Politické strany členy netáhnou. Až na tři výjimky

Výsledky komunálních voleb ukázaly na trend, kterým prochází česká politická scéna. Pro lidi se zájmem o politiku už není atraktivní chodit do stran a hnutí a raději kandidují za místní sdružení. Nezávislí kandidáti získali přes 40 tisíc zastupitelských křesel. To je nejvíce od vzniku samostatné České republiky.

Jen pro srovnání: Ze všech kandidujících stran a hnutí získali v letošních komunálních volbách nejvíce zastupitelů lidovci, skoro 1900 křesel. To však není ani pět procent výsledku, kterého dosáhli nezávislí.

„Místní uskupení dělají konkurenci tradičním politickým stranám, ke kterým jsou voliči skeptičtí. Lidé se od nich odklánějí a budou odklánět dál, dokud strany trochu nezačnou pracovat samy se sebou. Spousta z nich je vnitřně strašně zanedbaná. Soustředí se jenom na pozlátko získávání hlasů, ale vnitřní struktury příliš neudržují. Potom není důvod, aby byly pro lidi atraktivní,“ popsal politický analytik Lukáš Jelínek.

Odklon od tradičních politických uskupení tak podle politologa už není pouze jevem specifickým zejména v menších obcích. Trend je po letošních obecních volbách mnohem patrnější také ve větších městech.

Seznam Zprávy oslovily všechny sněmovní strany a hnutí a zjišťovaly, jak se jim daří z hlediska počtu členů. Z jejich odpovědí vyplynulo, že tři z nich zvládají nabrat více členů, než kolik jich ztrácí. Zbytek scény ale o zástupce spíše přichází.

Vůbec nejvíce členů za poslední rok přijalo hnutí ANO. „Poté, co vyhrálo sněmovní volby a stalo se vládním hnutím, se k němu začali lidé přidávat nebo hlásit. Očekávali, že by mohli uplatnit svoje náměty nebo představy o fungování. A samozřejmě spousta lidí se k vítězům voleb přidává z čirého oportunismu,“ objasnil Jelínek.

Uskupení premiéra Andreje Babiše se daří nové členy nejen dlouhodobě nabírat, ale také udržet. Nyní se však několik regionálních buněk ANO spolu s poslancem Davidem Pražákem od hnutí odtrhlo. Místopředseda Karel Havlíček ujistil, že hnutí přišlo pouze o jednotky členů. Přesto bude podle Jelínka zajímavé situaci sledovat i do budoucna.

„Od ANO se začínají odvracet někteří komunální politici, celostátní politika začíná trochu nabourávat tu lokální. To se může odrazit třeba v tom, že členů už do budoucna nebude přibývat tolik nebo že někteří budou odcházet. Ale zatím spíš fungovaly motivační faktory, díky kterým se členská základna rozšiřuje,“ vysvětlil analytik.

Vzestup v počtu členů pozorují také v hnutí STAN, které svou základnu mezi minulým a letošním rokem posílilo o více než deset procent. „Znatelný nárůst nových zájemců jsme zaznamenali po posledních parlamentních volbách. Žádnou masivní náborovou kampaň proto chystat nemusíme – lidé mají sami chuť se zapojit a ovlivňovat dění ve svém okolí,“ uvedla mluvčí uskupení Sára Beránková.

„Je to středové hnutí, které je na vzestupu. Zdá se, že by mohlo být tahounem opozičního pelotonu,“ okomentoval Jelínek. Zároveň dodal, že Starostové jsou zakořeněni v mnoha regionech, takže mohou nové členy lákat nejen na osobnosti, které znají ze Sněmovny, ale také na silné regionální lídry.

„To je často mnohem lepší cesta než ta, kterou volí Motoristé, tedy že nikde k vidění moc nejsou a jenom se snaží provokovat přes média nebo sociální sítě. Sice jim to může zajistit krátkodobou popularitu, ale rozhodně to nebude stačit k tomu, aby vznikla nějaká hlubší loajalita jejich voličů, nebo dokonce třeba i členů k té straně,“ porovnal analytik.

Právě od mluvčího Motoristů Lukáše Koutníka se snažila redakce získat odpovědi ohledně počtu členů déle než měsíc. Nejdříve komunikoval, posledních 14 dnů však na dotazy přestal reagovat. Proto data za tuto vládní stranu grafika Seznam Zpráv neuvádí.

Třetím a posledním sněmovním uskupením, které za poslední rok vyrostlo, jsou Piráti. Podle jejich mluvčí Kristiny Jochmannové strana opakovaně občany vyzývá, aby se do ní přidali. Jejím cílem je postupně „snižovat bariéry“ politiky, a tím jim umožnit vstup do veřejného dění a případné členství ve straně.

