Naschvály, příkopy, vyřizování účtů. Jak vypadá předávání moci v Česku

Piráti bez zastoupení ve vedení sněmovních výborů. ANO, SPD a Motoristé alespoň prozatím bez možnosti projednat v nové Sněmovně vládní rozpočet na příští rok. A pravděpodobný budoucí premiér na dovolené – a to uprostřed jednání o vznikající vládě. Zdá se, že předání moci po volbách je tentokrát v Česku časem naschválů. Jak to ovlivní českou politiku v nadcházejícím období?

Poslanecká sněmovna vzešlá z nedávných voleb se má v novém složení poprvé sejít 3. listopadu. Vzhledem k tomu, za jakých okolností probíhá personální obsazování postů v jejím vedení i ve vedení jejích výborů, se však zdá být víc než pravděpodobné, že její fungování budou komplikovat a blokovat obstrukce podobné těm, jež jsme sledovali v končícím legislativním období.

Budoucí pravděpodobná koalice (ANO, SPD a Motoristé sobě) má v nové Sněmovně vést deset výborů, zatímco budoucí opozice osm, ovšem ani jeden z nich nemá připadnout Pirátům, jejichž poslanecký klub je přitom čtvrtý nejpočetnější. Krom toho na ně nezbyl ani žádný z místopředsednických postů ve vedení celé Sněmovny.

„Od ANO je to samozřejmě na jednu stranu naschvál, nějaká pomsta vůči Pirátům za to, jak otevřeně šijí do Andreje Babiše a jeho podnikání,“ říká v podcastu 5:59 politická reportérka Seznam Zpráv a spoluautorka podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. Zároveň šlo ale podle ní i o jakousi past na bývalou pětikoalici.

„A myslím, že se ta past povedla. Piráti se v ní nechali sklapnout a teď hrají s hnutím ANO tu hru, že ten, kdo jim místo ve výboru má dát, vlastně není vítěz voleb, který si nadiktoval, jak ta příští Sněmovna bude vypadat, ale že je to některá ze stran bývalé vlády, dnešní nastupující opozice,“ popisuje Stuchlíková.

Zároveň odkazuje na slova předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba, podle něhož neochota přepustit jeho straně některé z předsednických míst ve výborech Sněmovny „není jenom vizitka ANO, ale vizitka zbytku opozice“.

V řadách ODS, nejsilnější strany koalice Spolu i končící vlády, se však pro argumentaci Pirátů najde pramálo pochopení. Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda podle svých slov „nemá potřebu“ s Piráty jednat vzhledem k tomu, jak se vůči občanským demokratům dlouhodobě chovají.

„Asi všichni cítíme, že to je, jako když se hádají žáci někde na prvním stupni základní školy,“ hodnotí rozmíšky v řadách možné nastupující opozice reportérka Seznam Zpráv, která zároveň nepochybuje o tom, že do křesla předsedy Poslanecké sněmovny nově usedne šéf SPD Tomio Okamura.

„Nedokážu si představit, že by Tomio Okamura tu funkci nedostal. Není žádné tajemství, že své hlasování o vydání, respektive nevydání (Andreje Babiše) k trestnímu stíhání podmiňuje právě tím, že tu funkci mít bude,“ konstatuje reportérka, podle které se Babiš takto hodlá zabezpečit před odsouzením ve vleklé kauze Čapí hnízdo.

Proti tomu, aby se Tomio Okamura stal jedním z hlavních ústavních činitelů, přitom pozvedli svůj hlas stávající šéfové obou parlamentních komor – předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) i dosluhující šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). A Stuchlíková prý jejich argumentaci rozumí.

„Máme tendenci funkci předsedy Sněmovny vnímat jako něco domácího. Jako že jde o člověka, který hlavně řídí Sněmovnu a že to zůstane tak nějak na tom domácím písečku. Ale ono to tak úplně není. Předseda Sněmovny je jedním z nejvyšších ústavních činitelů, který má také výrazné pravomoci v reprezentování Česka v zahraničí,“ vysvětluje reportérka.

Vystrčil a Pekarová Adamová navíc nejsou zdaleka sami, kdo si nepřeje vidět v čele dolní komory Parlamentu propagátora vystoupení Česka z Evropské unie a politika, který byl v minulém volebním období obžalován z podněcování k rasové nenávisti. Než soud případ projednal, přišly volby. Teď by ho musela k trestnímu stíhání znovu vydat nová Sněmovna.

Hledání alternativy k Okamurovi například v řadách poslanců ANO, jak navrhuje Vystrčil, ale podle Stuchlíkové brání hluboké příkopy mezi dosluhující a nastupující vládou.

Už během povolebních jednání tak vyvstávají pochybnosti nad tím, jak bude Sněmovna fungovat v následujícím legislativním období. A to zejména kvůli tomu, že jedním z klíčových témat toho končícího bylo, jak neakceschopná a permanentně zablokovaná dolní parlamentní komora je. Je možné si představit, že to teď bude lepší?

„Nálada, která tam je, takovou naději určitě nedává. Myslím si, že to bude taková Sněmovna naschválů,“ odpovídá v podcastu 5:59 Lucie Stuchlíková. Kromě zmiňovaného vyšachování Pirátů a s tím souvisejících přestřelek v řadách někdejší pětikoalice se odkazuje i na prozatímní neochotu končící vlády poslat do Sněmovny návrh státního rozpočtu s doporučením, ať si příští vláda sestaví vlastní.

„To se taky nedá nazvat nijak jinak, než že to je šprajc vůči Andreji Babišovi. Jiné vysvětlení to nemá. A speciálně je to překvapující u končícího premiéra Petra Fialy, který dlouhodobě mluví o slušné politice. Tohle mi teda nepřijde jako úplně slušný krok,“ říká reportérka, která je ale přesvědčena, že Fialův kabinet nakonec své stanovisko zreviduje. I proto, že ho k tomu vyzval prezident Petr Pavel.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se vyvíjejí jednání o programu i personálním složení příští vlády ve chvíli, kdy si dosavadní hlavní vyjednavač – šéf hnutí ANO Andrej Babiš – vzal dovolenou a odjel k moři. Nebo nakolik pravděpodobné je, že by čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek nakonec obsadil post místopředsedy Poslanecké sněmovny. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.