Článek
Lídři, které vládní strany instalovaly na čela kandidátek, zhusta pohořeli. U ODS propadli zasloužilí straníci, Pirátům se z tahounů do Sněmovny nedostal téměř nikdo. Jedničky kandidátek měly problémy i u STAN.
Opozičním stranám naopak voliči odkývali čela kandidátek tak, jak je dostali naservírované. U ANO, Motoristů a SPD se do Sněmovny dostaly všechny jedničky, s jednou jedinou výjimkou - Vladimíry Lesenské z SPD v Královéhradeckém kraji.
V koalici Spolu se s potížemi potýkali především čelní kandidáti občanských demokratů. Kromě již známého případu Zbyňka Stanjury ve Sněmovně končí také lídr ve Zlínském kraji Stanislav Blaha, jednička v Liberci Petr Beitl nebo nejvýše nasazený občanský demokrat v Ústeckém kraji Karel Krejza.
Lídr Jan Bauer v Jihočeském kraji se do Sněmovny dostal jen tak tak, když ho přeskočili dva lidovci, tamní dvojka Václav Král v poslaneckých lavicích končí. A Janu Černochovou v Praze přeskočil nestraník Jan Lipavský.
Lídry ODS přeskakovali spolustraníci
Z pohledu na volební výsledky je navíc jasné, že neplatí to, na co si ODS po volbách stěžovala. A sice že jejich kandidáti neuspěli proto, že je přeskakovali lidovci či členové TOP 09 díky kroužkovací kampani.
Lídry ODS totiž často odsunuli i vlastní spolustraníci z nižších míst. Tedy i volič občanských demokratů dal přednost někomu jinému, než koho mu nabízely stranické struktury.
Vykroužkované jedničky spojuje to, že jde o dlouholeté straníky do Sněmovny volené opakovaně, s vlivem ve svých krajských organizacích. Seznam Zprávy se je pokusily kontaktovat, buď ale telefon nezvedali nebo ho měli vypnutý a na zprávy nereagovali.
Jedinou výjimkou byl Stanislav Blaha, kterého ve Zlínském kraji překroužkoval kromě lidovců také mladý občanský demokrat Štěpán Slovák. Blaha vidí dvě příčiny svého nezvolení - kromě lidovecké disciplíny také touhu voličů po omlazení Sněmovny.
„To voliči vyjádřili napříč republikou. S odstupem si chci vyhodnotit, jestli se mi daří dělat práci ve Sněmovně viditelnou a srozumitelnou tak, aby lidé vnímali konkrétní benefity pro náš region a spojovali si je s mou prací. To je prostor, kde můžu být lepší,“ uvedl Blaha.
Místo dlouholetého politika studentka
V Libereckém kraji nahradí poslance Petra Beitla pětadvacetiletá studentka Lucie Bartošová z ODS, která vyskočila až z pátého místa na kandidátce. I Zbyňka Stanjuru v Moravskoslezském kraji pokořili kromě dvou lidovců straničtí kolegové, a to hned dva.
Bolavý je pro ODS výsledek v Ústeckém kraji. Karel Krejza tam byl původně jednička celé kandidátky, kvůli změnám v Praze nakonec kandidoval jako druhý za lídrem TOP 09. I tak ho ale přeskočili hned tři kolegové ze strany a do Sněmovny se nedostal.
Jednomu z nich - Jakubovi Ozaňákovi - navíc chybělo jen 121 preferenčních hlasů k tomu, aby přeskočil kandidáta TOP 09 a získal pro ODS v kraji druhý mandát. A není vyloučeno, že by na něj z viditelnějšího místa na kandidátce dosáhl.
„Přestali jsme soutěžit“
„Tradiční strany kandidátky často sestavují tak, aby byly zastoupeny jednotlivé okresy. Což může vést k tomu, že se upozadí někteří perspektivní kandidáti. Také se mohlo stát, že někteří z úspěšnějších kandidátů udělali intenzivní kampaň na sociálních sítích,“ hodnotí politolog z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.
Kritika, že sestavování kandidátek v ODS je příliš rigidní a místa se rozdávají podle zásluh ve stranických strukturách, zněla ve straně už po loňských krajských volbách. A teď se objevuje znovu.
„Ten způsob obsazování kandidátek nefungoval. Přestali jsme v primárkách soutěžit mezi sebou, většinou je jeden kandidát na lídra. Vybírá ho centrála a regiony jen doporučují,“ popisuje člen regionální rady ODS Radim Ivan.
„Volič asi cítil, že je to nevyvážené na stranu těch strejců a chtěl nějakou generační obměnu, konec té strejcokracie,“ dodává Ivan.
Podle místopředsedy strany Martina Kupky úspěch kandidátů z nižších pozic neznamená, že by v procesu sestavování kandidátek byla chyba. „Ukázalo se, že někde přitáhly pozornost voličů nové zajímavé tváře. A vnímám jako jednoznačně pozitivní, že jsme takovou nabídku měli,“ říká Kupka.
Na dotaz, zda by nové tváře nepřilákaly více voličů, kdyby byly nasazeny na viditelnějších místech, už dodal jen: „Všichni ale byli na kandidátkách vysoko. Je jasné, že na budoucích kandidátkách bude ještě více nových tváří. V mladé ODS je řada schopných a talentovaných začínajících politiků.“
Znovuzvolený poslanec Jiří Havránek k tomu dodává: „To je omezení i krása tradičních stran při sestavování kandidátek. Pokud někdo volá po konci strejcokracie, tak to musí udělat voliči ve volbách.“
Pirátští kapitáni narazili
Ještě větší „masakr lídrů“ udělali voliči na kandidátkách Pirátů. Ze čtrnácti krajů uspěla jednička na kandidátce jen ve třech - předseda strany Zdeněk Hřib v Praze (byť přeskočen Olgou Richterovou), bývalý předseda Ivan Bartoš ve Středočeském kraji a Barbora Pipášová na Vysočině.
Naopak mimo Sněmovnu zůstala i známější jména, která dostala přednostní místo na kandidátkách - například Mikuláš Ferjenčík nebo Lukáš Černohorský, oba poslanci v předminulém volebním období.
U Pirátů se zjevně kroužkovalo hlavně „genderově“. Strana byla kritizovaná za to, že má mezi lídry pouze jednu ženu, již zmíněnou Pipášovou. Ve zvoleném poslaneckém klubu jsou nakonec muži ve výrazné menšině tři ku patnácti.
Také u hnutí STAN se výrazně kroužkovalo, do Sněmovny se vůbec nedostalo pět lídrů. Vypadl například šéf poslaneckého klubu Josef Cogan, olomoucká poslankyně Hana Naiclerová, pardubický poslanec Tomáš Dubský a další.
Jinak voliči měnili pořadí spíš na nižších místech kandidátek, zato ale výrazně - přednost dávali ženám a mladým kandidátům. Jen těsně se například do Sněmovny dostal pražský lídr Karel Dvořák, jehož přeskočily dvě ženy z nižších pozic.
„U Pirátů a Starostů to hodně souvisí s tím, že mají mladší a liberální voliče, kteří mají chuť experimentovat a využívat možnosti volebního systému. A často se rozhodují i podle takových věcí, jako je rovnost pohlaví,“ míní politolog Kopeček.
Letos je navíc možné, že vládní voliči zvolili „vytýkací“ strategii. Tedy že sice volit nakonec šli, ale své zklamání ze čtyř roků vlády a touhu po změně dali najevo právě kroužkováním nových tváří.
