Advokátce navrhli 9 let za obří krádež. Kam dala 161 milionů, je však záhadou

Když před třemi lety obsadili policisté kancelář Hany Sukové, objevili mezi šanony a spisy i na první pohled nenápadné zápisky. Pražská advokátka v nich pro sebe bilancovala, kolik jí aktuálně chybí peněz - a dopočítala se 150 milionů.

Nyní je devětasedmdesátiletá právnička obžalovaná, že klientům zpronevěřila celkem 161 milionů. A její rukou psané poznámky jsou v kauze tohoto rozsáhlého a dlouhotrvajícího advokátního zločinu jedním z důležitých důkazů.

Jak však na 190 stranách dokládá čerstvě podaná neveřejná obžaloba, kterou Seznam Zprávy získaly, hlavní záhadu výjimečného případu detektivové nedokázali rozplést: kde obrovská suma skončila.

Pátrání vedli několika směry, protože Suková podle svědků investovala do kryptoměn a také spolupracovala s vynálezcem, který věřil, že vynašel zázračný zdroj levné energie. Navíc si půjčovala a utrácela - což mohlo naznačovat, že peníze částečně prohýřila.

K žádnému z motivů, kam mohly peníze odtéci, se kriminalistům nepodařilo získat dost jednoznačných důkazů.

„Na osobních bankovních účtech obviněných se nepodařilo zjistit jakékoliv platby, příchozí či odchozí, které by se svou povahou či sumou daly bez dalšího označit jako podezřelé nebo nadstandardní,“ napsala do obžaloby státní zástupkyně Markéta Pánková.

Spolu se Sukovou je v případu stíhána i její dcera Pavla Marešová, která v advokátní kanceláři pracovala jako koncipientka. Soud s nimi začne v lednu.

Právnička Suková podle policistů systematicky zpronevěřovala peníze, které si u ní klienti uložili v rámci takzvaných advokátních úschov při obchodech s nemovitostmi.

Fungovala na známém principu zvaném letadlo: chybějící miliony vyplácela z nově přijatých úschov. A když tento zdroj doplňování peněz vyschl, narazila.

Kam se zpronevěřené peníze poděly, obžalovaná Suková dodnes přesvědčivě nevysvětlila.

Zkraje letošního roku - v jediném rozhovoru s novinářem - řekla reportérovi Seznam Zpráv, že se postupně propadala do dluhů. A že musela splácet na úrocích velké částky. Komu a kolik však nechtěla říci. „To si začnete půjčovat a pak přemlouvat lidi, ať vám půjčují dál. A dostanete se do lží,“ vysvětlovala Suková, že si půjčovala pod legendou zhodnocení peněz. A totéž, jak ukazuje čerstvá obžaloba, uvedla i při výslechu na policii.

„Dle výpovědi obviněné JUDr. Hany Sukové byly zpronevěřené finanční prostředky spotřebovány částečně pro její vlastní potřebu a částečně (větší část) skončily u osob, které JUDr. Hana Suková z obavy o rodinu odmítla uvést, na úhradu půjček,“ stojí v obžalobě.

Policisté současně našli svědka Marcela Svobodu, advokátčina letitého známého. Do protokolu vypověděl, že Sukové pomohl už v roce 2019 spekulovat na kryptoměnové burze. Mělo jít asi o 400 tisíc. Současně však Svoboda nebyl schopen říct, kolik peněz v kryptoměnách teď pro Sukovou spravuje. „Určitě tam je méně, než tam bylo,“ řekl pouze vyšetřovatelům.

Seznam Zprávy se s tímto svědkem pokoušely spojit. Svoboda ale několik dní nezvedal mobil a neodpověděl ani zprávu se žádostí o rozhovor.

Suková policistům i v rozhovoru s reportérem tvrdila, že dokáže škodu 161 milionů nahradit: protože je prý v kontaktu s vynálezcem Josefem Dostálem, člověkem, který vymyslel stroj na principu kyvadla - pro výrobu levné energie v odlehlých částech planety.

Dostál podle obžaloby u výslechu na policii řekl, že vynález má podle něj hodnotu desítek miliard. „Ale žádný obchod dosud neproběhl,“ dodal však také.

Suková s Dostálem spolupracovala od roku 2019, podle svých slov mu pomáhala s právními otázkami a měla rovněž slíbený podíl z prodeje patentu.

Vyšetřovatelé však nezískali informace, že by - byť jen zlomek - ze 161 zpronevěřených milionů utopila v tomto projektu, o němž někteří známí Sukové při výsleších hovořili pochybovačně jako o nerealizovatelném perpetuu mobile.

