Dva světy žen v politice. Česko dotahuje Evropu, jenže jen v počtech

Jedním z témat letošních voleb byl rekordní počet a „triumf“ žen v nové Sněmovně. Překonání rekordu v reprezentaci žen ale nebylo náročné. Jeho držitelem totiž byla odcházející Sněmovna, kterou tvořily poslankyně jen ze čtvrtiny.

Politická reprezentace žen v ČR postupně od devadesátých a nultých let vystoupala přibližně z šestiny na čtvrtinu a až nynější třetinu. Převaha mužů ve Sněmovně je proto dnes „jen“ dvojnásobná.

Potřebu většího zastoupení žen vnímají i občané. Z dat vyplývá, že na důležitosti zastoupení žen je ve společnosti shoda a neexistuje proti ní větší opozice. Nepřekvapí, že důležitost zastoupení žen více zdůrazňují ženy samotné (68 %) než muži (56 %):

Celkem 73 procent mužů si myslí, že ženy jsou zastoupeny dostatečně. Ženy o tom jsou přesvědčené méně:

Mezi voliči jednotlivých stran existují značné rozdíly, ale nenajdeme stranu, jejíž voliči by důležitost zastoupení žen zpochybňovali. Pouze u voličů Motoristů a SPD téma zastoupení nehraje velkou roli. Je způsobeno mimo jiné faktem, že se jedná o voličskou skupinu tvořenou spíše muži:

Menší shoda je již na tom, zda jsou ženy zastoupeny dostatečně. Zde je společnost více rozdělená. Téměř polovina všech žen je přesvědčena, že by podíl žen v politice mohl být vyšší. To samé nejčastěji uvádí voliči Pirátů. I podle toho pak pracují s preferenčními hlasy.

V povolební studii NMS ženy častěji než muži uváděly, že kroužkovaly kvůli názorům kandidátů (38 %) i protože kandidátky byly ženy (26 %). Motivace pro změnu byla ještě vyšší u mladých žen do 34 let - 43 % zohlednilo pohlaví a 38 % věk kandidáta, tedy zejména mladší kandidáty.

Výsledkem kroužkování bylo zvýšení počtu poslankyň. Téměř dvě třetiny občanů vnímají pozitivně nárůst počtu žen ve Sněmovně. Kladné hodnocení většího zastoupení žen převládá jak mezi ženami (70 %), tak muži (56 %). Nejpozitivněji pak nárůst hodnotí voliči stran, kterých se také nejvíce týká – Pirátů (85 %) a Starostů (80 %). S výjimkou SPD převažuje více než poloviny voličů všech stran pozitivní sentiment.

Vidíme tedy, že téma žen v politice není omezeno na konkrétní stranu, nebo jen na mladší ženy. Přesto bychom ale mohli zjednodušeně říci, že mladé ženy volí zejména Piráty. Ve věkové kategorii 18-34 let si je vybrala čtvrtina voliček. Ženy ve středním věku pak již více volí Spolu nebo STAN. Nejstarší ženy naopak jasně preferují ANO, které si získalo polovinu voliček v důchodovém věku.

Mezi nejmladšími a nejstaršími ženami tak dnes existují zásadní rozdíly v přístupu k politice. Zatímco pro nejmladší ženy bylo tématem voleb ohrožení demokracie, starší voličky toto téma nezaujalo, podobně jako zahraniční směřování země. Naopak pro starší voličky byla hlavní motivací nespokojenost s fungováním vlády Petra Fialy.

Výsledky voleb proto ženy nevnímají jednotně. Mladých žen je třikrát více nespokojených než spokojených. Zřejmě tuší, že jejich hlasy dnes sice budou v politice více zastoupeny, ale jejich tématům Sněmovna nakloněna nebude. Naopak spokojených žen v důchodovém věku najdeme dvakrát více než nespokojených.

Rozdíly jsou také u dlouhodobějších politických postojů. Ženy obecně spíše preferují silný a aktivistický stát, který zmírňuje nerovnosti. Zatímco starší ženy jsou konzervativnější a preferují tradičnější nastavení společnosti, mladší ženy se soustředí na spojení levicových témat s liberálními. Proto se také cítí nejméně ze všech skupin spojeny s konkrétní stranou. Jako liberální levice se totiž dnes nikdo ve stranickém systému otevřeně neprezentuje.

Nevyřešenou otázkou zůstává respekt pro političky a jejich zastoupení na nejvyšších postech. Zde hrají klíčovou roli nejen voliči, ale především strany a média. Politologický výzkum v Evropě naznačuje, že tradiční média političkám věnují menší pozornost i při srovnání s muži s podobnou politickou historií a postavením. Mediální pokrytí žen navíc na rozdíl od mužů zmiňuje i osobní život nebo vzhled. Situace se ale za poslední desítky let zlepšila. Do hry také vstoupily sociální sítě, které umožňují přímější přístup k voličům.

Druhým klíčovým aktérem jsou politické strany, které podstatně upravují preference občanů. V letošních volbách většímu počtu žen rozhodně strany nešly naproti – nabídly jen 31,3 % kandidátek napříč všemi stranami. Vyšší počet žen navíc nabízely zejména neparlamentní strany. Z těch parlamentních hranici 30 % kandidátek překročili jen Piráti (38,5 %) a Starostové (31,2 %).

Politické strany zároveň určují, do jak vysokých funkcí se ženy dostanou. Zastoupení žen ve Sněmovně mají voliči větší šanci ovlivnit, a proto zde také Česko dotahuje evropský průměr. V nejvyšších vládních funkcích jsme ovšem na chvostu.

Průměr EU v roce 2024 představoval 35,1 % vládních křesel pro ženy. ČR ale s 5,9 % zaostávala a před posledním místem ji zachraňovalo jen Maďarsko, které pro jistotu nejmenovalo do kabinetu jedinou ženu.

Téměř pánský klub současných vyjednavačů o budoucí české vládě naznačuje, že situace se jen těžko zlepší.

Společnost se přitom podstatně mění. Ženy předstihují muže ve vzdělanosti – podle dat ČSÚ jich bylo v posledních pěti letech na vysokých školách o 30 % více než mužů. Vyšší zastoupení ve Sněmovně bude zájem žen o politiku dále prohlubovat.

V roce 2045, kdy se generace vzdělaných a angažovaných žen dostane do středního věku, tak bude česká politika vypadat podstatně jinak. Jestli se ale ještě předtím dočkáme první premiérky, se můžeme jen dohadovat.