Článek
„Otec mého známého pracuje v bezpečnostních službách. Dnes ho zničehonic pozvali na schůzku. Vrátil se pozdě a nic mi nevysvětlil,“ stojí v jednom z hoaxů, které se v posledních dnech objevily na polských sociálních sítích.
Hoax pokračuje tvrzením, že „otec mého známého“ (případně „blízkého přítele“), který v alternativních formách pracuje například v polském letectvu, dostal pokyny zabalit si věci na dva týdny a odjet někam daleko za město.
Fáma končí větou: „Nevím, co se děje, ale mám pocit, že už to začalo.“
Dezinformace, která má vzbudit paniku, zesílit pocit ohrožení a destabilizovat důvěru ve stát, je podle expertů součástí informační války.
Zpravidla se totiž v různých obdobách objevuje v krizových situacích, což byl i nálet ruských dronů na Polsko v noci z úterý na středu. V době bezprecedentního bezpečnostního incidentu to mohlo vyvolat obavy z vypuknutí přímého válečného konfliktu.
Cíl: rozeštvávat společnost
Poláci ale zaznamenali i řadu sofistikovanějších dezinformačních prostředků.
„Na sociálních sítích se šíří různé teorie a mýty – třeba že nešlo o ruské drony, ale o něco úplně jiného. Takové narativy mají jasný cíl: rozeštvávat Polsko, a to i ve vztahu k Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům,“ citoval deník Gazeta Wyborcza expertku Annu Grabowskou-Siwiec z Univerzity v Bělostoku a zároveň emeritní důstojnici kontrarozvědky.
Podle analýzy bezpečnostního think tanku Res Futura šlo v informační operaci o eskalaci emocí a další polarizaci veřejného mínění. Zároveň také o systematické podkopávání důvěry ve státní instituce a struktury NATO.
Co víme o dronech?
Do polského vzdušného prostoru jich vletělo 19 a během středy se našly trosky většiny z nich. Čtyři drony zřejmě sestřelily letouny NATO, další spadly pravděpodobně kvůli nedostatku paliva. Prokuratura potvrdila, že drony nalezené v Lublinském vojvodství nenesly výbušnou hlavici.
Už v prvních nočních prohlášeních polské armády zaznělo, že k narušení polského vzdušného prostoru došlo při ruském útoku na Ukrajinu.
Dominovaly strach, zlost a nedůvěra
Podle monitoringu firmy SentiOne se během pár hodin od náletu objevilo na sociálních sítích na 180 tisíc zmínek, často emocionálních. Dominoval strach, zlost, nedůvěra, ale i pohrdání.
O šíření se podle expertů postarali ruští internetoví boti, tedy programy, které automaticky vykonávají úkoly, a práci odvedli „na jedničku“. Narativ, že za útok může Ukrajina, se v komentářích na polských sociálních sítích objevil ve 38 procentech případů.
Pro srovnání: jen 34 procent komentářů zmiňovalo odpovědnost Ruska. Část viny se připisovala také polské vládě, médiím a Západu.
O co jde v „informační bitvě“ o drony nad Polskem?
Odborníci z Res Futura tvrdí, že šlo o koordinovanou akci, nikoli jen spontánní reakce občanů. Cílem podle nich bylo:
- rozbít jednotu veřejného mínění prostřednictvím šíření protichůdných narativů o původci incidentu
- oslabit důvěru ve státní orgány zdůrazňováním údajných lží, manipulací a nekompetence v oblasti protivzdušné obrany
- podlomit důvěryhodnost NATO vykreslováním Aliance jako neschopné reagovat a chápající Polsko jen jako nárazníkovou zónu, nikoli plnoprávného člena
- eskalovat strach a hněv ve veřejném prostoru, čímž se snižuje schopnost racionálně vyhodnotit situaci
Operace podle analytiků z Res Futura využívala opakování frází, emocionálně vypjatý jazyk a historické odkazy na masakr Poláků na Volyni ve 40. letech i dopad ukrajinské obranné rakety na ves Przewodów v roce 2022. Eskalaci má pomáhat i ironizace a vulgarismy.
To vše mělo vést k tomu, aby veřejnou debatu ovládly emoce a věcná argumentace neměla šanci.