„Piráti, to je klasický příklad strany, která pracuje s voliči spíš aktivisticky, dynamicky. Není to strana těžkopádná, zkostnatělá. Někoho může přilákat ke členství také jejich vnitrostranická demokracie. Lidé mohou mít pocit, že v té straně toho třeba prosadí víc než v jiných stranách,“ vysvětlil jednu z možných příčin růstu Jelínek.

Vládní SPD jako jediná ze stran dolní parlamentní komory zvolila odlišný přístup ke členství. „Nyní máme stop stav na přijímání,“ uvedla mluvčí Lenka Čejková. U hnutí předsedy Sněmovny Tomia Okamury to není zas tak překvapivé. Jako jediné z uskupení, která vznikala až po roce 2010, si totiž udržuje členskou základnu nad deset tisíc osob. „Úbytek je důsledkem vyššího věku našich členů,“ doplnila Čejková.

Pozoruhodným případem je KDU-ČSL, které jen od dubnového sněmu, kde si za předsedu zvolilo jihomoravského hejtmana a nyní také senátora Jana Grolicha, eviduje 417 nových přihlášek. Od voleb 10. října straně přibylo přes 132 členů. Počet nově příchozích však stále nepřesáhl množství lidí, kteří ve straně buď skončili, nebo zemřeli.

Pokud by se ale odhlédlo od meziroční bilance a řešilo by se jen množství nových členů, vedli by si lidovci velmi dobře. „Změna vedení se projevila výrazným nárůstem zájmu o členství. Jen za první tři měsíce po dubnovém sjezdu vstoupilo do strany více lidí než za celý předchozí rok. Zároveň jsme změnili samotný náborový proces. Se zájemcem o členství se už od začátku aktivně pracuje a spojuje se s ním také někdo z vedení strany,“ přiblížila mluvčí strany Iva Petrusová.

Že výrazné tváře v čele strany mobilizují lidi ke vstupu, potvrdil také politolog Jelínek. Zdůraznil ale, že i tato strategie má své meze. „Nesmí to být jenom o osobnosti lídra, protože i on se časem okouká. Myslím si ale, že Jan Grolich si to uvědomuje,“ dodal.

„Pokud se ukáže, že mladí politici, kteří lidovce reprezentují například ve Sněmovně, jsou šikovní, výkonní a že nejde jen o osobnost jejich lídra, pak by se mohli rehabilitovat v očích veřejnosti. Mohli by to dokázat jako strana, u které se objevovaly úvahy, že je na odchodu, na sestupu, na vymření,“ dával šanci politolog.

Typickým vedlejším produktem současného českého stranictví jsou jiné formy podpory než klasické členství. V různých podobách se tyto iniciativy vyskytují u všech opozičních stran.

TOP 09 prosazovala kampaň 62 000, ve které mobilizovala aktivní lidi před komunálními volbami. Starostové protlačovali podobný projekt pod názvem Náborovka. Předseda ODS Martin Kupka zase spustil institut podporovatele, přes který se v ODS angažovalo kolem dvou tisíc lidí. Piráti poskytují zase status registrovaného příznivce, kterých je dnes lehce pod 1700. A KDU-ČSL rozjela projekt Tým Grolich, který sdružuje přes 100 aktivních dobrovolníků.

Většina sněmovních stran se tak snaží aktivně pracovat na rozšiřování členské základny, ale přesto se některým tuto iniciativu nedaří přetavit ve vyšší počet nově příchozích členů. Jelínek nabídl dvě rady, které by mohly uskupením získat další body a probudit v lidech prvorepublikový zápal pro stranictví:

1) Vím, koho oslovuji. Strany by se podle Jelínka měly snažit působit na konkrétní skupiny ve společnosti. K tomu ale potřebují propracovaný program, který politická uskupení dnes zanedbávají, uvedl expert. „Myslí si totiž, že když stačí voličům malý letáček před volbami s několika slogany, tak že to může suplovat i jakýsi hlubší vnitrostranický program. To je podle mě nesmysl,“ líčil politolog.

„Strany by měly být tvořeny především lidmi, kteří cítí, že se dívají na svět podobně, a stmelují se kolem politického programu,“ zdůraznil.

2) Konec „uzavřených pánských klubů“. Politický analytik potvrdil, že alternativy ke členství, které nabízejí například opoziční strany, jsou správné. Právě registrovaní příznivci, podporovatelé nebo mládežnické organizace podle něj mohou přispět k atraktivitě a přitažlivosti strany pro širší veřejnost. Pokud se však tato mladá energie nedostane k lepším stranickým pozicím, může se změnit jen málo. Zásadní je tak prostupnost, doporučoval Jelínek.