Článek
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje 1,85 procenta HDP, dodal předseda vlády.
Babiš uvedl, že o údajích NATO jednal v sobotu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „V roce 2025 Česká republika reportovala 2,01 (procenta HDP) a NATO uznalo 1,85. Na rok 2026 my reportujeme 2,06 a NATO říká 1,78,“ uvedl. S aliancí chce ale o uznaných výdajích vyjednávat. Kabinet podle něj počítá s tím, že v budoucnu bude procento obranných výdajů navyšovat.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) k tomu v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že vláda chce na červencovém summitu NATO v Turecku přesvědčit své partnery, aby Česku do výdajů na obranu uznali investice zhruba 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun) financované z unijního úvěrového nástroje SAFE. Z toho chce vláda platit třeba dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky. „Myslím si, že by nám to mohli uznat,“ řekl Okamura.
Vládu v diskusi kritizoval předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, podle kterého reálně nechce dvouprocentní závazek plnit. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podle něj v důvodové zprávě k rozpočtu jasně uvedl, že s takto navrženým plánem hospodaření to ani není možné. Hřib navíc uvedl, že Babišovi nevěří a premiér by měl vyjádření NATO zveřejnit. „Pokud se jedná o takto důležitou věc, tak bych rád viděl ten dokument,“ řekl.
Podle státního rozpočtu by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun.
Předchozí vláda se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Loni v červnu se státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Babiš ale dříve řekl, že jeho vláda žádný takový závazek nemá. Po nedávném jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem uvedl, že vláda udělá vše pro to, aby své závazky vůči NATO splnila.
Babiš ve svém videu řekl, že v roce 2023 uznalo NATO Česku obranné výdaje ve výši 1,31 procenta HDP, v roce 2024 to bylo 1,97 procenta, loni 1,85 procenta a letos zatím 1,78 procenta. S NATO chce vyjednávat. „Budeme říkat - my tam máme program SAFE, který je za 52 miliard, proč nám to nechcete uznat? A budeme se o tom bavit,“ uvedl. Za prioritu kabinetu Babiš označuje posilování armády náborem vojáků.
Rada EU před dvěma týdny schválila český plán na využití peněz z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. ČR může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy Kč). Česko bude podle Babiše z peněz financovat dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky.
