Článek
Hackeři na konci října 2026 zaútočili na české herní studio Warhorse. Nabourali se do firemních systémů a získali přístup k datům. Veřejným prostorem létají informace o možném zdržení vývoje dalšího dílu hry Kingdom Come: Deliverance i neméně očekávaného RPG ze světa Pána Prstenů, na němž vývojáři ve Warhorse pracují.
„Pro studio Warhorse Studios a všechny dotčené osoby jde o závažný incident. Naší okamžitou prioritou je zabezpečit naše systémy, zjistit plný rozsah tohoto narušení a podniknout nezbytné kroky k ochraně našich zaměstnanců, partnerů i komunity. Řešení této situace věnujeme veškeré potřebné zdroje a další informace zveřejníme, jakmile to bude zodpovědně možné,“ uvedl v prohlášení ředitel studia Martin Frývaldský.
Objevují se spekulace o vydírání, které ale samo studio odmítá komentovat. Finální škody tudíž nejsou známé, protože nikdo nedokáže dopočítat, jak moc hackerský útok zabolel či ještě zabolí jednoho ze šampionů tuzemského herního průmyslu. Bolet to však může mnoha způsoby.
„Warhorse Studios potvrdilo koncem října 2026 napadení interních systémů. Útočníci získali přístup k firemním datům a nehoda ovlivnila fungování interních služeb. Zatím není potvrzeno, že by unikly osobní údaje hráčů nebo zdrojové kódy her,“ popisuje pro SZ Byznys spolumajitel a vydavatel herního magazínu Level, Petr Poláček.
Napadení a nabourání se do systémů studia se v minulosti nevyhnulo největším herním hitům na světě, jako byl Zaklínač 3 či GTA VI. Neslo s sebou milionové škody, žádosti o výkupné či data přeprodávaná neznámo kam.
„Zdržení vývoje je pro herní studia velmi drahé. Náklady totiž běží navzdory pozastavenému vývoji. Čím déle budou studia používat cizí kapitál a úvěry, tím déle jej musí platit. Při současné ceně peněz se jedná o nezanedbatelný náklad. Jakékoliv zdržení vydání her znamená pozdější inkasování kupní ceny od hráčů. To celý proces prodlužuje. Další hrozbou je konkurence, která se v krajním případě může od hackerů dozvědět citlivé informace o vývoji, stavu hry a její podobě. Čím dříve to konkurence ví, tím dříve může začít studio dohánět,“ vypočítává pro Seznam Zprávy Byznys hlavní ekonom XTB, Pavel Peterka.
„Tyto útoky mohou být jedním z faktorů oddálení vydání, ale mimo to také mohou poškodit reputaci konkrétní hry, a ovlivnit tak její výsledné hodnocení a prodejnost. Úniky videí, screenshotů, kusů kódu jsou často z ještě nehotových verzí, které nejsou určené k prezentaci pro veřejnost a mohou pak u hráčů způsobit mylné představy o stavu a kvalitě titulu,“ potvrzuje redakci předseda Asociace herních vývojářů ČR Pavel Barák.
Odporovat vyděrači
Svou zkušenost s hackerskými vyděrači má například polské studio CD Projekt Red, které stojí za hrami jako Zaklínač 3 nebo Cyberpunk 2077. V únoru 2021 hackeři pronikli do interní sítě společnosti, odcizili firemní data a část systémů zašifrovali. Podle tvrzení útočníků získali také zdrojové kódy Zaklínače 3, Cyberpunku 2077 a karetní hry Gwent. Za nezveřejnění ukradených materiálů požadovali výkupné.
CD Projekt odmítl s útočníky vyjednávat a výkupné nezaplatil. Napadené systémy odpojil, obrátil se na policii a začal obnovovat data z nepoškozených záloh. O incidentu veřejně informoval a následně výrazně posílil zabezpečení interní infrastruktury.
