Článek
Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj jsou otevřeni krokům k vyřešení války na Ukrajině. V pondělí to podle agentury Reuters prohlásil prezident Spojených států Donald Trump, který přicestoval do Francie na summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Šéf Bílého domu uvedl, že s oběma prezidenty vedl dobrý rozhovor. Válku na Ukrajině vyvolalo Rusko, jehož armáda na Putinův rozkaz v únoru 2022 zemi napadla.
Trump neupřesnil, co by Putin a Zelenskyj mohli učinit. Uvedl jen, že oba se zdají být ochotni něco kolem války podniknout. Prezidenti Ruska a Ukrajiny v minulosti opakovaně hovořili o tom, že jsou otevřeni mírovým jednáním, ta ale zatím výsledky nepřinesla.
Americký prezident, který se v pondělí sešel s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, novinářům také řekl, že po nynějším ukončení války proti Íránu se zaměří na vyřešení války na Ukrajině.
Kreml v neděli oznámil, že američtí vyjednávači Steve Witkoff a Jared Kushner, který je Trumpovým zetěm, brzy znovu pojedou do Moskvy.
Zelenskyj v pondělí podle Reuters řekl, že Putinovi neúspěšně nabídl setkání tento týden na okraj summitu G7. Uvedl, že využít tuto vrcholnou schůzku považoval za výhodné, neboť na ní jsou evropští lídři a také Trump. „Evropa a Spojené státy souhlasily, ale Rusko znovu ukázalo, že není připraveno jednat,“ poznamenal ukrajinský prezident.
Zelenskyj už dříve zaslal Putinovi otevřený dopis, ve kterém mu nabídl přímé jednání. Napsal v něm také, že pokračování konfliktu zatěžuje ruské hospodářství. Putin reagoval slovy, že důvod k osobní schůzce nevidí a že ukrajinské dronové útoky ruskou ekonomiku neohrožují. Kreml už dříve uváděl, že Putin nevylučuje setkání se Zelenským, ale že se tak může stát až při završení případné mírové smlouvy.
Spojené státy se od loňského návratu Trumpa do Bílého domu snaží mezi Kyjevem a Moskvou zprostředkovat mírovou dohodu. Dosavadní jednání ale žádný průlom nepřinesla. Rusko si klade územní požadavky a také chce, aby součástí případné mírové dohody byl i závazek, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO.
Kyjev některé ruské požadavky, především ty územní, považuje za nepřijatelné. Navrhuje zastavit boje na současné linii a zahájit mírová jednání, což odmítá zase Moskva.
