„Zvláštní truc Fialovy vlády.“ Tahanice kolem Fialova rozpočtu na příští rok

Mezi vládou Petra Fialy a dosavadní opozicí se odehrává jedna z posledních bitev „staré“ Sněmovny. Ve sporu o (ne)předložený návrh státního rozpočtu znějí obvinění o porušování zákonů nebo aroganci dosluhujícího kabinetu. Ten kontruje s tím, že Andrej Babiš přece dlouho dopředu sliboval vlastní rozpočet. Tahanice rozebíráme v 5:59.

Jedni se po volbách snaží sestavit vládu, druzí pravděpodobně míří do opozice. Přesto se teď mezi oběma tábory v Česku vede ještě jedna důležitá přetahovaná: spor o státní rozpočet na příští rok. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) návrh se schodkem 286 miliard korun schválila těsně před volbami na konci září, nová Sněmovna se jím ale zabývat nemůže, protože mezitím skončilo volební období.

A dosluhující kabinet nevidí důvod předložit ho znovu, což lídři stran jednajících o nové vládě, v čele s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, tvrdě kritizují.

Že by přeci jen bylo možné se o novém předložení „starého“ rozpočtu bavit, v neděli na televizi CNN Prima NEWS zmínil vicepremiér dosavadní vlády a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Jenže zároveň dodal, že by to připadalo v úvahu, až „pokud to bude vypadat, že vláda nevznikne ani v prosinci nebo lednu“. Místopředseda ANO Karel Havlíček ve stejné televizní debatě tvrdil, že Fialova vláda svým postupem porušuje zákon a chová se arogantně. Spor tak nekončí.

„Přijde mi, že je to takový zvláštní truc, kdy se ta stará vláda chytila nějakých prohlášení Andreje Babiše o tom, že on zvládne ten rozpočet předělat za dvě hodiny. Takže mu to teď vracejí,“ míní v rozhovoru pro podcast 5:59 ekonomický novinář a komentátor Seznam Zpráv Jiří Nádoba.

Odkazuje tím mimo jiné na teze některých koaličních politiků, kteří upozorňují, že opětovné předložení by proces projednávání rozpočtu neurychlilo, neboť nově vznikající vládní sestava označovala stávající návrh za nepřijatelný a slibovala jeho přepracování.

Podle Nádoby nicméně argumenty dosluhující vlády nejsou přesvědčivé a její postup mu připadá jako snaha o schválnost. Ačkoliv totiž Babiš a jeho možní budoucí partneři budou rozpočet nejspíše výrazně měnit, potřebují k těmto úpravám výchozí materiál - tedy návrh rozpočtu oficiálně předložený nové Sněmovně. Z novinářova pohledu nehraje rozhodující roli ani to, že Babiš v pátek před novináři dal najevo, že už má změny v rozpočtu připravené.

Na nutnosti mít k dispozici řádně předložený materiál a využít obvyklé mechanismy to prý mnoho nemění. „Zákon o státním rozpočtu nemá čtyři nebo pět stránek. (…) Není to nic, co by měla vznikající vláda vyrábět někde v Průhonicích, ale má to vzniknout na Ministerstvu financí,“ říká Jiří Nádoba s odkazem na průhonické bydliště pravděpodobného příštího premiéra Babiše.

Komentátor připouští, že postup Fialovy dosluhující koalice by snad mohl být pochopitelný z politického hlediska. Při takovém uvažování prý skutečně dává alespoň částečně smysl, pokud teď starý kabinet nechce dávat tomu budoucímu sebemenší příležitost k tomu příští rok tvrdit, že některé ekonomické parametry vládnutí jsou ještě dědictvím rozpočtu nastaveného minulou vládou.

Jenže platí, že i přes výsledek voleb je dosavadní vláda stále u moci a nese za řízení státu odpovědnost. „Tohle je zkrátka její povinnost. Měla by to tam předat a ať si to ti noví poslanci ve Sněmovně předělají. (…) Mohlo by to proběhnout úplně normálně, bez jakýchkoliv cavyků. Je to prostě zbytečné,“ míní komentátor Seznam Zpráv s tím, že místo toho se návrh rozpočtu teď nachází v jakémsi „meziprostoru“.

Zatímco letos by stát měl hospodařit se schodkem 241 miliard korun, návrh z dílny Fialovy vlády počítá na příští rok s již zmíněnými 286 miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jeho schválení na konci září mluvil o tom, že jde o proinvestiční rozpočet.

Lídr opozice Babiš naopak na páteční tiskové konferenci zopakoval, že návrh končícího kabinetu bude nutné přepracovat. Peníze v něm podle něj chybějí hlavně na kofinancování evropských fondů, na projekty ve zdravotnictví nebo na výstavbu dopravní infrastruktury. Zároveň ale šéf ANO prohlásil, že jeho hnutí schodek rozpočtu nechce zvyšovat. Konkrétnější ohledně očekávané výše deficitu však nebyl.

Novinář Nádoba každopádně míní, že „z pohledu velkých čísel je stav státních financí docela slušný“. Schodek je třeba výrazně menší než v dobách, kdy tehdejší pětikoalice v roce 2021 přebírala moc od Andreje Babiše. Komentátor v této souvislosti připomíná také hodnocení Národní rozpočtové rady, která coby nezávislý odborný orgán v říjnu (kromě řady dílčích výtek) uvedla, že se v Česku podařilo nastoupit cestu „k udržitelnějším veřejným financím“.

„Ty výsledky vůbec nejsou špatné. A řekl bych, že oni (kabinet Petra Fialy) zkrátka úplně prohráli na konci ten výklad toho, jaký odkaz po nich zbyde, (…) protože převládá ten spin, že po sobě nechali nějaký nepořádek,“ říká Jiří Nádoba.

Zároveň však podle něj nehrozí žádné zásadní problémy v souvislosti s rozpočtovým provizoriem, které od začátku příštího roku může nastat, pokud Sněmovna do konce prosince neschválí rozpočet nový. V případě provizoria je měsíční limit výdajů stanovený na jednu dvanáctinu ročních výdajů posledního platného rozpočtu - tedy toho letošního.

Jisté komplikace by neschválení nového rozpočtu znamenalo, k ochromení služeb státu by ale stále bylo velmi daleko. „Žádná katastrofa nehrozí. Žádný shutdown jako ve Spojených státech nebo něco takového nebude,“ dodává ekonomický novinář a komentátor Seznam Zpráv Jiří Nádoba.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jaké otazníky podle Jiřího Nádoby vyvolává konkrétní nastavení rozpočtu předloženého vládou Petra Fialy. Anebo také o tom, jak by politici mohli předejít tomu, aby „nejdůležitější zákon roku“ pravidelně po sněmovních volbách nevstupoval do vyhrocené politické atmosféry. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.