Článek
Rozpočet pro letošní rok čekají změny. O zhruba 20 miliard korun navíc by mělo dostat ministerstvo obrany, díky čemuž by Česko dostálo svému závazku dát na obranu dvě procenta HDP. V rozhovoru pro Seznam Zprávy, který celý vyjde v úterý, to potvrdil vicepremiér a ministr obrany za SPD Jaromír Zůna.
Momentálně má ministerstvo obrany pro tento rok k dispozici necelých 155 miliard korun. O kolik přesně se rozpočet resortu navýší, se teprve uvidí. Vláda o konkrétní částce bude teprve jednat. Hlavní slovo, jak řekl Zůna, bude mít on a ministryně financí Alena Schillerová.
„To v podstatě vzejde z jednání vlády. Pan premiér se vyjádřil už i do veřejného prostoru, že to je okolo 20 miliard,“ řekl Zůna. To je částka, o kterou Zůnovo ministerstvo seškrtalo návrh rozpočtu, který na letošní rok připravil bývalý kabinet Petra Fialy.
Babišova vláda původně deklarovala, že letos dá na obranu 2,06 procenta HDP, jenže v tomto čísle byl zahrnut jak rozpočet ministerstva obrany, tak další, s obranou více či méně související výdaje, jako například rozpočet Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo úpravy silnic a železnic, po kterých by se v krizi přesouvali vojáci.
Aliance ale takové míchání čistě obranných a s obranou souvisejících výdajů odmítla a varovala českou vládu, že za letošní rok směřují české výdaje na obranu pouze k 1,8 procenta HDP, což je méně než minimální alianční laťka ve výši dvou procent.
Zůna nyní prohlásil, že rozpočet by se měl upravit tak, aby jenom čistě vojenské výdaje dosahovaly dvouprocentní hranice. „Už máme od Aliance přesně oddělené civilní a vojenské výdaje, takže už nad tím nespekulujeme. Také přesně víme, jaký objem financí musíme dát, abychom byli na dvou procentech, což jsme dřív nevěděli,“ uvedl Zůna.
Upravit rozpočet by se podle Zůny mělo stihnout ještě před červencovým jednáním summitu NATO v turecké Ankaře, kde se zástupci české vlády potkají také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten dlouhodobě tlačí na to, aby se Evropa víc starala o svou bezpečnost a podle toho adekvátně dávala peníze na svou obranu. Předpokládá se, že na summitu bude Česko vysvětlovat, jak plní, či neplní své závazky.
„Pochopil jsem to tak, že navýšení rozpočtu budeme řešit poté, co budeme mít jednání ohledně nové koncepce výstavby Armády České republiky,“ řekl Zůna. Aktualizovanou koncepci armády půjde Babišovi představit příští středu.
„Koncepce je jedním ze střípků mozaiky, která je potřebná, abychom připravili naše národní stanovisko na jednání v Ankaře, ve kterém představíme náš záměr, jakým způsobem budeme naplňovat naše závazky, ale i jakým způsobem budeme budovat armádu,“ vysvětlil Zůna.
O navýšení obranných výdajů už minulý týden mluvil i sám premiér Andrej Babiš, když se minulý týden v arménském Jerevanu na summitu Evropského politického společenství potkal se šéfem NATO Markem Ruttem. „My tomu samozřejmě podřídíme všechno, protože je to taková výzva. Vždy když mě někdo k něčemu vyzývá, tak jdu po tom,“ prohlásil tehdy Babiš.
V pondělí vláda zřídila post vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO. Do této funkce jmenovala Jakuba Landovského, který byl velvyslancem Česka při Severoatlantické alianci.
