Strejcové na ústupu? Do Sněmovny přichází nová síla a chce si pomáhat

Od pondělí začne pracovat nová Sněmovna. Svým způsobem bude výjimečná, i díky kroužkování během voleb v ní zasedne rekordní počet žen a také mladých. Jak se díky tomu změní dynamika Sněmovny? Ptáme se nové poslankyně za KDU-ČSL Moniky Brzeskové a její zkušenější kolegyně ze STAN Barbory Urbanové.

Výbory jsou alespoň na papíře rozdělené, budoucí předseda nejspíš vybraný a vše tak může začít. Nová sněmovna zasedne už brzy, konkrétně v pondělí 3. listopadu. A její chod i rozhodování se může oproti předešlému volebnímu období značně proměnit. Nejen, že si v ní opozice a koalice prohodí své role, ale její složení se nese ve znamení řady prvenství.

V nové Sněmovně zasedne rekordní počet žen, celkem 66. Mezi nimi bude i jedenadvacetiletá Julie Smejkalová, nejmladší česká poslankyně vůbec. Dolní komora Parlamentu se také zásadně promění, přijde do ní dohromady 91 nových tváří.

Společně s tím by se ale podle hostek dalšího dílu série MDŽ, poslankyň Moniky Brzeskové (KDU-ČSL) a Barbory Urbanové (STAN), mohla částečně proměnit také témata, které se na plénu budou probírat. První jmenovaná mluví o tom, že by se ráda věnovala rodinné politice, školství a rozvoji regionů. Druhá chce pokračovat v pomoci obětem sexuálního násilí. A s podobnými „soft tématy“ do Sněmovny přicházejí i další poslankyně, jen málokterá chce řešit pole zájmu považované - alespoň dosud - za silové.

„Odsuzovat to, že ženy do Sněmovny jdou se svojí životní zkušenosti a budou se snažit to přervat, by vlastně bylo proti tomu, proč do ní jdou,“ říká Urbanová.

Obě političky zároveň připomínají, že třeba sociální témata se postupně dostávají do popředí a možná se z něj tak do budoucna stanou právě jednou z klíčových oblastí zájmu. „Já si myslím, že sociální téma společností bude hýbat. Třeba z pozice starostky vím, jaký jsou problém - a dneska jsem to řešila x telefonáty - kapacity domovů pro seniory. A jakmile zjistíte, že jste v situaci, kdy se nedokážete o seniora, kterého máte doma postarat, a najednou obcházíte půl kraje a nejste schopni zajistit místo, tak najednou si řeknete, ale vždyť to je téma, které by tu společnost mělo zajímat,“ vypráví Březinová, která mimo jiné působí jako starostka Kravař.

S prosazováním vlastních témat, ale třeba také s orientací v Poslanecké sněmovně a jejích zákonitostech chtějí obě pomoct i nově příchozím, mladým poslancům a poslankyním. Tento úkol pak padne zřejmě především na Barboru Urbanovou, která v loňském volebním období spoluzakládala iniciativu Moderní sněmovna. Zbyla ale jediná. „Klade to na mě velký nárok a jsem na sebe sama zvědavá,“ zmiňuje.

Hledat spolupráci uvnitř Sněmovny, a to i tu nadstranickou, je podle ní nicméně zásadní. Jen tak lze prý prosadit témata, jako třeba byla redefinice znásilnění. „Nemusíme se kamarádit, (…) ale měli bychom se učit i nějaké pokoře a respektu. A to v té sněmovně nebylo a teď to tam najednou je promixované a je to jiné. Má to velkou šanci být nový a lepší,“ myslí si.

Zároveň ale upozorňuje, že nehodlá nováčkům říkat, co mají dělat. Chce ale předat své know-how, tak aby pro ně aklimatizace byla snažší. „To se v české politice nikdy nedělo,“ zdůrazňuje. „Je to strašně cenná věc a žádný politik to moc nechce dělat, protože to znamená, že mu to může vytvořit konkurenta. A to mi přijde strašně toxické a nemocné přemýšlení, protože já tu práci nedělám kvůli sobě, ale pro celou zemi a pro lidi,“ vysvětluje.

Na to, že je důležité zapojovat mladé lidi do politiky, upozorňuje také Brzesková. Začít se přitom podle ní dá už na komunální úrovni, kde si mohou nováčci projít kampaní a později se posouvat dál. „Když si vyzkouší tu politickou kariéru, byť třeba v zastupitelstvu města, tak tam podle mě nebudeme chtít ty ‚strejce‘, prostě ty staré a vyhořelé, a dáme prostor mladým a novým nápadům,“ popisuje.

Co by tedy podle poslankyň mohlo být jedním z prvních kroků v „nové a lepší“ Sněmovně, kde se bude hledat přinejmenším u některých témat nadstranická spolupráce? Změna jednacího řádu. Minulé volební období a extrémy v podobě nekonečných obstrukcí a několika hodinových projevů třeba šéfa SPD Tomia Okamury podle Urbanové ukázaly, že na změně se shodne řada zákonodárců napříč politickým spektrem.

„Musíme opustit celou tu vyfabulovanou hloupost, kterou jsem byla nakrmena i já, že se na to udělá pracovní skupina, která bude čtyři roky bádat, jak to teda bude. Ta se potom už ani nescházela. A takhle se to neustále posouvalo, posouvalo, posouvalo a nám trvalo s kolegyněmi a kolegy, než jsme to prohlídli a než jsme si konečně přiznali, že to byla blbost,“ popisuje Urbanová.

S tím souhlasí i Brzesková, která přináší zkušenost z krajské úrovně - sama je totiž také zastupitelkou v Moravskoslezském kraji. „Říkám si, co je na tom? A ještě jsem se po tom úplně nepídila, ale v čem je teda ta složitost? Když na zastupitelstvu - a tu zkušenost mám - to prostě jde. Když pan hejtman nechtěl diskutovat, tak se tam omezily doby, které si odhlasovali. (…) Chápu, je to tam složitější, ale ne zas až tak,“ vypráví.

Podle Urbanové je boj postavený na odvěkém střetu koalice a opozice. Zkrátka: Ten, kdo zrovna drží moc ve Sněmovně, nechce pravidla měnit, kdyby je náhodou v dalším volebním období sám potřeboval využít. Obě poslankyně se ale shodnou: Nekonečné obstrukce a neefektivní fungování Sněmovny nejsou řešením, političkami využívající takové nástroje prý být nechtějí.

Co říkají dvě zvolené poslankyně na to, že s nimi ve Sněmovně zasedne ikona Motoristů sobě Filip Turek známý svými misogynními názory? Jak hodnotí s odstupem obě poslankyně kroužkovací mánii, kterou si přinejmenším část voličů během posledních voleb prošla? Byly kandidátky stran postavené dobře? Poslechněte si audio v úvodu článku.