Článek
Nejvíce preferenčních hlasů při letošních volbách dostal Andrej Babiš, v Moravskoslezském kraji mu jich voliči dali přes 72 tisíc, šéf hnutí ANO byl ovšem jedničkou kandidátky a nikoho tak logicky nepřeskočil. Druhý nejvyšší počet kroužků získal Jan Lipavský, který na kandidátce ODS v Praze oslovil více než 62 tisíc lidí a odsunul tak za sebe lídryni Janu Černochovou.
Hned za ní se podruhé za sebou díky kroužkům umístil lidovec Hayato Okamura, bratr předsedy SPD Tomia Okamury, se kterým se tak znovu sejde v dolní komoře. Starší Hayato se na třetí místo vyšvihl ze třinácté pozice, potvrdil tak známé pravidlo - lidovečtí voliči rádi kroužkují.
I kvůli opakovanému kroužkování, na které letos dojel třeba ministr financí Zbyněk Stanjura, jehož v Moravskoslezském kraji přeskočila nejen jeho dvojka, starostka Kravař Monika Brzesková (KDU-ČSL), ale také další lidovec Bohuslav Niemiec, se ze Spolu ozývají hlasy o tom, že se koalice může rozpadnout.
Postěžoval si na to třeba Marek Benda, šéf poslaneckého klubu ODS. „Ukázalo se, že lidovci jsou s kroužkováním mnohem systematičtější, lépe si to umí zkomunikovat. I v Praze máme dva skákající lidovce a někteří z ODS se mi nedostali,“ uvedl a dodal, že si musí v koalici „skákání“ vyříkat.
A nebude to jediný důsledek, který kroužkování přinese.
Souboj generací STAN a skokan Brabec
Díky kroužkům se do vysoké politiky vrátí zástupce, respektive zástupkyně rodinného klanu Luxů. Z pátého místa v Pardubickém kraji totiž poskočila do Sněmovny lidovkyně Marie Kršková, dcera bývalého předsedy KDU-ČSL Josefa Luxe. V dolní komoře Parlamentu také usedne například historicky nejmladší poslankyně, jednadvacetiletá Julie Smejkalová za STAN. Studentka práv a předsedkyně Mladých Starostů a nezávislých kandidovala v hlavním městě z devátého místa, ale díky více než deseti tisícům kroužků nakonec uspěla.
Chce řešit především školství, bydlení nebo téma duševního zdraví. „Věřím, že to všechno ustojím a že se rozhodně nenechám silově zastrašit. Budu dělat své maximum,“ řekla hned po zvolení v rozhovoru pro Seznam Zprávy. V novém klubu STAN bude z 22 mandátů hned sedmička poslanců mladších 31 let.
Někteří členové hnutí Starostové a nezávislí se ovšem například po vypnutí mikrofonů nebáli ostřejších slov na účet svých mladších kolegů. Do Sněmovny se totiž kvůli kroužkům nedostanou zkušení politici jako Hana Naiclerová, Jan Lacina nebo Lucie Potůčková, podle zdrojů redakce se někteří členové obávají, aby tím hnutí nepřišlo o vliv.
Rekordmanem se v letošních volbách stal jiný člen STAN - Jan Papajanovský. Třicetiletý starosta města Česká Kamenice a zastupitel Ústeckého kraje díky více než čtyřem tisícům kroužků poskočil o 25 příček a přeskočil z posledního místa všechny své kolegy na kandidátce. Po svém zvolení uvedl, že chce utlumit své aktivity na kraji, kde chce zůstat řadovým zastupitelem. Naopak v čele České Kamenice plánuje zůstat.
Papajanovský se o primát největšího skokana letošních voleb dělí s Richardem Brabcem, exministrem životního prostředí z hnutí ANO. Hejtman Ústeckého kraje byl na kandidátce až na 26. místě, přes devět tisíc preferenčních hlasů ho ale vystřelilo zpět do Sněmovny. U vítěze voleb hnutí ANO se jinak jako obvykle příliš „neskákalo“.
„Lidé chtějí změnu,“ zní od Pirátů a Zelených
Tradičně se ale do Sněmovny z nevolitelného místa dostal dlouholetý poslanec Milan Brázdil, který byl v Olomouckém kraji na sedmém místě. Velkou výjimkou je u ANO Plzeňský kraj, kde z předposledního místa voliči katapultovali primátora Plzně Romana Zarzyckého a z posledního hejtmana Kamala Farhana. Poslanecký mandát z hejtmanů ANO obhájil i Ladislav Okleštěk, který kandidoval v Olomouckém kraji z 23. místa. Nedostatek preferenčních hlasů naopak ukončil poslaneckou kariéru moravskoslezskému hejtmanovi Josefu Bělicovi.
Poslušní Motoristé
- Voliči Motoristů kroužkovali především první pozice na kandidátkách, do Sněmovny tak nepronikl žádný motoristický skokan, pouze lidé z prvních a druhých míst kandidátek.
- Strana chce být ve vládě. Lídr Motoristů Turek pak řekl, že s účastí v kabinetu počítá. „Jednoznačně chceme být součástí vlády,“ upozornil. S Babišem Motoristé jednali již v sobotu večer.
- Jedna z logických koalic by byla právě ta složená z hnutí ANO, Motoristů a SPD. Dohromady by tyto strany daly většinu 109 poslanců.
Do dolní komory se vrátí hlas strany Zelených. Poprvé od roku 2006. V Praze totiž díky kroužkům uspěla na kandidátce Pirátů také spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská, bývalá diplomatka, která působila mimo jiné v kanceláři prezidenta Václava Havla.
Díky ní budou mít Zelení poprvé od roku 2006 zástupce ve Sněmovně. „Lidé chtějí změnu a ta změna se nemusí projevit jenom ve smyslu výběru té které strany, ale také v tom, že si přejí, aby se politika dělala jiným způsobem,“ řekla Seznam Zprávám ve volebním štábu. Druhým „zeleným“ hlasem bude Irena Ferčíková Konečná, která se do poslaneckých lavic dostala ze sedmého místa na jižní Moravě.
Piráti se evidentně poučili z kroužkovacího fiaska v roce 2021, kdy je ve velkém přeskákali Starostové. Tentokrát se kroužkovací efekt projevil jinak - v novém pirátském poslaneckém klubu bude sedět naprostá většina žen a pouze tři muži: Zdeněk Hřib, Ivan Bartoš a Samuel Volpe.
V Praze přeskákala předsedu Zdeňka Hřiba mimo jiné pirátská místopředsedkyně Olga Richterová nebo dvaadvacetiletá studentka práv Katerina Demetrashvili, mimochodem spolužačka již zmíněné Julie Smejkalové ze STAN.
V Pardubickém kraji uspěla zastupitelka a sociální pracovnice Lenka Martínková Španihelová, na Vysočině terapeutka Barbora Pipášová. Jen těsně se do Sněmovny z posledního místa pražské kandidátky nedostal Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů. Nevrátí se ani pardubický lídr Mikuláš Ferjenčík.
Neúspěch si z pohledu kroužků připisuje hnutí SPD. V poměru „cena-výkon“ ho předehnaly ostatní strany v nepřiznané koalici. Z 15 křesel totiž hned třetina nebude členy SPD. Předsedu Okamuru navíc v preferenčních hlasech předehnal Jindřich Rajchl ze strany PRO, který jich v Moravskoslezském kraji dostal přes 14 tisíc.
