Článek
Irácká média a politici jsou v šoku z odhalení, že Izrael si zřídil v poušti na jihozápadě země tajnou provizorní základnu na podporu svých útoků v Íránu. Zprávu s odkazem na své zdroje zveřejnil americký deník Wall Street Journal (WSJ), který má obvykle ověřené a přesné informace.
Podle WSJ Izraelci hluboko v poušti vybudovali leteckou dráhu a bunkry. Základna měla sloužit hlavně pro případ, že by íránská protivzdušná obrana sestřelila nějakého izraelského letce a bylo by třeba jej zachraňovat.
Izrael se k informacím nevyjádřil, zatímco Iráčané potvrdili, že základna bez povolení Bagdádu zřejmě několik týdnů skutečně fungovala.
Pod palbou cizích vojáků
Na podezřelý pohyb údajně upozornil iráckou armádu místní obyvatel poté, co viděl podezřelé vrtulníky. Irácká armáda k místu poslala konvoj vozidel, který se dostal do palby. Jeden voják zahynul a ostatní se rozhodli pro návrat.
Bagdád tehdy v polovině března oznámil, že iráčtí vojáci se dostali do palby neidentifikovaných ozbrojených sil. Iráčtí novináři spekulovali o tom, že stříleli Američané. Podle deníku Al-Arabíja al-Hadás Američané kontaktovali vedení irácké armády a sdělili mu, aby se oblasti iráčtí vojáci vyhnuli.
Ze zpráv není jasné, kde přesně se izraelská základna nacházela. V úvahu přichází bývalá vojenská letiště známá pod zkratkou H-1 a H-3, která leží u hranice s Jordánskem. Používalo je irácké letectvo v době vlády Saddáma Husajna a pak americká armáda, která Saddáma v roce 2003 svrhla.
Některá irácká a saúdskoarabská média ale naznačují, že základna zřejmě stála hlouběji v iráckém vnitrozemí, nedaleko města Nadžáf. „Použili opuštěnou a dávno nepoužívanou startovací a přistávací dráhu. Vojáky už tam nemají, ale zůstalo tam nějaké vybavení,“ cituje nejmenované představitele iráckých ozbrojených složek deník Aš-Šark al-Awsat.
Íránci dosud žádného izraelského pilota nesestřelili, ale po zásahu se katapultovali dva Američané. Speciální jednotky USA je ale našly a vyzvedly samy, Izrael se na jejich záchraně nepodílel.
Irák v citlivé situaci
Irák se momentálně nachází v citlivé politické situaci. Ve válce USA proti Íránu se vláda snaží zůstat neutrální, i když část irácké populace, hlavně z řad šíitských muslimů, se staví za Írán, kde se velká část obyvatel rovněž hlásí k šíitskému islámu.
Parlament má zanedlouho hlasovat o schválení nového kabinetu premiéra Alího Zajdího, který se funkce ujal po mnohaměsíčním složitém vyjednávání mnoha politických stran a hnutí.
Blokáda Hormuzského průlivu přitom zasáhla iráckou ekonomiku, protože země nemá žádnou jinou možnost, kudy vyvážet ropu. Na rozdíl například od Saúdské Arábie, která tok přesměrovává do přístavu v Rudém moři.
Irák se nepřipojil k takzvaným Abrahámovským dohodám a nenavázal s Izraelem diplomatické vztahy, jako to udělaly Maroko, Bahrajn nebo Spojené arabské emiráty.
Abrahámovské dohody
- Bilaterální dohody o normalizaci vzájemných vztahů podepsal Izrael spolu s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty v září 2020. Obě arabské země uznaly Izrael a navázaly s ním diplomatické vztahy.
- O měsíc později oznámil Súdán, že se k Abrahámovským dohodám rovněž přidá, k ratifikaci ale dosud nedošlo kvůli občanské válce, která v zemi zuří. USA za to vyškrtly Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus a poskytly mu půjčku ve výši 1,2 miliardy dolarů.
- V prosinci 2020 podepsal Izrael obdobnou dohodu s Marokem. USA odměnily Maroko uznáním jeho suverenity nad Západní Saharou.
Po svržení Saddáma Husajna v roce 2003 Izraelci sondovali, zda by nebylo možné zprovoznit ropovod vedoucí od iráckých ropných polí do izraelského přístavu Haifa. Nová irácká vláda ale obchodní kontakty s Izraelem odmítla.
Mezi USA a Izraelem na straně jedné a Íránem na straně druhé platí od 8. dubna příměří. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale v neděli uvedl, že pro Izrael válka neskončí, dokud se Írán nevzdá svých zásob obohaceného uranu. Teherán v neděli odpověděl na mírové návrhy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten odpověď označil za nepřijatelnou.
Válka proti Íránu.
