Trumpova „velká nepříjemnost“ pro Orbána a Fica. Míří na ně kvůli ruské ropě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovensko, Maďarsko a Turecko. Tři členské země NATO, které se rozhodly nehledat náhradní zdroje ropy a dosud se spoléhaly hlavně na dodávky z Ruska.

Donald Trump si nepřeje, aby tak nadále činily. Vyzval členské země NATO a Evropské unie, aby se od ruských energií úplně odstřihly. A aby zvýšily cla na dovoz zboží z Číny, pokud chtějí, aby totéž udělaly Spojené státy.

Pro dva muže je tato situace nepříjemná - pro premiéry Maďarska a Slovenska Viktora Orbána a Roberta Fica. Oba Trumpa chválili, oba uvítali jeho zvolení, oba podporovali jeho ochotu mluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.

Maďarský politik se navíc považuje za jednoho z Trumpových hlavních spojenců v Evropě, za konzervativce vyznávajícího stejné hodnoty.

Trumpův vyčítavě natažený prst teď míří právě na Orbána a Fica. Maďarskému premiérovi hrozí, že příští rok po šestnácti letech skončí jako premiér, protože v průzkumech vede opoziční strana Tisza. Zároveň Budapešť odmítala na rozdíl od jiných evropských zemí zrušit kontrakty s Ruskem, protože ho Orbán i ministr zahraničí Péter Szijjártó označují za spolehlivého partnera.

„Před volbami je Trumpova výzva k ukončení nákupu ruské ropy pro Orbána rozhodně velkou nepříjemností,“ říká pro Seznam Zprávy maďarský novinář a komentátor Csaba Lukács ze zpravodajského serveru Magyar Hang.

„Ale snaží se to kompenzovat jinak. Americké ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že Maďaři znovu mohou plně využívat systém registrace ESTA, který umožňuje cesty do Spojených států bez víza,“ pokračuje. „Předchozí Bidenova administrativa tuto možnost pro občany Maďarska kvůli sporům s Orbánovou vládou omezila. No a Orbán teď zrušení omezení vydává za svůj velký úspěch.“

Trumpovu výzvu akcentovali v uplynulých dnech také vlivný senátor Lindsay Graham a ministr financí Scott Bessent.

„Pokud jde o nákup ruské ropy, jedná se nyní prakticky o Maďarsko a Slovensko. Doufám a očekávám, že se brzy rozhodnou a pomohou nám ukončit toto krveprolití. Pokud ne, měly by a budou čelit důsledkům,“ napsal na sociální síti X Graham, který má k Trumpovi velmi blízko.

„Jsme připraveni s Evropou spolupracovat na tvrdších sankcích proti Rusku, včetně jeho ropných společností, jako jsou Rosněfť a Lukoil, ale bez Evropanů do toho sami nepůjdeme,“ přidal se Bessent.

Budapešť ani Bratislava zatím oficiálně na výzvy nereagovaly. Orbán si paradoxně na začátku září v dopise Trumpovi stěžoval, že ukrajinská armáda bombarduje ropovod Družba a přerušuje tak dodávky ruské ropy do Maďarska. Oba středoevropské státy by přitom mohly odebírat surovinu ropovodem Adria přes Balkán.

Maďarská ekonomika nyní stagnuje a krach dohod o energetických dodávkách s Ruskem, kterými Orbán zdůvodňoval své časté schůzky s Putinem, může ovlivnit výsledek voleb.

„Všechny věrohodné průzkumy naznačují, že opoziční strana Tisza si udržuje náskok. Ale ještě zbývá do voleb sedm měsíců, stát se může cokoliv. Rozhodně není jisté, že Orbán příští rok jako premiér skončí,“ vysvětluje Csaba Lukács.

Slovenský premiér letos na konzervativní konferenci ve Washingtonu vítal nástup Donalda Trumpa jako skvělou zprávu. „Můj přítel, maďarský premiér Viktor Orbán, si nedávno stěžoval, samozřejmě s úsměvem na tváři, že se roky snažil nastavit zrcadlo EU a tento proces byl extrémně zdlouhavý. Potom přišel Donald Trump a podařilo se mu to dokázat za několik dní. Váš prezident dělá velkou službu Evropě, přináší pravdu,“ řekl tehdy.

Evropské unii jako celku se od začátku roku 2022, kdy Rusko zahájilo velkou invazi na Ukrajinu, podařilo snížit svoji závislost na ruských fosilních palivech. Letos pokryje svoji spotřebu plynu tím ruským jen ze třinácti procent, ještě v roce 2021 činil ruský podíl dovezeného plynu do EU 45 procent.

Podíl ruské ropy na spotřebě suroviny Evropské unie klesl z necelých 29 procent v roce 2021 na letošní pouhá tři procenta. Na těch se podílí hlavně Slovensko a Maďarsko.

Turecko je členem NATO, ale nikoliv Evropské unie. Je zároveň třetím největším importérem ruské ropy po Číně a Indii. Zatím ale turecká vláda nenaznačila, že uvažuje o změně. „Pokud by Turecko přestalo nakupovat ruskou ropu, pro Rusko by to znamenalo opravdu tvrdou ekonomickou ránu. Číně, Indii a některým dalších zemím by pak muselo nabídnout ještě větší slevy,“ uvedl pro rozhlasovou stanici Rádio Svoboda Benjamin Hilgenstock, analytik Německé rady pro mezinárodní vztahy.