„Útok dronů využili Rusové nejen jako vojenský incident, ale především jako nástroj psychologické války. Polsko bylo zataženo do další fáze hybridního konfliktu, jehož hlavním bojištěm je informační prostor,“ stojí v analýze.
Podle odborníků kampaň stavěla na už existujících štěpeních ve společnosti: politických sporech, nízké důvěře ve státní instituce a rozporuplném vztahu části společnosti k Ukrajině.
Objevuje se i motiv operace pod falešnou vlajkou čili že drony mohly vypadat jako ruské, ale ve skutečnosti je vypustila Ukrajina. Tohle tvrzení se spojuje s odporem vůči ukrajinským uprchlíkům v Polsku.
Jaké byly hlavní dezinformační rámce?
- „Ukrajina provokuje Polsko a NATO k válce.“ Silně protiukrajinská linie navazující na incident v Przewodówě, kdy se nejdříve předpokládalo, že šlo o ruskou raketu. Až později se objasnilo, že šlo o zbloudilou ukrajinskou obrannou raketu systému S-300.
- „Rusko testuje NATO a posouvá hranice eskalace.“ Narativ zapadající do profilu ruských hybridních operací.
- „Polská vláda je nekompetentní a neschopná bránit zemi.“ Útok na důvěru v efektivitu a kapacity státu.
- „Média manipulují a zatajují pravdu.“ Útok na důvěru v média.
- „NATO nás neochrání.“ Strategie namířená proti transatlantickým vztahům.
„Rozhodně to nebyly ukrajinské drony“
Šíření dezinformací v Polsku podle analytiků nahrává i silná politická polarizace, nedůvěra ve státní instituce a zvýšená aktivita dezinformačních kanálů.
Před tou hned ve středu varovala sama vláda. Ministerstvo digitalizace upozornilo na záplavu dezinformací a vyzývalo, aby lidé čerpali informace jen z ověřených zdrojů. „Pamatuj, vždy si ověřuj zdroje. Nepodléhej emocím. Pokud máš pochybnosti, nesdílej,“ napsala například Vojska kybernetické obrany.
O „masivní informační válce“ mluvil i ministr zahraničí Radosław Sikorski. „Rozhodně to nebyly ukrajinské drony, takže každý, kdo mluví o ukrajinské provokaci, buď vytváří, nebo šíří ruskou dezinformaci,“ řekl ve vysílání rádia RMF FM.
Podle Sikorského jsou komentáře o tom, že se Ukrajina snaží vtáhnout Polsko do války, jen „projevem ochoty hrát roli Putinova užitečného idiota“.
Premiér Donald Tusk ve čtvrtek označil šíření ruské propagandy a dezinformací za „činnosti proti polskému státu“. „Hloupost ani politické názory by neměly být považovány za polehčující okolnost,“ dodal.
Kabinet a velení armády sice o věci hned v noci na středu komunikovaly, po záplavě informací se ale oficiální rámec rozředil a nahrál šířením dezinformací.
Co se v noci na středu stalo?
V noci z 9. na 10. září během ruského útoku na Ukrajinu vletěly ruské drony nad Polsko – zaznamenáno bylo 19 narušení polského vzdušného prostoru. Vzlétly kvůli tomu polské i alianční stíhačky, které sestřelily nejméně tři bezpilotní letouny
Na různých místech země, hlavně v Lublinském vojvodství, se našly trosky nejméně 16 dronů.
Tlak na rychlé informace
Objevuje se i věcná kritika nebo pochybnosti o krocích vlády.
S otazníkem je například to, že v regionech, kde panovalo největší nebezpečí, nezazněly sirény nebo že vládní bezpečnostní centrum nerozeslalo varovné SMS. Mluvčí ministerstva vnitra to ospravedlňovala obavou z paniky.
V éře globalizovaného informačního prostoru je navíc silný tlak na rychlost – a to i v době, kdy se situace dynamicky vyvíjí a informace se teprve získávají nebo zpětně zpřesňují.
Jde například o počet dronů, jejich původ. Hlad po informacích pak brzdí oficiální procesy – hledání dronů, jejich zabezpečení, vyzvednutí, postupy prokuratury a vyšetřovatelů a průzkum.
Vzhledem k povaze bezpečnostního incidentu navíc nelze předpokládat, že armáda a úřady zveřejní všechny informace, včetně analýzy pravděpodobných děr v systému protivzdušné obrany.
