci soustředí do nejdůležitějších oblastí. Rusové navíc drony „naučili“ takovou trasu, která ukrajinskou obranu obchází a mate i stíhačky.
Byl to polský úspěch?
O tom se vedou diskuze. Polská a alianční obrana ukázala akceschopnost, skóre je ale s otazníkem a zpochybňuje připravenost východního křídla Aliance na ohrožení bezpilotními letouny.
Na to v rozhovoru pro Sky News upozornil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Připomněl, že během nedávného ruského útoku letělo na Ukrajinu 810 dronů a 700 se podařilo sestřelit. „To není zpráva pro naše polské přátele – oni nejsou ve válečném stavu, takže je pochopitelné, že na takové situace připraveni nejsou,“ poznamenal.
„Ale i při porovnání: 810 dronů, z nichž jsme sestřelili více než 700, zatímco oni měli, pokud vím, 19 dronů a sestřelili čtyři. Nečelili ani raketovému ani balistickému útoku,“ pokračoval.
Debata o efektivitě protivzdušné obrany běží i v Polsku. Analytici i emeritní vojenští velitelé mluví o jejím špatném stavu. Porucha rakety, která zasáhla rodinný dům, svědčí o možných technických a organizačních problémech.