„Útok narušil fungování společnosti. Podle vedení trvalo obnovení systémů v jednotlivých odděleních přibližně dva až tři týdny. Firma kvůli incidentu také odložila zveřejnění některých finančních výsledků. Závažnějším dlouhodobým následkem byl únik interních informací. V červnu 2021 společnost potvrdila, že se odcizená data pravděpodobně šíří po internetu a mohou obsahovat i osobní údaje současných a bývalých zaměstnanců. Přímý únik osobních údajů hráčů potvrzen nebyl,“ vysvětluje Poláček.
Případ CD Projektu podle něj ukazuje, že hackeři nemusí ukrást jediný hráčský účet, aby herní společnosti způsobili značné škody. Polské studio tehdy sice dokázalo obnovit provoz bez placení výkupného, ale přišlo o kontrolu nad částí interních informací a muselo věnovat týdny obnově systémů. Po zveřejnění informace o vydírání klesly také akcie společnosti.
„Akciové trhy v den zveřejnění vyděračského dopisu reagovaly poklesem ceny akcie o necelých šest procent. Několik jednotek procentního bodu následně akcie odepisovala ještě v dalších obchodních dnech. Jenže cena akcie odpovídá spíše dlouhodobému očekávání zisků dané společnosti. Jedná se o stabilní firmu, což dokládá, že i dnes je cena akcie zhruba 277 polských zlotých. To je srovnatelná hodnota s cenou před zveřejněním dopisu z února 2021. Z dlouhodobého hlediska tak útok na cenu akcie neměl zásadní dopad,“ hodnotí Peterka. Hackeři následně ukradená data společnosti dražili na internetu.
Kupte krypto
Další známý případ hackerského útoku poškodil vývojáře snad nejočekávanější hry na světě - GTA VI. Hackeři známí světu pod přezdívkou CyberLeek vypouštěli v průběhu roku 2026 na veřejnost videa s údajnými záběry z titulu od studia Rockstar Games. Útočníci nejdříve tvrdili, že zveřejňováním výsledků práce někoho jiného chtějí poukázat na mizení fyzických nosičů her. Jenže současně propagovali vlastní kryptoměnu, kterou s uniklými materiály propojili. A také na takzvaném memecoinu podle odhadů vydělali až 270 tisíc dolarů, tedy skoro šest milionů korun. Případ podle Baráka ukazuje, co byla skutečná motivace útočníků.
„Myslím si, že cílem hackerských útoků je ve velké většině případů finanční zisk útočníků. Ať jde o případy, kde došlo k vydírání daného studia, nebo třeba o případ útočníka jménem CyberLeek a jeho zneužití titulu GTA VI k propagaci jeho vlastní kryptoměny,“ říká.
Všechny tyto varianty jsou možné i v případě útoku na české studio Warhorse. Jak ale redakci upozornil ekonom Peterka, čeští vývojáři jsou na tom ve srovnání s polskými tvůrci Zaklínače ještě hůře. Útok na CD projekt totiž mířil na již vydané herní tituly, zatímco Warhorse může čelit vydírání u ještě nevydaných her.
Snad nejhorší verzi následků po hackerském útoku zažil japonský gigant Sony. V roce 2011 došlo totiž k odstávce nákupní i herní sítě PlayStation Network na konzoli PlayStation 3. Po týdnu firma přiznala, že útočník ukradl osobní informace, včetně čísel kreditních karet, u 77 milionů uživatelů.
„Tehdy došlo k úniku osobních dat, ale je to trochu něco jiného než útoky na herní studia s cílem získat interní materiály o vyvíjených a ještě nevydaných hrách, ty následně vydat či hrozit jejich vydáním a poškodit tak samotný titul, případně útoky na interní infrastrukturu herní firmy,“ vysvětluje Barák.
Hackerům tehdy radost z úspěšného útoku dlouho nevydržela. Několik měsíců po krádeži dat ve Španělsku policie zadržela a obvinila tři členy organizace, která si říká Anonymous.
