Hlavní obsah

Šuplík: Vážené Motoristky, milé Zelené. Parlament už není, co býval

Jan Lipold
Komentátor
Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační koláž.

Je dobré připomínat, že schůzují a hlasují „poslanci a poslankyně“, případně obráceně. Rodově neutrální podstatná jména „poslancující“ nebo „poslanectvo“ by tu asi použil málokdo - ale kdyby už, je na tom něco tak strašného?

Článek

Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pod názvem Šuplík vychází od roku 2023 jazyková a kulturní hlídka, kterou na Seznam Zprávách připravuje Jan Lipold. Protože slova jsou jen kapky deště.

Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Takhle se to píše v Ústavě, takže to určitě bude pravda.

Poslanecká sněmovna má 200 poslanců. Z toho je teď 67 poslankyň, nejvíc v historii. I to je pravda, jenom popsaná přesněji. Vážně? Není divné říkat, že třetinu poslanců tvoří ženy? Nezní to, jako by se - místo přirozené rovnoprávnosti - stávaly podmnožinou mužů?

S inkluzivním, všezahrnujícím mužským rodem bylo, je a bude v češtině trápení. Někdy. V jazyce je spousta věcí, které nemají jedno „správné řešení“, a tak to má být. Práce s rody mezi nimi zaujímá přední místo.

Nebylo by těžké rozbít tenhle problém - a problém to je, zní redakční stanovisko Šuplíku - na karikaturu. Vymyslet x příkladů, kdy si s generickým maskulinem vystačíme a ženský nebo střední rod (který zahrnuje i nebinární lidi) by skoro na každého působil jako zbytečné lámání přes koleno, nebo nonsens. Nepřítel-nepřítelkyně-nepřátelstvo. Námořník-námořnice-námořnictvo. A tak donekonečna, společenská hra na dlouhé večery. Nic víc?

I slova, u kterých by většina z nás cítila „nový“ rod jako kuriozitu nebo křeč, mají svůj smysl. Už tím, že se dají v rámci gramatiky docela lehce utvořit, naznačují, že říkat „ten“ a „ti“ není až takovou samozřejmostí, jak se z jazykové zkušenosti generací zdá.

Mužský rod je pro pojmenování nějaké skupiny osob často - tak jako v právních textech - kvůli úspornosti a srozumitelnosti nezastupitelný. Ale stojí za to dát si práci a sledovat, kdy tomu tak není a kdy se hodí maskulinum odmaskulinovat. Proč, to záleží na konkrétní situaci. Může k tomu vést empatie. Zdvořilost. Způsob, jak se k něčemu přihlásit. Snaha o výstižnější pojmenování skutečnosti. Může jít i o špičkování, ba právě o pokus o karikaturu. Anebo to může být směs důvodů, koneckonců co je nám po tom, proč je někdo má? Prostě to tak cítí a uzná za vhodné se podle toho způsobně vyjadřovat. Vzájemná zkouška z tolerance.

Tím spíš, když je žen ve sněmovně už (pořád jenom) třetina, je dobré připomínat, že schůzují a hlasují „poslanci a poslankyně“, případně obráceně. Rodově neutrální podstatná jména „poslancující“ nebo „poslanectvo“ by tu asi použil málokdo - ale kdyby už, je na tom něco tak strašného? Máme přece pracující, úřednictvo, dělnictvo, studentstvo a jiná slova, nad kterými se bůhvíjak nepozastavujeme. A co panstvo a co zastupitelstvo?! Opatrujme bohatství významů.

Teď jedna seriózní poznámka z Ústavu pro jazyk český: „Čeština jakožto jazyk vyjadřující gramatický rod ve větší míře než mnohé další jazyky (jako například angličtina či němčina) jen těžko hledá jazykové prostředky pro genderově neutrální vyjadřování.“

Vedlejším účinkem přípon -stvo (čtenářstvo) a -ctvo (žactvo) bývá to, že nijak nepřispívají k jazykové emancipaci ženského rodu. Nejsou „milé čtenářky a milí čtenáři“, ale jen „milé čtenářstvo“. A za tím jsou ženy viditelné stejně tak málo jako za slovem „čtenáři“.

Mladé Pirátstvo (název mládežnické organizace Pirátské strany) zase vyvolává asociace „houfu dětí“, asi kvůli slovu „potomstvo“. A kvůli tomu, že zkrácený název seniorní partaje je pořád Piráti, určitě ne Pirátstvo. Ani ne Piráti a Pirátky.

Mladí Starostové a nezávislí (název mládežnické organizace STAN) si „Mladé Starostenstvo“ neříkají, protože už sám termín „mladí starostové“, když ho vezmeme doslova, je u juniorů skoro protimluv. Ale proč ne (Mladé) Starostky a nezávislé a (Mladí) Starostové a nezávislí? To je výzva.

Dá se úspěšně trvat na tom, že v parlamentu ve skutečnosti nezasedají Motoristé, ale Motoristky a Motoristé sobě a jim (variace zájmen jako bonus). Ne Zelení, ale Zelené (obě poslankyně jsou ženy - nezní to, takhle řečeno, ale trochu pitomě?). Za Svobodné je tam Svobodný (poslanec Vondráček) a Svobodná (poslankyně Šichtařová).

Konec jazykového trollingu - ale byl by to opravdu až takový trolling? Mužský rod není samozřejmostí. Ani když je řeč o zákonodárcích a zákonodárkyních. Ani o duchovních otcích čehokoli. Mějte se hezky, vážení a milí všichni!

Doporučované