Článek
Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek v češtině sdílela také americká ambasáda v Praze.
Diplomat poukázal na článek, v němž se uvádí, že Česko schválilo rozpočet na letošní rok, který nedosahuje závazku na obranu v rámci Severoatlantické aliance. V této souvislosti velvyslanec uvedl, že všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti. „Žádné výmluvy, žádné výjimky,“ dodal.
Všichni spojenci musí nést svůj díl odpovědnosti a dodržet Haagský závazek v oblasti obrany. Tyto hodnoty nejsou náhodné. Jde o to odpovědět na současnou situaci – a ta vyžaduje, aby standardem bylo 5 %. Žádné výmluvy, žádné výjimky. https://t.co/9f3X9dtrPT
— U.S. Embassy Prague 🇺🇸🇨🇿 (@USEmbassyPrague) March 12, 2026
Všechny státy NATO se už v roce 2014 zavázaly k minimálním výdajům dvou procent HDP na obranu, ale řada z nich včetně Česka tento závazek roky neplnila. Loni se pod tlakem Trumpa a ruské hrozby země NATO dokonce shodly na ještě vyšší hranici, a to že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta budou tvořit související nevojenské investice.
České Ministerstvo obrany bude letos hospodařit se 155 miliardami korun, tedy s částkou odpovídající 1,7 procenta HDP. Předchozí kabinet Petra Fialy z ODS plánoval dát resortu o 21 miliard víc, tak aby jeho rozpočet tvořil dvě procenta HDP.
Jako výdaje na obranu se pak premiér Andrej Babiš (ANO) i jeho předchůdce Petr Fiala (ODS) pokoušeli Alianci podsunout položky z jiných resortů v hodnotě 30 miliard, mimo jiné třeba policejní vrtulníky nebo opravy dálnic jako vojensky strategické dopravní stavby. Jestli to NATO uzná, je však sporné.
Žantovský: Američané své požadavky myslí vážně
Na výdaje na obranu se při čtvrtečních interpelacích ve Sněmovně ptal premiéra Andreje Babiše (ANO) předseda ODS Martin Kupka. „Proč hazardujete s naší bezpečností?“ dotazoval se šéf občanských demokratů. Babiš prohlásil, že to česká vláda americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vysvětlí. „Vy si nedělejte starosti, co vzkazuje pan velvyslanec, nevím komu,“ odpověděl Kupkovi.
Podle bývalého velvyslance v USA a poradce prezidenta Petra Pavla Michaela Žantovského čtvrteční vyjádření amerického velvyslance při NATO vysílá Česku signál, že Spojené státy své požadavky myslí vážně. „Připomínají nám to, co bychom měli mít na paměti sami – že jsou to naše závazky a že závazky mezi spojenci se mají plnit,“ uvedl Žantovský pro Seznam Zprávy.
„Někteří naši činitelé se bohužel zcela mýlí, když si myslí, že to jsou závazky minulé vlády, které pro současnou vládu už neplatí. Ale to nejsou závazky žádné vlády, jsou to závazky země v NATO,“ dodal Žantovský.
Je to maximum možného, tvrdí Babiš
Podobný vzkaz už v minulém týdnu vládě Andreje Babiše doručil americký velvyslanec v Praze. „Pokud Česko nesplní své závazky, ovlivní to celou Alianci. A nemusím vám ani české společnosti připomínat, jak zásadní je, aby spojenci své závazky dodržovali,“ řekl Nicholas Merrick minulý čtvrtek hostům bezpečnostní konference na Pražském hradě.
V publiku byli kromě jiných i prezident Petr Pavel, předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) nebo první místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO).
Merrick varoval přítomné, že Česko se svým návrhem letošního rozpočtu riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v celém NATO.
Andrej Babiš v reakci na kritiku velvyslance Merricka řekl, že výdaje Česka na obranu jsou v současné době maximum možného. Dodal, že pro jeho vládu je obrana a armáda důležitá, řeší ale také zdravotnictví či sociální otázky.
„Já rozumím panu velvyslanci, já mluvím s generálním tajemníkem NATO. Ti jsou na to vlastně kompetentní a relevantní. A pan Macinka to vysvětloval americkému prezidentu Trumpovi, J. D. Vanceovi a dalším. Takže já v tom nevidím žádný problém, my jim to rádi vysvětlíme znovu,“ reagoval premiér v České televizi.
Další peníze na obranu v průběhu roku?
Odborníci poté zmiňovali, že by řešením mohlo být, kdyby vláda v průběhu roku obraně dodatečně zvýšila peníze. Ještě jiný nápad, jak zařídit, aby se Česko letos dotáhlo na dvě procenta HDP, měl podle Deníku N právě americký velvyslanec Merrick. Ten měl prý Babišovi nabídnout, aby se Česko zapojilo do projektu PURL. Finance, kterými by Česko přispělo, by prý NATO uznalo jako výdaje na obranu.
PURL neboli „Seznam prioritních požadavků Ukrajiny“ je nástroj americké vlády, který vznikl v létě 2025. Funguje na obdobném principu jako česká muniční iniciativa. Evropské země NATO dávají do PURL své peníze a Američané pak na Ukrajinu dodávají americké zbraně. Mluvčí vlády Karla Mráčková ale redakci Seznam Zpráv napsala, že vláda zapojení do PURL neplánuje.