Za projektem kromě vynálezce a Sukové stojí i podnikatel Pavel Heinige, jehož policie také eviduje jako důležitého svědka. „Tam ty peníze určitě nejsou. Ona do toho projektu žádné nevložila, protože žádné neměla. Jestli je dala někam jinam, o tom nemám ponětí,“ řekl Heinige Seznam Zprávám. Trval však na tom, že v případě vynálezu se jedná o životaschopný nápad. „A víc vám k tomu neřeknu, protože nemám zájem,“ ukončil Heinige rozhovor.

Kolem vynálezu se pohyboval také už zmíněný advokátčin známý Svoboda. Policistům řekl, že například pomáhal stanovit hodnotu patentu. S tím, že je v tomhle oboru samouk: vzoreček pro oceňování hmotného majetku si prý našel na internetu.

Suková a její dcera a koncipientka Marešová si žily navenek zajištěný život vyhledávaných právniček spolupracujících s mnoha realitními kancelářemi. Byť ne okázale luxusní: Suková žila v pronajatém bytě, úřadovala také v pronajatých prostorách, volný čas trávila matka i dcera na udržované chalupě v Krkonoších, jezdily v běžných značkách aut, vlastnily dva karavany.

Jedna možnost přesto podle policistů zní, že část zpronevěřených peněz jednoduše Suková „projedla“.

V advokátní kanceláři zaměstnávala spoluobžalovanou dceru. S ní a další dcerou vedla společnou domácnost, což vyšlo na další desítky tisíc měsíčně. Podle výpočtů jen režie kanceláře činila za měsíc přes 80 tisíc.

Za balíček služeb spojených s jedním nemovitostním obchodem si Suková účtovala sedm až deset tisíc. Někteří vyslechnutí realitní makléři uvedli, že to byla pro ně výhodná cena: běžně se totiž tahle částka pohybuje kolem 15 tisíc.

Toto je ostatně i verze Sukové: že se před 20 lety po otevření advokátní praxe dostala do finančních problémů, protože se jí nedařilo. „Ono nějakých 150, 200 tisíc měsíčně potřebujete. Nevyděláte to a za tři měsíce už jste skoro na milionu. Pak to začne být fofr,“ vyprávěla Suková pro Seznam Zprávy.

Kriminalisté mají za prokázané, že Sukové s Marešovou splývaly firemní a osobní peníze. „Obviněné nijak nerozlišovaly finanční prostředky AK Suková a finanční prostředky soukromé, když i své osobní výdaje dle potřeby hradily z bankovního účtu advokátní kanceláře,“ píše se v obžalobě.

S tím, jak policisté případ uzavřeli a hlavně jak rozsáhle pátrali po zmizelých penězích, nejsou spokojeni poškození klienti Sukové. Jsou přesvědčeni, že vyšetřovatelé měl jít ještě hlouběji do majetkových poměrů širší advokátčiny rodiny.

Už loni na jaře poslali poškození na základě vlastního pátrání kriminalistům podnět, co vše by měli prověřit. Upozornili například, že společnost jedné z příbuzných Sukové navýšila těsně před advokátčiným zatčením základní jmění o 23 milionů. Nebo doporučili, aby se detektivové zaměřili na nemovitosti ve vlastnictví příbuzných - zda jejich pořízení nemůže mít souvislost s vyvedením peněz z advokátních úschov.

„Podle obžaloby to ale vypadá, že nic z toho policie neudělala,“ říká mluvčí poškozených klientů Zuzana Reyne.

Každopádně podle vyšetřovatelů není pochyb, že se Suková s Marešovou zpronevěr dopouštěly - a to nejméně od roku 2014. Ostatně Suková se k tomu přiznala.

Detektivové zmapovali, že právnička měla systém výběrů a vkladů peněz v hotovosti - aby zahlazovala vzniklé finanční díry a klienti na nic nepřišli. Podle policejní analýzy jen od roku 2014 do zatčení v roce 2022 vložila na úschovní účty 96 milionů, ale vybrala 210 milionů. Fungovalo to tak, že po výběrech peněz v hotovosti vždy následoval hotovostní vklad na osobní účet dcery-koncipienty Marešové. Jednalo se o částky, které převyšovaly měsíční příjem celé advokátní kanceláře.

Podle kriminalistů je tohle jedním z důkazů, že byla Pavla Marešová do zpronevěr zapletená. I když se Suková od začátku stíhání snaží svou dceru chránit a při výsleších zdůrazňovala, že o odčerpávání peněz z úschov nevěděla.

Státní zástupkyně navrhuje pro Sukovou devět let vězení, Marešovou chce potrestat sedmi lety.