Článek
Česko letos zřejmě nevynaloží na obranu požadovaná dvě procenta HDP. Vláda Andreje Babiše (ANO) totiž navrhuje rozpočet Ministerstva obrany o 21 miliard korun nižší, než počítal předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Před škrty přitom varují experti, prezident Petr Pavel i Spojené státy americké.
„Česko riskuje, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji (na obranu) v Alianci,“ varoval ve čtvrtek tuzemské politiky americký velvyslanec v Česku Nicholas Merrick. Vedle toho podotkl, že státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta budou tvořit související nevojenské investice.
„To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní,“ řekl.
Ostatně, že se Evropa musí o vlastní bezpečnost starat výrazně více, opakuje administrativa prezidenta Donalda Trumpa vytrvale a velmi důrazně.
Projde-li návrh rozpočtu Poslaneckou sněmovnou, bude resort obrany letos hospodařit se 155 miliardami korun, tedy s částkou odpovídající 1,7 procenta HDP. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) škrty před poslanci i novináři hájil. Letošní rozpočet je podle něj přechodný.
Sanitky a silnice
Výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP přitom vládu nezavazuje jen slib spojencům v NATO, ale také zákon z roku 2023. Politici si proto chtějí pomoct jinak: jako „výdaje na obranu“ hodlají označit různé položky z rozpočtů jiných ministerstev. Letošní výdaje na obranu by se tak podle lednové predikce dostaly na 2,07 procenta HDP.
Podobně postupoval i předchozí kabinet. I návrh Fialovy vlády pro rok 2026 počítal se 30 miliardami obranných výdajů z jiných kapitol rozpočtu, ale podle jejich plánů mělo mít samotné ministerstvo obrany rozpočet ve výši dvou procent HDP, tak aby Česko tuto laťku bezpečně překonalo, a zbytek výdajů „odjinud“ šel nad dvě procenta.
V roce 2025 pak označila vláda jako výdaje na obranu mimo rozpočet obrany 15 miliard, rok předtím necelých 13 miliard.
Česko chce letos jako obranné výdaje vykázat například 20 miliard ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle mluvčího Ministerstva dopravy Františka Jemelky poslouží na výstavbu dálnic a železnic, které by armáda mohla využít.
„Jedná se o financování staveb, které budou prokazatelně přispívat ke zvýšení vojenské mobility, jež naplňují požadavky na efektivní přesuny vojsk mezi evropskými státy přes Českou republiku,“ napsal Seznam Zprávám Jemelka.
Jak upozornil server Politico, o podobný krok se loni pokoušela Itálie, která chtěla jako obranný výdaj vykázat stavbu mostu na Sicílii za 13,5 miliardy eur. Řím od záměru podle serveru ustoupil poté, co mu USA daly najevo, že most žádnou strategickou vojenskou hodnotu nemá.
Téměř jeden a půl miliardy korun „na obranu“ ve svém rozpočtu na rok 2026 našlo také tuzemské Ministerstvo vnitra.
„Mezi rozpočtově nejvýznamnější položky patří například záloha na pořízení jedenácti lehkých vrtulníků pro Policii České republiky v hodnotě 510 milionů korun nebo ochrana mezinárodních letišť proti bezpilotním leteckým prostředkům v objemu 100 milionů korun,“ přiblížil mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Dalších 40 milionů do obranných výdajů pak navrhuje Ministerstvo zdravotnictví. „Měly by být využity na nákup převozových prostředků,“ napsala redakci vedoucí tiskového oddělení Renata Povolná.
Do výdajů na obranu Česko započítá rovněž celé rozpočty Správy státních hmotných rezerv, Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.
„Aliance klepne přes prsty“
O tom, co dostane nálepku „obranný výdaj“, rozhoduje Ministerstvo obrany. Jak ale upozorňuje bývalý vrchní ředitel tamní sekce obranné politiky a strategie Jan Jireš, poslední slovo mají politici.
„Ministerstvo obrany opakovaně ostatním ministerstvům a úřadům vysvětluje alianční praxi a metodiku. Na pracovní úrovni je to kontinuální proces, který je ale často přebit nebo ignorován politickým rozhodováním na úrovni vlády,“ přiblížil Jireš.
Vojáci si mezitím mimo záznam stěžují, že jim ostatní resorty ubírají ze dvou procent, která by podle nich měla sloužit k posílení armády.
„Pokud do výdajů na obranu nasypeme položky z jiných ministerstev, o kterých se nelegitimně domníváme, že to jsou výdaje na obranu, nebo o kterých nelegitimně tvrdíme, že to jsou výdaje na obranu, tak o to méně je peněz, které jsou určené na rozvoj vojenských schopností a vojenských kapacit,“ dává jim za pravdu Jireš.
Aliance kontroluje účty členských zemí až zpětně. Uzavřené ještě nemá ani roky 2024 a 2025. Které položky tedy Česku a dalším státům projdou jako obranné výdaje, se podle Jireše teprve ukáže.
„Ten proces je na úrovni NATO bohužel poměrně zdlouhavý, což vede k tomu, že některé členské státy mohou být nedisciplinované, protože zkrátka dlouho trvá, než Aliance klepne přes prsty ty z nich, které se pokouší nějakým způsobem podvádět.“
Pod tlakem nové americké administrativy se přitom požadavky na členské země NATO zvýšily. Všechny státy Aliance včetně Česka loni na summitu v Haagu odsouhlasily, že cílem už nejsou dvě procenta HDP na obranu, ale pět. Z toho tři a půl procenta mají jít na financování ozbrojených sil a zbývající částka na související výdaje - například na infrastrukturu nebo kybernetickou bezpečnost.
Bývalá vláda Petra Fialy se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Premiér Andrej Babiš ale již dříve uvedl, že jeho kabinet takový závazek nemá.
