Triumf žen-poslankyň vadí části Pirátů. Bylo kroužkování žen fér?

O trochu mladší, ale také s výrazně větším zastoupením žen. I takový přerod zažívá Poslanecká sněmovna, kde po volbách zasedne dosud rekordní počet poslankyň. V čem je to důležité? A je „fér“ kroužkovat na základě pohlaví? Ptáme se v podcastu 5:59.

Konec vlády kabinetu pod vedením premiéra Petra Fialy (ODS) a pravděpodobný přesun moci do rukou dosavadní opozice je sice tou nejvýraznější, ale zdaleka ne jedinou změnou, které volby způsobily v poměrech v Poslanecké sněmovně. Jedním z efektů, jehož vliv se může projevit až postupem času, je třeba fakt, že nová dolní komora nejen mírně omládne, ale zasedne v ní také podstatně více žen než dosud.

Neznamená to, že by jejich zastoupení ve Sněmovně snad početně odpovídalo faktu, že ženy tvoří polovinu společnosti. Ve dvousetčlenné Sněmovně jich bude působit „jen“ 66. Ale i to je výrazný nárůst oproti dosavadnímu rekordnímu číslu 50 poslankyň, které mělo Česko po volbách v roce 2021.

„Ukazuje se, že minimálně část společnosti je citlivější k tomu, aby skutečně byly ženy zastoupeny,“ říká politoložka Lenka Hrbková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a také z institutu SYRI.

V rozhovoru pro podcast 5:59 připomíná, že k letošnímu výsledku vedla i vlna kroužkování ze strany části voličů. Preferenční hlasy zamíchaly výsledky především u Pirátské strany, v jejímž poslaneckém klubu nakonec budou ženy tvořit 14 členů z celkových 18.

Co může více žen ve Sněmovně znamenat v praxi? Ženy-poslankyně jednak budou častěji vidět. Podle Hrbkové ale platí i to, že čím více žen, tím je větší šance, že dojde k posunu ve vnitřní kultuře Sněmovny jako takové.

Méně podstatný zřejmě bude vliv na reálnou politiku, protože výraznější zastoupení žen hlásí po volbách především ty strany, které míří do opozice. Jak ale politoložka dodává, už v minulém volebním období docházelo k jisté koordinaci žen napříč stranami a vládními a opozičními lavicemi při prosazování některých konkrétních témat – třeba u podpory menstruačních pomůcek ve školách nebo zavedení dětského certifikátu. Prostor pro takovou spolupráci teď logicky naroste.

Rekordní počet žen ve Sněmovně přitom může být překvapivý při pohledu na to, jak vypadaly samotné stranické kandidátky. Lenka Hrbková upozorňuje, že podíl žen na nich – letos činil zhruba 31 procent – byl velmi podobný předešlým volbám z roku 2021. Navíc ani letos jim často nepatřila přední místa se skutečně reálnou šancí na zvolení.

„Viděli jsme, že vlastně žádná strana neměla (na kandidátkách) rovné zastoupení žen a mužů,“ poukazuje expertka.

Týkalo se to i Pirátské strany, která nakonec bude mít výrazně ženský poslanecký klub. Do voleb ale Piráti šli se 14 krajskými lídry, pouze na Vysočině to však byla žena – předsedkyně tamního krajského sdružení Barbora Pipášová. Voliči Pirátů (ale i dalších stran) se však rozhodli kroužkovat, přičemž ve velké míře to bylo právě ve prospěch žen a mladých lidí.

Někteří „přeskákaní“ kandidáti po volbách pozvedli obočí. Byl mezi nimi například lídr pirátské kandidátky v Jihočeském kraji Josef Soumar. „Když jsem se o akci Zakroužkuj ženu dozvěděl, bylo mi jasné, že jako muž nemohu kandidovat tak, že bych podobně řekl: Kroužkujte muže z Pirátské strany. To by pro mě znamenalo rychlý konec ve straně,“ uvedl Soumar pro Deník N.

Podle politoložky z Masarykovy univerzity ale případná interpretace, že může jít de facto o diskriminaci naruby, neobstojí: „Tady nedošlo k systematickému vylučování nějaké určité skupiny. Došlo k tomu, že voliči se pokusili vlastním rozhodnutím – nebo tím, že kroužkovali jenom určitý typ kandidátů – snížit tu předpokládanou nerovnováhu. A myslím si, že vlastně všichni nakonec byli překvapeni, jaký to mělo efekt.“

Příznivce Pirátů navíc Hrbková označuje za voliče s odlišným chováním než třeba u hnutí ANO, na jehož kandidátních listinách lidé tolik nekroužkují. U Pirátů je to však jiné – jejich voliči totiž podle expertky v průběhu let „zjistili“, že udělování preferenčních hlasů může skutečně ovlivnit výsledek voleb.

Nejde ale jen o Piráty. Kroužkování postrčilo do čela, nebo dokonce až k poslaneckému mandátu řadu žen a mladých lidí také na kandidátkách jiných stran. Z devátého na první místo třeba na pražské kandidátce hnutí STAN poskočila i jednadvacetiletá Julie Smejkalová, která se stala vůbec nejmladší poslankyní od vzniku České republiky.

Každopádně při celkovém pohledu na letošní zkušenost s vlnou kroužkování a rekordním počtem zvolených žen se podle Lenky Hrbkové dá mluvit o „hodně silném signálu“, který voliči politickým stranám vyslali.

„A možná by se alespoň některým stranám vyplatilo si to vnitřně nějak zvážit. A vyhodnotit, jestli by pro ně nebylo výhodnější nastavit nějaká jasná transparentní pravidla toho, jakým způsobem jsou ty kandidátky sestavovány právě s ohledem na zastoupení mužů a žen, aby poté předcházely takto překvapivému chování ze strany voličů,“ míní politoložka.

Zároveň pak Hrbková upozorňuje na to, že se teprve uvidí, jestli je možné výsledky letošních voleb vnímat jako projev nějaké trvalejší změny, kdy se do Sněmovny bude dostávat větší počet žen.

A stejně tak prý nezbývá než počkat, kolik čerstvě zvolených poslankyň bude chtít vytrvat v dolní komoře déle než jedno funkční období. Na vysilující prostředí, v němž je jen velmi obtížné skloubit volenou funkci s osobním životem a péčí o rodinu, si totiž v nedávné minulosti stěžovala celá řada poslankyň i poslanců. Někteří se kvůli tomu dokonce rozhodli v těchto volbách nekandidovat.

„V té minulé Sněmovně, která do té doby měla rekordní zastoupení žen, se vlastně ukázalo, že je to neudržitelné a že ty ženy zkrátka z nejvyšší politiky vypadávají tím, že nekandidují znovu. Což je velmi důležitý faktor, protože politika je seniorní záležitost – čím déle v ní jste, tím větší máte vliv a tím více máte zkušeností, znalostí toho prostředí a tak dále. Je (proto) důležité udržovat ženy v těch politických pozicích nějak kontinuálně,“ dodává Lenka Hrbková.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč se podle politoložky Hrbkové zdá, že nové poslankyně teď do Sněmovny přicházejí lépe připravené na obtížné podmínky, které v minulosti odradily některé jejich předchůdkyně. Nebo také jak dlouhá cesta vede k rovnému zastoupení mužů a žen v poslaneckých lavicích. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.